Ministři vnitra členských zemí Evropské unie dnes s největší pravděpodobností schválí přijetí Chorvatska do schengenského prostoru. Proti vstupu této země do zóny volného pohybu se v posledních dnech nevymezuje žádná z unijních vlád, zatímco jistému odporu dál čelí Rumunsko a Bulharsko. I jejich snaha připojit se k Schengenu bude tématem bruselského jednání, stejně jako váznoucí reforma azylové politiky EU nebo boj proti imigraci přes západní Balkán.
Podle Evropské komise jsou všechny tři uvedené země na zrušení kontrol na hranicích s dalšími schengenskými státy připravené, Rumunsko a Bulharsko už více než deset let. Rozšíření zóny volného pohybu podporuje také české předsednictví v Radě EU, které bude na dnešním jednání zastupovat ministr vnitra Vít Rakušan.
Krok ovšem vyžaduje jednomyslný souhlas všech zemí EU, které už v Schengenu jsou. Zejména Rakousko a Nizozemsko v posledních týdnech vyjadřují výhrady k přijímání nových členů, vlády obou zemí již ovšem daly najevo, že Chorvatsko blokovat nebudou. Oblíbená letní destinace českých turistů tak směřuje k tomu, že se od 1. ledna stane 27 členem schengenského prostoru.
V případě Rumunska a Bulharska je situace složitější. Nizozemsko se staví proti bulharskému členství a rakouská ministryně pro evropské záležitosti Karoline Edtstadlerová v úterý vystoupila proti přijetí jedné i druhé země. Snahy této dvojice dostat se do Schengenu jsou přitom politicky propojené a české předsednictví plánovalo společné hlasování o Rumunsku a Bulharsku.
Vídeň svůj odpor zdůvodňuje prudkým nárůstem počtu migrantů, kteří nelegálně přicházejí do EU po takzvané západobalkánské trase. I o té dnes bude na jednání ministrů vnitra řeč poté, co Evropská komise přišla s akčním plánem potlačení aktuální migrační vlny. Komise zároveň doufá, že členské státy v principu podpoří nový mechanismus unijní solidarity, která je problémovým bodem dlouho připravované reformy azylové a migrační politiky unie.
