Pro zpomalení šíření epidemie covidu-19 je podle odborníků nejdůležitější maximální omezení kontaktů mezi lidmi. Víc než v současné době by jich například mělo pracovat z domova, protože pracoviště je nejčastějším místem nákazy. Zásadní je, aby vládní opatření všichni lidé dodržovali. Vyplývá to z jejich vyjádření na sociálních sítích. Podle některých je problematický samotný termín lockdown, který není jednoznačně definovaný. Tímto anglickým termínem se označuje uzávěra společnosti, ekonomiky a volného pohybu.
Podle epidemiologa Institutu klinické a experimentální medicíny Petra Smejkala by nebylo třeba přijímat přísnější opatření, kdyby lidé striktně dodržovali ta stávající. Ta ale mohla přijít dřív. Řekl to v rozhovoru s datovým vědcem Petrem Ludwigem. Oba jsou signatáři iniciativy Zachraňme Česko, která lidi o omezení kontaktů a nošení roušek i nad rámec současných nařízení vyzývá.
Podle odborníků není jasné, jestli už jsou současná opatření takzvaným lockdownem. Jasná definice není, každá země si ho upravuje jinak. „Pro někoho už je tohle těžký lockdown, pro někoho vůbec žádný. Jsou to slova, na která by se lidé neměli moc upínat, protože jen zvyšují potenciál hysterie a strachu,“ dodal Smejkal.
Evoluční biolog Jaroslav Flégr na facebooku napsal, že v kontextu protiepidemických opatření se tím rozumí zákaz pohybu osob mimo jejich domovy. „Mírný lockdown může omezovat třeba jen volnočasové aktivity, ale ve své nejpřísnější podobě může omezovat veškeré aktivity, s výjimkou těch, co jsou nezbytné pro fungování organizací zajišťujících základní potřeby a služby,“ uvedl. Podle něj je ČR v mírném lockdownu už nyní.
„Jeho uvažované zpřísnění bude asi spočívat v omezení vycházení pouze na docházení do práce a nejnutnější nákupy,“ dodal. Flégr dlouhodobě vyzývá k vycházení, jen pokud je to nutné. Lidé by si podle jeho rad měli objednávat nákupy po internetu, mýt ruce, dezinfikovat sdílené předměty a hodně větrat. Místo roušek doporučuje nosit respirátor.
Podle Smejkala ještě vláda má možnosti, jak shromažďování omezit, třeba zákazem vycházení. Připomněl například Irsko, kde lidé nesmí dál než pět kilometrů od domova. Na místě je podle něj i podle Lidwiga přísnější kontrola i ze strany policie, kritizovali také svolávání demonstrací v současné situaci.
„Za mne je klíčové trvale držet opatření vedoucí k omezení sociálních kontaktů až do vakcíny,“ napsal na twitteru ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Univerzity Palackého v Olomouci Marián Hajdúch, který vede laboratorní skupinu ministerstva zdravotnictví a má na starosti zejména kapacity testování. Vakcína by přitom mohla být dostupná pro vybrané skupiny obyvatel nejdříve v první polovině příštího roku. „Trvalý lockdown je trvalý nesmysl, ale v exit strategii budou muset protiepidemická opatření mít stejnou váhu jako testování a trasování,“ uvedl dále Hajdúch. O tom, že po zmírnění přísných opatření, budou dlouhodobě nutná opatření udržovací, například nošení roušek, hovořil několikrát také končící ministr zdravotnictví Roman Prymula.
Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky se celkově nakazilo v zaměstnání téměř 39 procent lidí, kteří se v Česku covidem-19 nakazili. Centrum pro modelovaní biologických a společenských procesů BISOP podle zprávy na webu odhaduje, že lidé kontakty omezili o zhruba pětinu. „Při analýze dat společnosti PAQ vidíme největší potenciál v rozšíření práce z domova, kterou v této chvíli využívá jen deset procent obyvatel. Příkladem v tomto směru musí jít stát, který musí v tomto smyslu změnit funkci všech státních úřadů,“ uvedl BISOP.
Podle think tanku IDEA při institutu CERGE-EI může pracovat z domova zhruba třetina lidí, u vysokoškoláků dvě třetiny. V mezinárodním srovnání je však kapacita práce z domova českého trhu práce relativně nízká, hlavně s ohledem na vysoký podíl zaměstnanosti v průmyslu. Práce z domova je variantou pro čtyři z pěti lidí ve finančním sektoru nebo v oboru IT a komunikace.
Autor: ČTK
