Zpravodajské služby Spojených států a jejich spojenců ve světle ruských hrozeb o použití jaderných zbraní pozorněji sledují vojenské kroky Kremlu a pečlivě hledají náznaky jejich nasazení ve válce na Ukrajině. Serveru Politico to sdělilo pět zdrojů z řad současných a bývalých amerických činitelů. Varování, že se ruský prezident Vladimir Putin opravdu rozhodl nasadit v konfliktu jaderné zbraně, podle nich ale může i tak přijít příliš pozdě.
Rusko, které na Ukrajinu zaútočilo letos v únoru, se po úspěchu zářijové ukrajinské protiofenzivy snaží opět na bojišti získat navrch. Zároveň přibývají signály o klesající domácí popularitě Putina a jeho války, zejména po částečné mobilizaci vyhlášené minulý týden.
„Sledujeme to pozorněji,“ uvedl činitel americké vlády s přístupem ke zpravodajským informacím o jaderných silách a strategii Moskvy. USA a jejich spojenci podle něj v nedávné době posílili práci zpravodajských služeb ve vzduchu, z oběžné dráhy i v kyberprostoru a začali se víc spoléhat na satelitní snímky. S jejich pomocí analyzují přesuny ruských jednotek s kapacitou zaútočit jadernými zbraněmi.
Debatu o použití jaderných zbraní ve vojenském tažení proti Ukrajině rozvířil minulý týden ruský prezident Vladimir Putin, který při vyhlášení částečné mobilizace obvinil Západ z „jaderného vydírání“ a pohrozil použitím svého jaderného arzenálu. „Neblafuji,“ řekl. Varování podpořil i místopředseda ruské bezpečnostní rady a exprezident a expremiér Dmitrij Medveděv, podle kterého má Rusko právo v nezbytném případě použít jaderné zbraně.
„Momentálně nevidíme žádné důkazy, že Rusko jaderné zbraně použije,“ uvedl Joshua Kelsey a dodal, že Washington nicméně hrozby z Moskvy bere vážně.
Zpravodajské služby jsou podle dříve zmíněného amerického činitele přesvědčeny, že Rusko nebude riskovat rozsáhlou jadernou válku, a nespustí proto ani masivní útok na Ukrajinu nebo země NATO.
Sledování ruského jaderného zbrojení ztěžuje fakt, že Rusko má desítky různých zbraňových systémů dvojího použití, z nichž mnohé používá na Ukrajině. Například většina ruských letounů dokáže přepravovat běžnou munici, ale i takzvané taktické jaderné zbraně, navržené s cílem zničit menší cíle na bojišti. Oproti tomu stojí strategické jaderné zbraně jako jsou mezinárodní balistické střely, jejichž plánované použití lze jednodušeji vypozorovat například při uvedení speciálních jednotek do pohotovosti nebo jejich shromážděním ke cvičení.
Při použití taktických jaderných zbraní se Spojené státy a další spojenci Kyjeva ani nemusí dozvědět, že se ruské síly rozhodly vyměnit konvenční munici za atomové bomby, píše Politico.
„(Rusové) nikdy nepoužijí strategickou jadernou zbraň,“ uvedl nejmenovaný činitel. „Použijí zbraň krátkého doletu. Mají hlavice, kterým říkáme mikroatomové, s výbušnou silou desítek až stovek tun,“ dodává. Atomové bomby, které na konci druhé světové války Spojené státy svrhly na japonská města Hirošima a Nagasaki, měla pro srovnání sílu 15.000 až 20.000 tun trinitrotoluenu (TNT).
„Pokud to mají Rusové ve svém arzenálu jako konvenční zbraň, můžete celkem bezpečně předpokládat, že to má jadernou hlavici, která k tomu patří,“ uvedl nejmenovaný někdejší činitel americké Rady pro národní bezpečnost (NSC). „Téměř každá zbraň, kterou Rusové mají, je schopna jaderného zásahu. Ať už se jedná o dělostřelecký systém, systém protivzdušné obrany, torpédo nebo střelu s plochou dráhou letu, může k tomu být jaderná hlavice,“ řekl Politiku.
Úmysl Moskvy použít jaderné zbraně bude i tak za určitých okolností možné patrně vypozorovat, píše Politico, a to na základě chování ruské armády, například překvapivě rychlého stažení nebo pohybu menší jednotky schopné převážet jaderný náklad. Podle jiných odhadů je ale možné, že Putin západ nejprve varuje a hrozbu využije jako nástroj při vyjednávání.
„Myslím si, že pokud se budou Rusové (na jaderný úder) připravovat, snažili by se to dát najevo,“ uvedl Franklin Miller, někdejší činitel NSC v otázkách jaderné politiky. „Naznačili by, že převážejí munici z centrálních skladů k palebným jednotkám. A pak by nám dali víc času, abychom se nad tím zamysleli,“ dodal Miller.
„Co se ale týče menších jaderných zbraní, o těch pravděpodobně vědět nebudeme,“ dodává.
