Měsíc před předčasnými parlamentními volbami na Slovensku se podle analytika Grigorije Mesežnikova rýsuje souboj o vítězství mezi stranou Směr-sociální demokracie (Směr-SD) bývalého trojnásobného premiéra Roberta Fica a neparlamentním hnutím Progresivní Slovensko (PS), jež se v probíhající kampani už dostaly do vzájemné přestřelky. Podoba příští vlády ale bude patrně záviset na postoji nyní třetí nejpopulárnější strany Hlas-sociální demokracie (Hlas-SD) bývalého předsedy vlády za Směr-SD Petera Pellegriniho. Mesežnikov, který je prezidentem nevládního Institutu pro veřejné otázky (IVO), to řekl ČTK.
„Trend je jednoznačný – PS posiluje, Směr-SD se konsolidoval na úrovni 20 procent. Progresivní Slovensko má šanci, ale může to být Pyrrhovo vítězství, že vyhraje volby, ale nebude mít možnost vládnout,“ uvedl Mesežnikov. Preference PS se pohybují zhruba mezi 15 až 19 procenty.
PS má podle Mesežnikova počtem sice více možných partnerů pro povolební spolupráci než Směr-SD, ale jejich preference se pohybují kolem pětiprocentního volebního prahu. „Může tak nastat situace, že takovýchto partnerů bude nakonec málo,“ řekl. Dodal, že přirozeným spojencem PS je liberální strana Svoboda a Solidarita, která loni opustila tehdejší vládní koalici.
Progresivní Slovensko, jehož šéfem je od loňska místopředseda Evropského parlamentu Michal Šimečka, vzniklo v roce 2017. Místopředsedkyní hnutí byla v minulosti nynější slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, která se po zvolení hlavou státu v roce 2019 členství v hnutí vzdala. PS je silným zastáncem členství země v EU a NATO, prosazuje kromě jiného ochranu klimatu a zavedení institutu životních partnerství či chce hledat podporu pro rozšíření manželství pro všechny. Katolické Slovensko dosud nezavedlo ani registrovaná partnerství osob stejného pohlaví.
„Progresivní Slovensko je centristická liberální strana. Boduje hlavně u vzdělaných a mladších voličů,“ řekl Mesežnikov.
Hnutí má od svého vzniku už čtvrtého předsedu. PS v koalici se stranou Spolu v roce 2019 vyhrálo na Slovensku volby do Evropského parlamentu, které v zemi tradičně provází nízká účast voličů. V parlamentních volbách na konci února 2020 pak koalici PS/Spolu těsně unikl vstup do sněmovny. Jako koalice potřebovala pro zisk křesel v parlamentu získat alespoň sedm procent hlasů; k dosažení této hranice jí ovšem chybělo necelých 1000 hlasů. Ve volbách, které budou 30. září, kandiduje PS samostatně.
Směr-SD má na rozdíl od PS dlouholeté zkušenosti s vládnutím. U moci byla strana v letech 2006 až 2010 a pak také v letech 2012 až 2020. Sociální demokraté, kteří na rozdíl například od PS odmítají vojenskou pomoc bránící se Ukrajině, se do čela žebříčku preferencí dostali dříve v tomto roce. Z pozice nejpopulárnější strany odsunuli Hlas-SD, který Pellegrini založil po odchodu ze Směru-SD před třemi lety. Pellegrini se dříve částečně vymezoval vůči Ficovi, v posledním období a po poklesu popularity Hlasu-SD představitelé této strany začali kritizovat PS. Proti PS opakovaně vystoupil i Fico.
Právě postoj Hlasu-SD po volbách bude podle Mesežnikova zřejmě klíčový pro podobu příští vlády. „Poměr sil je nyní takový, že nejpravděpodobnější stranou, která bude v jakékoliv vládní sestavě, je právě Hlas-SD,“ řekl. Dodal, že Fico by ve snaze zabránit vytvoření vládní koalice bez účasti své strany nabídl Pellegrinimu funkci premiéra.
Mesežnikov očekává, že PS by se v zájmu vytvoření prozápadní vlády zase vzdalo prosazování některých svých návrhů, včetně posílení práv homosexuálů, aby si proti sobě nepopudilo konzervativně orientované partnery.
