Turecko upustilo od svých výhrad proti vstupu Švédska a Finska do Severoatlantické aliance, potvrdil večer před novináři generální tajemník NATO Jens Stoltenberg jen o pár minut starší vyjádření finského prezidenta Sauliho Niinistöa. Aliance nyní na začínajícím summitu v Madridu obě skandinávské země „pozve“, aby se k ní připojily, vstup budou muset schválit také parlamenty všech stávajících třiceti členských států. Podle Stoltenberga je rychlé přijetí Stockholmu a Helsinek též jasným vzkazem ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi, že dveře do aliance zůstávají otevřené i po ruské agresi vůči sousední Ukrajině.
Turecko své výhrady proti vstupu Švédska a Finska stáhlo poté, co v Madridu po několika hodinách jednání ministři zahraničí tří zemí podepsali společné memorandum. „Týká se tureckých obav, včetně těch ohledně vývozů zbraní a boje proti terorismu,“ řekl novinářům Stoltenberg krátce před slavnostní večeří pořádanou španělským králem Filipem VI. na začátek nynějšího summitu.
Podle úřadu tureckého prezidenta Švédsko a Finsko daly Ankaře slib, že nebudou podporovat kurdské oddíly YPG, podniknou konkrétní kroky ve věci vydání lidí obviněných v Turecku z terorismu nebo zruší embargo na vývoz zbraní do Turecka. Země také budou v zájmu boje proti terorismu sdílet informace tajných služeb, uvedla kancelář tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.
Nejmenovaný představitel administrativy amerického prezidenta Joea Bidena řekl, že tato dohoda je „důležitým impulsem“ pro jednotu Západu. Uvedl také, že Biden na žádost Finska a Švédska dříve mluvil s tureckým prezidentem Erdoganem. Švédská premiérka Magdalena Anderssonová souhlas Turecka se vstupem její země a Finska do NATO označila za „důležitý krok“.
Český premiér Petr Fiala ocenil rozhodnutí Turecka nebránit vstupu Finska a Švédska do NATO jako velmi dobrou zprávu. „Padla poslední překážka a nic nebrání tomu, aby se naši severští přátelé stali brzy právoplatnými členy NATO. Představují velké posily pro celou alianci,“ uvedl v reakci na dotaz ČTK.
O vstup do NATO požádaly Švédsko a Finsko v květnu v reakci na zhoršení bezpečnostní situace v Evropě po ruské invazi na Ukrajinu. „Rusku se dostane více NATO na jeho hranicích,“ poznamenal k tomu Stoltenberg. Finsko s Ruskem sdílí hranici dlouhou 1300 kilometrů.
Ankara však zahájení přístupového procesu s oběma skandinávskými zeměmi jako jediný člen NATO zablokovala. Doposud tvrdila, že s rozšířením aliance nesouhlasí, protože Švédsko a Finsko údajně podporují teroristické organizace. Těmi Turecko myslí například Stranu kurdských pracujících (PKK), která je na seznamu teroristických organizací USA i EU, ale také kurdské oddíly YPG, které západní země podporovaly v boji proti organizaci Islámský stát, a hnutí klerika Fetthullaha Gülena. Jeho příznivce turecké úřady považují za strůjce neúspěšného vojenského puče v roce 2016.
Ankaře také vadilo omezení na vývoz zbraní, které oba skandinávské státy i jiné západní země vůči Turecku zavedly v roce 2019 na protest proti její ofenzivě proti YPG na severu Sýrie. Turecko to považovalo za urážku, protože své nasazení v Sýrii považuje za nezbytný krok v boji proti terorismu.
Vitalij Kličko vyzval NATO, aby nechalo Ukrajině otevřené dveře
Do Madridu, kde se do čtvrtka koná summit NATO, dnes přicestoval kyjevský starosta Vitalij Kličko. Severoatlantickou alianci vyzval, aby Ukrajině nechala otevřené dveře, uvedla španělská stanice TVE. Dodal, že Ukrajina dostává zbraně od svých spojenců pomalu. Na summit dostal pozvánku i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který podle dřívějšího sdělení své kanceláře promluví k účastníkům přes videohovor.
Kyjevský starosta Kličko přijel do španělské metropole se svým bratrem Vladimirem na bezpečnostní konferenci, která se koná souběžně se summitem NATO. Popřel, že by měl v úmyslu setkat se s americkým prezidentem Joem Bidenem či jinými vrcholnými činiteli.
Při setkání s novináři Kličko uvedl, že pro Ukrajinu je hodně důležité, aby pro ni zůstaly dveře do NATO otevřené. Západní země vyzval k dalším dodávkám zbraní, a to hlavně protivzdušných systémů. „Chci spojencům poděkovat, ale dodávky zbraní se hodně zdržují,“ řekl.
Poslední ruské útoky, které zasáhly obchodní centrum či obytné domy, označil Kličko za teroristické. „(Rusové) zaútočili na Ukrajinu a zabili tisíce a tisíce civilistů,“ řekl starosta ukrajinské metropole.
Válka na Ukrajině a reakce na ruskou agresi budou hlavními tématy summitu NATO.
Fiala: ČR podporuje rozšíření NATO i vojenskou přítomnost na východním křídle
Česko plně podporuje vstup Finska a Švédska do Severoatlantické aliance (NATO), zopakoval dnes na briefingu před odletem na summit NATO v Madridu premiér Petr Fiala (ODS). Zároveň je podle něj Česká republika pro silnou a dlouhodobou vojenskou přítomnost na východním křídle NATO. Fialu na cestě doprovází ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti)
„Summit se odehrává ve zlomové, historické době. Budeme jednat proto také o nové strategické koncepci NATO, tedy plánu, jak NATO připravit na novou bezpečnostní realitu. Za Českou republiku vítám, že v návrhu strategické koncepce je zmíněn jasný přístup k Rusku a k Číně,“ uvedl premiér.
Na summitu budou lídři států jednat o pokračování finanční a vojenské pomoci Ukrajině, což je podle Fialy jedinou možností, jak zastavit ruský postup. Tlak na Rusko musí pokračovat všemi prostředky včetně sankcí, doplnil premiér. „Podporujeme silnou, dlouhodobou vojenskou přítomnost na východním křídle NATO, tedy například v Pobaltí,“ poznamenal také Fiala. Na summitu chce také ujistit partnery, že Česko plánuje dosáhnout obranného rozpočtu ve výši dvou procent hrubého domácího produktu.
Za klíčovou považuje spolupráci mezi Evropskou unií a NATO. Očekává, že by během nadcházejícího českého předsednictví v Radě EU mohlo být přijato třetí společné prohlášení obou organizací. To mělo být podepsáno již loni, unijní státy však nebyly jednotné v hodnocení významu vojenské spolupráce v rámci NATO. Zatím poslední společné prohlášení EU a NATO se datuje do roku 2018.
Fiala se podle úřadu vlády zúčastní tří aliančních jednání, která se budou mimo jiné dotýkat podpory Ukrajiny v boji proti ruské agresi, obrany východního křídla NATO, ochrany mezinárodního řádu postaveného na pravidlech i boje proti terorismu. Premiér se také na okraj summitu sejde s korejským prezidentem Jun Sok-jolem.
Summit v Madridu bude transformačním pro budoucnost NATO, uvedl Stoltenberg
Summit Severoatlantické aliance v Madridu bude transformačním pro budoucnost NATO, uvedl generální tajemník organizace Jens Stoltenberg před dnešním začátkem vrcholné schůzky. Aliance během třídenního setkání lídrů členských zemí projedná nové obranné strategie, další pomoc napadené Ukrajině a měla by pokročit v rokování o nových členech, uvedl Stoltenberg. Aliance by se podle něj také měla přihlásit k závazku snížení emisí skleníkových plynů do konce desetiletí o 45 procent.
„Nebude to jednoduché, ale můžeme to dokázat,“ řekl Stoltenberg před začátkem summitu k vůbec prvnímu konkrétnímu závazku aliance v boji proti klimatickým změnám. Podle zdrojů obeznámených s přípravou alianční strategie na příští desetiletí se má závazek naplňovat především zvyšováním energetické účinnosti rozsáhlé centrály NATO v Bruselu či jejích dalších budov v Evropě. Stoltenberg dnes připustil, že do budoucna může vojenská organizace například začít využívat bojová vozidla na alternativní pohon či další „zelenou“ vojenskou techniku. Klíčový je podle něj fakt, že všechny alianční země se samy zavázaly snižovat emise, což může přispět ke splnění celkového cíle. Do poloviny století by NATO mělo být klimaticky neutrální, dodal šéf aliance.
