Takzvané normativní náklady, které představují strop pro výpočet dávek na bydlení, by se mohly od října kvůli zdražování energií zvednout o 2000 až 4500 korun. Podle počtu členů domácnosti a velikosti bydliště by mohly růst o 11 až 68 procent. Nejvíc by se měly zvýšit samotným lidem či dvojicím v nájmu. Vyplývá to z návrhu nařízení, které zveřejnila dnes na svém webu vláda. Předpis připravilo ministerstvo práce. Podle jeho odhadů by se výdaje na příspěvky po úpravě mohly pro letošek zvýšit o 400 milionů korun.
Vláda může letos při významné změně nákladů normativy upravit. Ministerstvo v podkladech k nařízení uvádí, že původně se předpokládalo, že se ceny elektřiny průměrně ve srovnání s loňskem zvednou o 37 procent a ceny plynu asi o 40 procent. Podle nového odhadu ministerstva průmyslu a Energetického regulačního úřadu plyn mezi loňským zářím a koncem letošního roku zdraží o 141 procent a elektřina o 129 procent.
Příspěvek na bydlení mohou získat lidé, kterým na úhradu přiměřeného bydlení nestačí v Praze 35 procent příjmu a jinde 30 procent. Dávka pak odpovídá rozdílu mezi skutečnými výdaji – ale nejvýš do normativů – a právě 30 či 35 procenty příjmu. Normativní náklady neboli strop pro výpočet dávek v nájmu se pohybují podle počtu členů domácnosti a velikosti bydliště od 6746 korun pro samotného člověka v malém městě do 22.495 korun pro domácnost se čtyřmi a více členy v Praze. Ve vlastním či družstevním bydlení činí částka 6232 až 14.368 korun podle počtu členů domácnosti, velikost bydliště nehraje roli.
Podle návrhu nařízení by se samotným lidem a dvojicím v nájmu mohla částka kvůli růstu cen energií zvednout od října do konce roku o 4500 korun, ve vlastním a družstevním bytě pak o 2500 korun. Tříčlenným a početnějším domácnostem by se strop v nájmu mohl posunout o 2500 korun nahoru, ve vlastním a družstevním bytě o 2000 korun. Pro samotného člověka v nájmu v malém městě by se tak celkový normativ zvedl zhruba o 68 procent, v Praze o 44 procent. Nejméně by se upravil početným rodinám v hlavním městě v nájmu, a to o 11 procent. Činil by téměř 25.000 korun.
Ministerstvo v podkladech uvedlo, že víc než normativní částku vydává za bydlení asi pětina příjemců z početných domácností. U jednočlenných a dvoučlenných domácností normativ dávku stropuje a podporu omezuje asi polovině příjemců.
Resort odhaduje, že by na zvýšení příspěvků na bydlení po úpravě normativů bylo potřeba do konce roku asi 400 milionů korun. Na navýšení dávek nynějším příjemcům by z toho bylo asi 335 milionů. Pokud by se ale počet těch, do dávku pobírají, zvedl o 30 procent, stálo by to 585 milionů navíc.
Nynější nastavení normativů kritizovali experti na sociální politiku i někteří politici. Uváděli, že jsou normativní stropy nízké a neodpovídají realitě. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) před pár dny řekl, že by vláda měla nařízení o zvýšení normativů projednávat 21. září. Do 16. září mohou resorty a instituce posílat své připomínky.
