V případě připojení k německému tendru na nákup bojových tanků Leopard v nové verzi 2A8 by Česko chtělo pořídit nejméně 77 těchto strojů. Na dnešní tiskové konferenci po jednání s německým protějškem Borisem Pistoriusem v Praze to oznámila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Hodnota tendru by měla podle dřívějších informací činit desítky miliard korun, dnes Černochová nechtěla podrobnosti sdělovat.
Česko by zároveň stálo o účast na výrobě, opravách a servisu těchto tanků, doplnila ministryně. „Budeme dělat vše pro to, aby do toho opět byl intenzivně zapojený i český průmysl,“ dodala. Více konkrétních informací by její resort měl sdělit na konci roku. „Cena bude odvozena od toho, kolik zemí se zapojí, v tuto chvíli neumím cenu říct ani odhadem,“ uvedla Černochová. Podle Pistoriuse se chtějí zapojit i další země, konkrétní nebyl.
Jednáním o možnosti připojit se k německému tendru pověřila Černochovou v květnu vláda. Česko si od společného postupu slibuje výrazné snížení ceny, zkrácení dodávek a zajištění odpovídající logistické podpory. Dodány by mohly být do konce dekády, uvedl dříve plukovník Ján Kerdík, ředitel odboru rozvoje pozemních sil.
Před dvěma týdny byla podepsána smlouva o smlouvě budoucí při vyjednávání, nyní se precizuje memorandum. „Počet 77 vychází z potřeb armády. Je pravděpodobné, že to bude ve vícero modifikacích, že to nebude 77 stejných kusů,“ dodala Černochová. Podle Pistoriuse nákup tanků zlepší schopnost zemí spolupracovat.
Česká armáda v současné době využívá modernizované tanky T-72M4CZ. Ze skladů v uplynulých měsících poskytla několik desítek kusů starší verze T-72 Ukrajině. Za tuto pomoc obdrží od Německa 14 tanků Leopard 2A4 a jedno vyprošťovací vozidlo Bpz3 Büffel. Černochová dnes řekla, že Česko zatím tanků dostalo pět, zbytek by měl dorazit do konce roku a vyprošťovací vozidlo na jaře 2024.
Dalšími tématy dnešního jednání byly výdaje na obranu, působení v zahraničních operacích, nábory do armády a aktivních záloh či válka na Ukrajině. Pistorius řekl, že demokratické země budou pokračovat v podpoře Ruskem napadené země, dokud to bude nutné. „Strašná válka, kterou (ruský prezident Vladimir) Putin vede proti Ukrajině, je zločin,“ uvedl.
Před jednáním s Černochovou uctil Pistorius památku výsadkářů v Resslově ulici
Před odjezdem na ministerstvo Pistorius a Černochová položili kytice v národních barvách u pamětní desky věnované sedmi výsadkářům i duchovním, kteří je v chrámu ukrývali a byli za to popraveni.
„Jsem si vědom německých dějin a a německé odpovědnosti. Obdivuji a sdílím hrdost, kterou cítíte pro to, co dokázali všechno tito muži a co k tomu obětovali,“ uvedl Pistorius po pozdějším jednání na ministerstvu obrany.
V kostele 18. června 1942 zemřelo při boji sedm československých parašutistů, kteří byli spolu s dalšími vojáky vysláni z Londýna na pomoc domácímu odboji a pověřeni přípravou atentátu. Před téměř dvěma lety, v srpnu 2021, uctil jejich památku v Resslově ulici Frank-Walter Steinmeier jako první německý prezident.
Ve čtvrtek se Pistorius zúčastnil v Berlíně ceremonie k připomínce obětí německého odboje proti nacistickému režimu. Účastníci atentátu na nacistického vůdce Adolfa Hitlera z 20. července 1944 jsou podle něj dodnes v Německu vzorem a zároveň připomínkou, že je povinností Němců zachovat zemi demokratickou. V projevu zároveň kritizoval ruského autoritářského prezidenta Vladimira Putina za to, že do Evropy opět vnesl válku a že zaútočil na mezinárodní řád takovým způsobem, který Evropa považovala za relikt minulosti.
Ochrana demokracie a svobod podle Pistoriuse znamená i chránit spojence a nadále podporovat Ukrajinu, která od loňského února vzdoruje ruské invazi. Ocenil Ukrajince, kteří statečně brání svou zemi a svobodu, a zároveň je ujistil o další německé podpoře. „Potrvá tak dlouho, jak to proti agresivnímu Rusku, které pošlapává mezinárodní a lidská práva, bude nutné,“ dodal.
