Deník N: Podle nejhoršího vládního scénáře může být v ČR až milion uprchlíků

Vláda má tři scénáře vývoje uprchlické krize. Podle nejmírnějšího zůstane v Česku počet migrantů z Ukrajiny zhruba na současných 300.000. Naopak nejhorší scénář počítá s eskalací konfliktu, což by znamenalo nárůst až na jeden milion běženců v ČR. Integrace Ukrajinců by v nejmírnějším scénáři vyšla minimálně na 54 miliard korun. Informuje o tom Deník N, který má dokument k dispozici. Kabinet materiál projedná ve středu.

Uprchlickou vlnu zvedl útok Ruska na Ukrajinu 24. února. Kolik přesně uprchlíků nyní v Česku je, nelze podle ministerstva vnitra vyčíslit vzhledem k tomu, že stát nemá společné hranice s Ukrajinou, kde by bylo možné návraty počítat. Česko vydalo od začátku války na Ukrajině více než 280.000 speciálních víz lidem, kteří byli zasaženi ruskou invazí.

První scénář z vládního materiálu počítá s tím, že se situace na Ukrajině uklidní a počet uprchlíků v Česku se již zvyšovat nebude. Druhou možností je zhoršení konfliktu na východě Ukrajiny, což by znamenalo nárůst počtu běženců až na 600.000. „S ohledem na současnou situaci je tento scénář možný, a proto většina opatření musí být připravena tak, abychom zvládli i uprchlickou vlnu způsobenou i tímto vývojem,“ píše se podle Deníku N v dokumentu. Nejhorší variantou pak je rozšíření konfliktu na celé území Ukrajiny a až milion uprchlíků v Česku.

Náklady na integraci Ukrajinců by si rozdělila jednotlivá ministerstva. V nejmírnějším scénáři by to pro ministerstvo práce a sociálních věcí znamenalo výdaje za 18 miliard korun, následují ministerstvo školství s 12 miliardami, ministerstvo financí s deseti miliardami a ministerstvo pro místní rozvoj s pěti miliardami. Podle dokumentu vznikla skupina, která koordinuje spolupráci mezi ministerstvy. V plánu je i vytvoření pozice národního koordinátora, který bude mít migraci na starosti.

Předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula míní, že náklady budou nakonec výrazně vyšší než 54 miliard korun. Uvedl to po dnešním jednání tripartity. Peníze putují do provozu asistenčních center, školní výuky, humanitárních dávek, příspěvků pro ubytovatele, zdravotní péče, posílení dětských skupin či do kurzů češtiny k lepšímu uplatnění.

Dokument dělí uprchlickou krizi na tři fáze. První je nazvaná „boj o bezpečí“ a trvá 30 dnů. V této době mají být zajištěny základní životní potřeby uprchlíků. Ve druhé fázi, která může trvat až půl roku, se mají běženci naučit jazyk, integrovat se do škol a zajistit si vzdělávání nebo zdravotní péči. Třetí fáze pak může trvat až jeden rok, během něhož se Ukrajinci buď integrují do české společnosti nebo se vrátí zpět do své země. „V každé oblasti myslíme i na dopady na obyvatele ČR, snažíme se negativní dopady minimalizovat, využívat synergie a přínosy zpřístupnit všem při nalezení sociálního smíru,“ píše se v dokumentu.

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) dnes zmínil, že v březnu do firem nastoupilo 13.000 uprchlíků a víc než dalších 10.000 se zapsalo do evidence uchazečů o práci. Dodal, že někteří uprchlíci se už začínají vracet do vlasti tam, kde se situace stabilizuje.