Senátní zahraniční výbor dnes jednomyslně podpořil začlenění Finska a Švédska do Severoatlantické aliance (NATO). Horní komora o návrhu rozhodne ve středu. Oba severské státy se rozhodly požádat o vstup do NATO kvůli ruské invazi na Ukrajinu a ukončit svou neutralitu, na což poukázal předseda výboru Pavel Fischer (nezávislý).
Ruský prezident Vladimir Putin podle Fischera předvedl, jak agresivní může být Ruská federace a podařilo se mu tím naplnit jeho záměr měnit Evropu. „Inspiroval nebo donutil neutrální země, jako Švédsko a Finsko, aby podaly přihlášku do NATO,“ řekl Fischer novinářům. Přičlenění obou zemí bude podle něj přínosem pro alianci, neboť „Švédsko a Finsko jsou skutečné velmoci z hlediska obrany a obranných schopností“.
V červenci zástupci 30 členských zemí NATO podepsali protokoly o přistoupení obou skandinávských zemí, čímž učinili zásadní krok k jejich přijetí do aliance. Aby se obě země staly členy, musí přístupové dokumenty ratifikovat všechny alianční státy.
Souhlas s rozšířením NATO o Finsko a Švédsko už vyslovily americký Senát nebo zákonodárné sbory ve Francii a v Itálii. Otázky vzbuzuje přístup Turecka, které si vymínilo splnění svých požadavků spojených s kurdskými členy skupin, které Ankara označuje za teroristické. V Belgii musí smlouvu stvrdit všech šest tamních parlamentů, dá se tedy očekávat mnohem delší procedura než v Česku, kde kromě Senátu musí dát souhlas ještě Sněmovna.
Protokoly jsou formálně mezinárodními smlouvami prezidentského typu. Obě parlamentní komory dávají souhlas s ratifikací, kterou představuje následný podpis prezidenta.
Fischer také uvedl, že se koncem srpna chystá do Kyjeva. Řekl, že jeho cesta bude součástí mise, na kterou předseda ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk pozval dvě desítky zákonodárců z celého světa. Senátní zahraniční výbor cestu posvětil.
