Europoslanci vyzvali členské státy NATO, aby dodržely svůj závazek ohledně členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci a po skončení války v této zemi s ní zahájily vstupní proces. V přijaté rezoluci Evropského parlamentu (EP) rovněž apelovali na země EU a na Evropskou komisi (EK), aby pokračovaly v podpoře Ukrajiny tak, aby s ní unie mohla už tento rok zahájit jednání o vstupu do unie.
V rezoluci o udržitelné obnově Ukrajiny a její integraci do euroatlantického společenství poslanci EP zdůraznili, že mír, který přinese vítězství Ukrajiny, musí být zajištěn její integrací do EU a NATO. Silná, stabilní a nezávislá Ukrajina je podle europoslanců důležitá pro stabilitu euroatlantického prostoru a klíčová pro evropský a celosvětový mír.
To, že se Ukrajina v budoucnu může stát členem Severoatlantické aliance, prohlásilo NATO na svém summitu už v roce 2008 v Bukurešti a loni v září Kyjev o členství formálně požádal. Toto téma má být jedním z hlavních bodů summitu NATO příští měsíc ve Vilniusu.
EP dnes v rezoluci uvedl, že očekává, že nadcházející summity ve Vilniusu a Washingtonu připraví cestu k pozvání Ukrajiny ke vstupu do NATO a že proces přistoupení bude zahájen po skončení války a dokončen co nejdříve.
Nová rezoluce EP rovněž vyzývá členské státy EU a Evropskou komisi, aby jasně vytyčily cestu pro začátek přístupových rozhovorů unie s Kyjevem. Komise a členské země mají podle EP pokračovat v podpoře Ukrajiny tak, aby s ní Brusel mohl zahájit vstupní jednání už letos.
Ukrajina podala oficiálně žádost o členství v EU loni v únoru a od loňského června má status kandidáta. Podle europoslanců učinila už hmatatelný pokrok při prosazování zásadních reforem. V říjnu má EK zveřejnit zprávu o pokroku v plnění jejích doporučení z loňského června. O připravenosti Ukrajiny na členství a dalších krocích na její cestě do unie by pak měl rozhodovat summit EU v prosinci.
EP nicméně zdůraznil, že Ukrajina musí splnit všechna kritéria vstupního procesu a vyzval Kyjev, aby provedl požadované reformy. Zejména vyzdvihl posílení vlády práva a reformy soudnictví a také boj proti korupci, což podle EP pomůže i v procesu rekonstrukce válkou zničené země.
Europoslanci slíbili pokračovat v podpoře Ukrajiny do plné obnovy jejích mezinárodně uznávaných hranic i pak při procesu obnovy země.
V rezoluci EP také vyzval Rusko, aby zastavilo vojenské operace a stáhlo se z Ukrajiny a aby přestalo s násilnými deportacemi civilistů, zejména dětí. Na komisi a země EU europoslanci apelují, aby dál rozšířily protiruské sankce, mimo jiné i na úplný zákaz vývozu ruských diamantů. Evropské firmy pak europoslanci vyzývají, aby se plně stáhly z Ruska.
Europoslanci rovněž v rezoluci označili za akt terorismu a válečný zločin zničení Kachovské přehrady z 6. června, tento čin zároveň připsali Rusku. Podpořili také vyšetřování této události Mezinárodním trestním soudem (ICC) na žádost Kyjeva. Protržení přehrady, které způsobilo rozsáhlé záplavy a smrt několika desítek lidí, považuje EP i za ekocidu, za niž rovněž musí být někdo pohnán k zodpovědnosti před soudem.
EP rovněž vyzval další země Rady Evropy (RE), aby se co nejdříve připojily k iniciativě založení registru škod způsobených Ukrajině ruskou invazí. Vznik registru oznámily v květnu země Rady Evropy na summitu v Reykjavíku.
