Prezident Miloš Zeman a jeho srbský protějšek Aleksandar Vučić otevřeli Český dům v Bělehradě. Budovu, kterou postavila před 100 lety česká krajanská komunita a v 60. letech ji zkonfiskovala Jugoslávie, Srbsko opravilo. Prezidenti dnes podepsali memorandum, ve kterém se Srbsko zavazuje České republice budovu věnovat. Darovací smlouvy budou uzavřeny následně mezi příslušnými institucemi obou zemí. V budově budou sídlit Česká centra, české organizace, firmy a krajané.
Zeman při otevření poděkoval Vučičovi i českému velvyslanci Tomáši Kuchtovi za práci, kterou v souvislosti s Českým domem odvedli. Poznamenal, že ještě před týdnem na domu pracovalo sedm desítek dělníků. „Chtěl bych za tento krásný dar, který navazuje na dlouhé tradice česko-srbského přátelství, z celého srdce poděkovat,“ řekl Zeman.
Znovuvybudování Českého domu podle Vučiče provázelo mnoho byrokratických problémů. Podotkl, že pokud by Zeman tolik netrval na dokončení projektu, pravděpodobně by se tak nestalo. „Vrátili jsme České republice to, co jí právem patří,“ řekl Vučić. Dodal, že svou snahou chtěl vylepšit podmínky výuky češtiny v Srbsku i přispět k další spolupráci. Srbsko podle něj na rekonstrukci uvolnilo 2,4 milionu eur (asi 57,3 milionu Kč) a při opravě se postupovalo podle archivního projektu.
Ceremoniálu se zúčastnilo několik desítek lidí i z řad krajanské komunity. Přišla také Jarmila Láníková, která před 70 lety v budově navštěvovala školu. „Prožila jsem tady dětství a mládí,“ poznamenala. V Českém domě navštěvovala kromě školy například i plesy.
Zeman se o otevření Českého domu dlouhodobě zasazoval. S Vučičem o něm mluvil například při své návštěvě Srbska v roce 2019 i při loňském setkání na Pražském hradě. Srbský prezident mu slíbil, že se o vyřešení majetkoprávních sporů zasadí.
Češi v Bělehradě se podle Pražského hradu snažili už v 19. století o zajištění školy pro své děti. Projekt ale na začátku 20. století zhatily balkánské války a následně první světová válka. Na stavbu se složili výhradně Češi žijící v Bělehradě a Československá obec v Bělehradě. Škola byla otevřena na konci 20. let. Kromě ní se dům stal centrem spolkového života českých krajanů. Mezi lety 1939 a 1941 v něm našli útočiště uprchlíci z protektorátu.
V roce 1964 byla většina domu znárodněna. České spolky se pak snažily o vyřešení majetkoprávních sporů, podařilo se to až po Vučičově osobním angažmá. Srbsko dům před předáním České republice zrekonstruovalo. Část objektu i nadále zůstane v soukromém vlastnictví.
Zeman s Vučičem podepsali po společném jednání v Paláci Srbsko dokument nazvaný Společné prohlášení prezidentů obou zemí o rozvíjení kulturní spolupráce a o zřízení Českého domu v Bělehradě. Představovat má politické stvrzení záměru dům Česku darovat. Darovací smlouvy následně uzavřou příslušné instituce obou zemí.
V domě budou sídlit Česká centra i další české agentury a instituce, stejně jako krajanská komunita. Právě Česká centra by měla mít Český dům ve správě. Aby bylo zajištěno financování, budou některé prostory nabídnuty k pronájmu českým firmám.
Podle českého velvyslance v Srbsku Tomáše Kuchty budou mít k dispozici Česká centra dvě patra. Vyřešena ještě není otázka velkého sálu, jeho využití bude záležet na koncepci šéfa Českého domu, který vzejde z vypsaného výběrového řízení. Využíván by mohl být ke sportu nebo třeba pro výstavy, možný je i jeho pronájem jiným organizacím, řekl Kuchta novinářům.
