Americký prezident Joe Biden dnes oznámil nový balík vojenské pomoci Ukrajině, když se v Hirošimě na okraj summitu skupiny G7 setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Podle prohlášení amerického ministerstva zahraničí Washington pošle na Ukrajinu dodatečnou munici do raketometů HIMARS nebo protitankové zbraně. Biden také uvedl, že dostal od Zelenského ujištění, že Ukrajinci nepoužijí americké stíhačky F-16 k útokům na cíle v Rusku.
„Stojíme za Ukrajinou a nikam neodcházíme,“ řekl podle agentury AP Biden na úvod bilaterální schůzky, čímž potvrzoval poselství zahrnuté ve společných prohlášeních summitu. „Jsme velmi vděční. Nikdy to nezapomeneme,“ odpověděl Zelenskyj.
Spojené státy potvrdily dřívější informaci, že hodnota nově oznámené podpory dosahuje až 375 milionů dolarů (přes osm miliard Kč). „Balík bezpečnostní pomoci zahrnuje dodatečnou munici do (raketometů) High Mobility Artillery Rocket Systems, dělostřeleckou munici, protitankové zbraně, obrněná vozidla pro lékařské ošetřování, nákladní vozidla a návěsy pro přepravu těžkého vybavení, náhradní díly a další bojové vybavení,“ uvedl šéf americké diplomacie Antony Blinken.
Spojené státy od loňské ruské invaze připravily pro Ukrajinu skoro 40 balíčků vojenského vybavení a na pomoc napadené zemi vynaložily desítky miliard dolarů. Přesnou hodnotu vojenské pomoci je však obtížné stanovit, neboť přichází v různých formách, navíc americké ministerstvo obrany tento týden přiznalo chybu ve svém účetnictví. Cenu vybavení poskytnutého Kyjevu nadhodnotilo nejméně o tři miliardy dolarů.
Zelenskyj na twitteru po setkání s Bidenem poděkoval za podporu a uvedl, že předmětem jednání byla další vojenská spolupráce či plány spojené s obnovou Ukrajiny. Podle Bílého domu se mluvilo také o americké podpoře pro mezinárodní iniciativu zaměřenou na výcvik ukrajinských pilotů na moderních stíhačkách, jako jsou americké F-16.
Kyjev po dodávkách takových letounů dlouhodobě volá a Washington se nyní rozhodl, že je nebude blokovat. Biden toto stanovisko podle Bílého domu v pátek oznámil partnerům s tím, že USA se chtějí podílet na výcviku ukrajinských pilotů na těchto strojích. Ukrajina americké stíhačky nemůže využívat bez souhlasu Washingtonu a víkendové oznámení je vnímáno jako zásadní zlom, neboť USA se dosud k poskytnutí F-16 stavěly spíše odmítavě.
„Mám ujištění od Zelenského, že to nepoužijí na to, aby šli a posunuli se na ruské geografické území,“ reagoval Biden při tiskové konferenci na dotaz ohledně možné eskalace konfliktu. Moskva v sobotu přišla s vyjádřením, že Západ se vystaví „kolosálnímu riziku“, pokud dodá Ukrajině letouny F-16. Kdy by se tak mohlo stát, ovšem není jasné, neboť žádná země zatím neoznámila, že se chystá své stroje Kyjevu předat
Výcvik ukrajinských pilotů už dříve oznámila Británie a premiér Sunak na tiskové konferenci uvedl, že tento proces začne během léta. Cílem je „podpořit ukrajinské letectvo tím, co potřebuje do budoucna,“ řekl ministerský předseda.
Británie sama letouny F-16 nepoužívá, staví se však do popředí vznikající evropské „koalice“ zemí, které chtějí Kyjevu západní stroje zajistit. Potenciálními dodavateli jsou Nizozemsko nebo Dánsko.
Mírový plán Ukrajiny má podporu po celém světě, uvedl Zelenskyj po jednání s G7
Ukrajina předložila světu svůj mírový plán a podporu pro něj nachází v Asii, v arabském světě, v Evropě i v Latinské Americe. Na twitteru to uvedl Zelenskyj poté, co v Hirošimě vystoupil před lídry členů skupiny G7 a dalších zemí včetně Indie a Brazílie. Zelenskyj jim vzkázal, že svět potřebuje „vůdcovství demokracie“, aby dokázal čelit bezpečnostním hrozbám.
Jeho vystoupení přišlo po sérii sobotních bilaterálních jednání, mimo jiné s indickým premiérem Naréndrou Módím. Dnes pak bylo na programu společné jednání s prezidenty a premiéry Spojených států, Kanady, Japonska, Německa, Francie, Británie a Itálie, jakož i s lídry osmi zemí pozvaných na summit.
„Ukrajina navrhla světu svůj mírový model,“ uvedl Zelenskyj v odkaze na sadu principů pro ukončení války, s níž přišel už loni na summitu skupiny G20. Plán mimo jiné počítá se stažením ruských sil z celé Ukrajiny podle mezinárodně uznávaných hranic. „Od Japonska po arabské země, od Evropy po Latinskou Ameriku, nacházíme podporu. A pokračujeme v této práci,“ dodal Zelenskyj na twitteru.
Jeho příspěvek zahrnoval i video se záběry z dnešního jednání, které mimo jiné ukazovaly, že ukrajinský prezident seděl vedle Módího a jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola. Deník The New York Times poznamenal, že Indie se v OSN nepřipojila k odsouzení ruské agrese, zatímco Soul se zatím zdráhal poskytovat Kyjevu útočné vybavení.
Zelenskyj v Hirošimě navazoval na několikadenní sérii zahraničních cest, která jej zavedla i na summit Ligy arabských států v Saúdské Arábii. Ukrajinský prezident se snaží posílit podporu od mezinárodního společenství v době, kdy se jeho země připravuje na protiofenzívu s cílem získat zpět oblasti zabrané ruskými silami.
Lídři G7 dnes při jednání se Zelenským zopakovali, že hodlají Ukrajinu podporovat tak dlouho, jak bude třeba. Podle prohlášení japonského předsednictví ukrajinskému prezidentovi slíbili „neochvějné odhodlání poskytovat diplomatickou, finanční, humanitární a vojenskou podporu“.
Ve druhé části programu posledního dne summitu se pak připojili zástupci Indie, Brazílie, Jižní Koreje a dalších zemí. Právě tato schůzka byla médii označována za klíčový bod Zelenského účasti na summitu, neboť mu poskytla příležitost osobně apelovat na méně nakloněné lídry. Japonský premiér Fumio Kišida ve svém úvodním projevu účastníky vyzval, aby uvedli, jak mohou reagovat na aktuální ohrožení „míru a stability“.
„Čím víc budeme spolupracovat, tím je menší pravděpodobnost, že kdokoli jiný bude následovat šílenou ruskou cestu,“ řekl účastníkům Zelenskyj. „Ale je to dostatečné? Myslím, že potřebujeme jasné globální vůdcovství demokracie. Tohle je to hlavní, co naše spolupráce přináší,“ citoval z jeho projevu deník Financial Times.
Podle zdrojů listu se ukrajinský prezident během diskuse obrátil na Módího a na brazilského prezidenta Luize Inácia Lulu da Silva a žádal je, aby Kyjevu pomohli bránit Chartu OSN a mezinárodní právo. Indický premiér při sobotní schůzce Zelenskému slíbil, že jeho země vynaloží veškeré úsilí na ukončení války na Ukrajině, brazilský lídr se o víkendu k otázce nevyjadřoval.
Lula, který letos mimo jiné prohlásil, že USA a Evropská unie musí začít mluvit o míru místo toho, aby podporovaly konflikt, se s ukrajinským prezidentem nakonec bilaterálně nesetkal. Podle informací agentury Bloombergdo poslední chvíle utajovaná účast ukrajinského prezidenta na summitu brazilskou delegaci „vyvedla z míry“.
