Americká centrální banka (Fed) dnes podle očekávání opět zvýšila úrokové sazby o 0,75 procentního bodu. Její základní sazba se tak dostala do rozpětí 3,75 až 4,00 procenta, tedy na nejvyšší úroveň za téměř 15 let. Banka naznačila, že by v budoucnosti mohla úroky zvyšovat pomalejším tempem. Její šéf Jerome Powell nicméně uvedl, že úroky by se ve finále mohly vyšplhat na vyšší úroveň, než se dříve předpokládalo. To vedlo k výraznému poklesu amerických akcií.
Powell na tiskové konferenci uvedl, že „přichází čas“ k přesunu k méně výraznému zvyšování úroků. Dodal, že tento čas by mohl nastat již na prosincovém zasedání banky. Upozornil nicméně, že bude ještě určitou dobu trvat, než se úrokové sazby vyšplhají na dostatečně vysokou úroveň. Prohlásil rovněž, že je zatím předčasné hovořit o přerušení zvyšování úroků.
Fed se podobně jako další centrální banky snaží zvyšováním úroků omezit inflaci. Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen ve Spojených státech v září už třetí měsíc za sebou zpomalilo a míra inflace klesla na 8,2 procenta ze srpnové hodnoty 8,3 procenta. V červnu se inflace vyšplhala na čtyřicetileté maximum 9,1 procenta.
Úrokové sazby zvýšil Fed o 0,75 procentního bodu již počtvrté za sebou. V poslední době se spekulovalo o tom, že na příštím zasedání, které se bude konat v prosinci, by banka mohla úroky zvýšit pouze o půl procentního bodu.
Fed v dnešním prohlášení uvedl, že v příštích měsících při rozhodování zohlední kumulativní dopad dosavadního zvyšování úroků na ekonomiku. Poukázal rovněž na to, že určitou dobu trvá, než se zpřísňování měnové politiky plně projeví ve vývoji ekonomiky a inflace.
Zvyšování úroků pomáhá brzdit inflaci, obvykle však má negativní vliv na hospodářskou aktivitu. Powell už dříve varoval, že přísná měnová politika nutná k potlačení vysoké inflace bude americké domácnosti i podniky bolet. Její dopady se podle něj projeví vyšší nezaměstnaností a možná i hospodářskou recesí.
