Z Moskvou ovládaných nebo okupovaných částí Ukrajiny přicházejí zprávy o celkových nebo částečných výsledcích narychlo zorganizovaných hlasování, která proruské úřady označují za referenda o připojení k Rusku. Proruské úřady podle světových agentur tvrdí, že lidé souhlasili s připojením k Rusku. Západní země i ukrajinská vláda hlasování ani jeho výsledek neuznávají, celá akce je podle nich propaganda a nelegální podvrh s cílem umožnit Moskvě anektovat násilně obsazená území.
Hlasovalo se v Ruskem okupovaných částech Chersonské a Záporožské oblasti, k níž byly připojeny menší obsazené části dalších ukrajinských oblastí, a v samozvaných proruských útvarech – Doněcké lidové republice (DNR) a Luhanské lidové republice (LNR) na východě Ukrajiny. Nezávislost obou těchto separatistických útvarů uznal letos v zimě, krátce před útokem svých vojsk na Ukrajinu, ruský prezident Vladimir Putin.
Luhanské úřady například uvedly, že sečetly 69 procent hlasovacích lístků a pro připojení k Rusku hlasovalo 98,5 procenta tamních obyvatel, píše agentura Reuters. Ruskem dosazený úředník v Záporožské oblasti podle ní hlásil, že sečtené jsou všechny lístky a ve prospěch Moskvy se prý vyslovilo 93,1 lidí. V Chersonské oblasti je podle proruského šéfa volební komise více než 87 procenta lidí pro odtržení od Ukrajiny a připojení k Rusku. Ruská tisková agentura TASS uvedla, že v Doněcké oblasti je sečteno 69,09 procenta lístků a pro připojení k Rusku je zatím 98,69 procenta hlasujících.
Pětidenní hlasování, o jejichž konání proruské úřady informovaly teprve před týdnem, opakovaně provázely zprávy o nucené účasti a dalších volebních podvodech. Moskvou nyní ovládané oblasti navíc v uplynulých měsících kvůli válce opustila značná část jejich obyvatel.
Také Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která běžně monitoruje různé volby, uvedla, že výsledky nynějšího hlasování nebudou z právního hlediska platné, protože akce je v rozporu s ukrajinskými zákony i mezinárodním právem, koná se v oblastech, kde není bezpečno, a neúčastní se jí nezávislí pozorovatelé.
Výsledek oficiálně vyznívající ve prospěch Moskvy se v hlasování všeobecně očekával a podle agentury AP připravuje půdu pro novou nebezpečnou fázi sedmiměsíční ruské invaze na Ukrajině, protože se očekává, že poslouží Moskvě jako záminka pro rychlou anexi regionů. Úspěšné ukrajinské osvobozování vlastních území by pak Moskva mohla prohlašovat za útok na svou vlastní půdu. Rusko zároveň mobilizovalo a zesílilo varování, že by mohlo na obranu nasadit také jaderné zbraně.
Kyjev opakovaně varoval Moskvu, že zábor dalších území zničí jakoukoliv šanci na mírová jednání.
Hlasování připomínalo události na ukrajinském poloostrově Krym, který Rusko anektovalo v roce 2014 po plebiscitu, který nebyl mezinárodně uznán a Západ reagoval na anexi protiruskými sankcemi.
Výsledek hlasování politiku Kyjeva nezmění, uvedl Kuleba
Výsledek hlasování zorganizovaných Moskvou v okupovaných či ovládaných částech Ukrajiny nezmění nic na politice Kyjeva ani na ukrajinském působení na bojišti, řekl podle agentury AFP ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Dnes skončila několikadenní narychlo organizovaná hlasování o připojení ovládnutých území k Rusku, která Kyjev i jeho západní spojenci považují za podvodná a označují je za „pseudorefenda“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak řekl, že Ukrajina se nenechá ovlivnit jadernými hrozbami ze strany Moskvy ani pořádáním hlasování s cílem anektovat další ukrajinské území.
„Nezmění to nic na naší politice, diplomacii ani na našich vojenských krocích,“ řekl Kuleba v Kyjevě na společné konferenci s francouzskou ministryní zahraničí Catherine Colonnaovou.
Kuleba dnes zároveň vyzval Evropskou unii, aby uvalila na Rusko kvůli zorganizování hlasování tvrdé sankce. „Kosmetická opatření nebudou stačit. Čím bude reakce na takzvaná referenda mírnější, tím větší bude motivace Ruska konflikt vyostřit a anektovat i další území,“ zdůraznil Kuleba.
Státy Evropské unie ale zatím nenašly společnou řeč při jednání o sedmém balíku protiruských sankcí, jehož zásadní součásti narážejí zvláště na odpor Maďarska. Součástí připravovaného balíku je stanovení stropu na cenu ropy dovážené z Ruska.
Šéf ukrajinské diplomacie dnes také podotkl, že Rusko svým jednáním ukazuje, že mu nejde o mír. „Rusko nechce jednání, přestaňte hrát tuhle hru,“ vzkázal Kuleba zemím, které uvádějí, že by chtěly zprostředkovat dialog mezi Moskvou a Kyjevem. Rusko a Ukrajina už několik měsíců o ukončení bojů nevyjednávají.
Nedlouho po dnešním uzavření hlasovacích místností ruské tiskové agentury informovaly, že podle dosud sečtených hlasů se většina lidí vyslovila pro připojení k Rusku. Západní představitelé dopředu avizovali, že výsledky pseudoreferend neuznají.
Poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Podoljak hlasování označil za právní nesmysl a poukázal na příklad Záporožské oblasti, která má 1,6 milionu obyvatel. Uvedl, že v části regionu ovládané ukrajinskými úřady žije 800.000 lidí, dalších 400.000 osob uprchlo z okupovaného území, a tak se „pseudoreferenda“ mohla účastnit jen malá část obyvatel oblasti. „A to máme přijmout takový model, nebo jinak bude použita jaderná zbraň? To je nesmysl a je to nepřijatelné,“ řekl.
Bývalý ruský prezident a současný šéf ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv dnes varoval, že Rusko má právo v nezbytném případě použít jaderné zbraně. Agentura Reuters k tomu napsala, že podobné hrozby, které zazněly i od současného šéfa Kremlu Vladimira Putina, Moskva používá k zastrašení Ukrajiny a jejích západních spojenců. Naznačuje, že by k obraně nově anektovaných území mohla nasadit taktické jaderné zbraně.
Stoltenberg odsoudil referenda, varoval Rusko před užitím jaderných zbraní
Hlasování, která Moskva provedla v okupovaných oblastech Ukrajiny, jsou flagrantním porušením mezinárodního práva. Uvedl to dnes na twitteru generální tajemník NATO Jens Stoltenberg po hovoru s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ten šéfovi NATO za jeho postoj poděkoval. Generální tajemník Severoatlantické aliance dnes rovněž varoval, že použití jaderných zbraní by mělo by pro Rusko vážné důsledky.
„Právě jsem hovořil s prezidentem Zelenským a ujistil jsem ho, že spojenci v NATO jsou neochvějní ve své podpoře suverenity Ukrajiny a jejího práva na sebeobranu. Falešná referenda, která provádí Rusko, nemají žádnou legitimitu a jsou bezostyšným porušením mezinárodního práva. Tato území jsou ukrajinská,“ prohlásil Stoltenberg.
V Moskvou ovládaných a okupovaných částech Ukrajiny dnes skončila narychlo zorganizovaná hlasování o připojení k Rusku. Hlasovalo se v Ruskem okupovaných částech Chersonské a Záporožské oblasti, k níž byly připojeny menší obsazené části dalších ukrajinských oblastí, a v samozvaných proruských Doněcké lidé republice (DNR) a Luhanské lidové republice (LNR) na východě Ukrajiny.
O svém telefonním rozhovoru s šéfem NATO se na twitteru zmínil i prezident Zelenskyj. „Hovořil jsem s Generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem, abych mu poděkoval za rázné odsouzení ruských ilegálních ‚referend‘. Hovořili jsme o současném vývoji na bojišti a o další podpoře členských států aliance ukrajinským ozbrojeným silám,“ napsal Zelenskyj.
Západní země ani ukrajinská vláda hlasování ani výsledek referend neuznávají, celá akce je podle nich propaganda a podvrh mající umožnit Moskvě anektovat násilně obsazená území.
Stoltenberg se dnes rovněž odsoudil ruská vyhrožování případným použitím jaderných zbraní na obranu „územní celistvosti“. Podle šéfa aliance by to bylo nepřijatelné a mělo by to pro Rusko vážné důsledky.
„Jakékoli použití jaderných zbraní je naprosto nepřijatelné, zcela to změní povahu konfliktu a Rusko musí vědět, že jadernou válku nelze vyhrát a nesmí být nikdy vedena,“ prohlásil Stoltenberg podle agentury Reuters. „Když z Ruska znovu a znovu slyšíme ten způsob jaderné rétoriky, od prezidenta (Vladimira) Putina, je to něco, co musíme brát vážně – a proto jasně vzkazujeme, že to bude mít pro Rusko vážné důsledky,“ řekl šéf NATO.
Naposledy použitím jaderných zbraní vyhrožoval místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv. Rusko má podle něj právo je použít „v předem určených případech“. Bývalý ruský prezident a premiér také zapochyboval, že by NATO zasáhlo, kdyby Rusko tyto zbraně použilo proti Ukrajině.
