V posledních letech rostou obavy z možnosti, že ruský vůdce Vladimir Putin použije jaderné zbraně. Přestože špatný stav ruské armády mohl odborníky překvapit, stále se předpokládá, že Rusko disponuje technickými možnostmi k použití jaderných zbraní. Kritickou otázkou však zůstává, zda by vedení Kremlu takové rozhodnutí učinilo a zda by vojáci Putinovy rozkazy splnili.
Putin veřejně prohlásil, že Rusko by jaderné zbraně použilo pouze v reakci na útok na své území nebo na své spojence. Mezinárodní společenství se však naučilo brát prohlášení Moskvy skepticky, protože se často neshodují s jejich činy. Vlastnictví rozsáhlého jaderného arzenálu dává Putinovi možnost jej použít, pokud to bude považovat za nezbytné. Toto pojetí „nutnosti“ však nemusí odpovídat našim standardům racionality, jak dokládá ruské zahájení války na Ukrajině.
Nezisková organizace International Campaign to Abolish Nuclear Weapons (ICAN), která se zasazuje o odstranění všech jaderných zbraní, zdůrazňuje, že Rusko vlastní necelých 6 000 jaderných zbraní, což je největší jaderný arzenál na světě. Tyto zbraně mohou být odpalovány z pozemních raket, ponorek nebo letadel. Ničivý potenciál ruského jaderného arzenálu sahá od zbraní odpovídajících stovkám kilotun TNT až po taktické jaderné zbraně s účinností v rozmezí 10-100 kilotun. I použití těchto „menších“ jaderných zbraní by mělo ničivé humanitární následky. Například patnáctikilotunová bomba, která zničila Hirošimu, si do konce roku 1945 vyžádala přibližně 140 000 obětí, a taková zbraň patří k nejmenším v ruském arzenálu.
V souvislosti s válkou na Ukrajině se objevily spekulace o možnosti nasazení taktických jaderných zbraní Ruskem. Tyto zbraně nejsou podle americko-ruských dohod o kontrole zbrojení klasifikovány jako „strategické“ a mohou mít výbušnou sílu až 300 kilotun, což je dvacetinásobek síly hirošimské bomby. Podle Ankita Pandy, odborníka na jaderné zbraně z Carnegie Endowment for International Peace, je však vojenské zdůvodnění použití těchto zbraní na Ukrajině pochybné. Ukrajinský styl vedení války, který se vyznačuje rozptýlenou pěchotou a mechanizovanými jednotkami, by znemožnil dosáhnout vojenské převahy pomocí taktických jaderných zbraní.
Panda tvrdí, že ukrajinské síly nesestavují mohutné tankové kolony, což Rusům ztěžuje účinné použití taktických jaderných zbraní. Takové zbraně by sice mohly potenciálně zlikvidovat mechanizované divize a vyvolat hrůzu mezi obyvatelstvem, není však jasné, zda by to významně změnilo průběh konfliktu. Navíc nepředvídatelná povaha jaderných zbraní představuje další výzvu. Navzdory rozsáhlým údajům z více než dvou tisíc jaderných testů zůstávají účinky těchto zbraní ze své podstaty nepředvídatelné. Množství radioaktivního spadu a dopad výbuchu a tepelného záření lze odhadnout, ale Rusové mohou v případě použití jaderných zbraní nakonec způsobit nezamýšlené následky.
Navíc existují obavy o spolehlivost ruských raketových nosičů, protože některé z nich nemusí fungovat správně nebo explodovat v nesprávné výšce. Použití těchto schopností by proto bylo značným hazardem i pro Vladimira Putina, pokud jejich použitím hodlá dosáhnout konkrétních cílů.
Klíčová otázka se nakonec točí kolem kritérií a stavu mysli, které by řídily Putinův rozhodovací proces, pokud by se objevila myšlenka jaderného útoku. Sam Greene, ředitel Institutu pro Rusko na King’s College London, se zamýšlí nad tím, jak je obtížné rozlišit mezi údajně „šíleným“ Putinem a člověkem, který prostě jen jinak chápe svět. Někteří pozorovatelé se domnívají, že Putin prošel výraznou osobnostní změnou, která může být způsobena nemocí, dlouhodobou izolací během pandemie COVID-19, vlivem jeho nejbližšího okolí nebo touhou obnovit imperiální velikost Ruska, jeho změněné chování a občasné zvláštní pohyby však kontrastují s jeho předchozím obrazem.
Závěrem lze říci, že ačkoli si Rusko zachovává technickou kapacitu pro použití jaderných zbraní, pravděpodobnost, že Putin nařídí jejich použití, a proveditelnost taktických jaderných zbraní na Ukrajině zůstávají předmětem diskusí. Ničivé následky jaderných zbraní, problémy, které představuje ukrajinský styl vedení války, a nepředvídatelná povaha těchto zbraní představují významné překážky pro jejich účinné použití. Pochopení Putinových rozhodovacích kritérií a stavu mysli je složitý úkol, který vyžaduje pečlivou analýzu jeho jednání a možných motivací. Mezinárodní společenství musí zůstat ostražité a pokračovat v úsilí o podporu odzbrojení a nešíření jaderných zbraní s cílem zabránit jejich použití za jakýchkoli okolností.
Autor: Dana Marková
