Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) považuje za standardní postup v souladu s trestním řádem svoji výzvu redaktorovi magazínu Reportér Jaroslavu Kmentovi, aby inspekci předal dokumenty ke článku o kauze údajného vydírání a manipulace v Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Podle GIBS po něm vyšetřovatel nežádá informace, které by porušovaly ochranu svobody tisku či projevu nebo vyžadovaly porušení práva na ochranu zdroje. Mluvčí GIBS Ivana Nguyenová dnes stanovisko úřadu zveřejnila na webu. Reagovala tím na otevřený dopis šéfredaktora listu Roberta Čásenského, který se proti postupu GIBS ohradil a označil ho za nepřijatelný nátlak. Také Kmenta dnes v prohlášení zaslaném ČTK zopakoval, že kroky GIBS považuje za formu nátlaku a pokus odradit ho od novinářské práce.
Kmenta minulý měsíc napsal článek Zločiny v IKEM, v němž se kriticky vyjadřoval i k roli GIBS v případu. Vrchní komisař GIBS ho vyzval, ať mu poskytne dokumenty, o něž se v článku opírá, jinak mu hrozí pokuta až 50.000 korun a odnětí dokumentů. Čásenský v dopise připomněl, že za obsah publikace je odpovědný vydavatel, nikoliv autor, ale GIBS se obrátila přímo na Kmentu. Tento postup podle něj vytváří jednoznačný dojem nátlaku ze strany GIBS na autora textu. Vyšetřovatel navíc žádá materiály, které si podle něj může opatřit jinak. Kmenta se rozhodl dokumenty inspekci nevydat.
GIBS ve svém dnešním stanovisku uvedla, že Kmenta v článku popisuje listiny, které však zřejmě neodpovídají těm, které při domovních prohlídkách inspekce zajistila, ani není jasné, o jaké konkrétní dokumenty jde. Kvůli tomu, že listiny má mít k dispozici Kmenta, výzva k jejich vydání směřovala přímo jemu. „Výzva k vydání věci je standardní zákonný postup, který je v těchto případech používán bez ohledu na osobu adresáta a jehož nezbytnou součástí je i poučení o možných následcích nevyhovění,“ konstatovala GIBS. Požadované informace podle inspekce také nijak neohrožují svobodu tisku, projevu a šíření informací ani právo na ochranu zdroje. Kmenta může poskytnutí součinnosti odmítnout a v případě pochybností o regulérnosti postupu GIBS se obrátit na dozorového státního zástupce či jemu nadřízené státní zastupitelství.
Kmenta ve čtvrtek označil přístup GIBS za nátlakovou akci. „Netušil jsem, že za vlády ‚demokratické Pětikoalice‘ a Petra Fialy zažiju stejné nátlakové akce jako za éry Andreje Babiše. GIBS utržená ze řetězu,“ uvedl redaktor na síti X. Vůči jeho vyjádření se následně ohradil premiér Petr Fiala (ODS). Mluvčí vlády Václav Smolka zdůraznil, že činnost GIBS neřídí a neúkoluje ani vláda, ani její předseda a vyšetřování trestné činnosti a jakékoliv zasahování do této věci nepřísluší politikům.
Obdobně se Kmenta vyjádřil i dnes. „Nejnovější stanovisko GIBS k jejich výzvě na vydání listin z kauzy IKEM, mě utvrzuje v tom, že jde o nátlak na mou osobu a novinářskou práci,“ napsal v zaslaném prohlášení. Rozporoval také některé argumenty inspekce. Podle Kmenty není pravda, že si GIBS nemůže listiny opatřit jinak než u něj. „Může vyzývat k vydání věci přímo zúčastněné a nečinit tak směrem k médiím. Pokud nějaké podklady dokázala získat redakce, proč si je neopatří státní úřad, pokud o to skutečně stojí?“ doplnil.
Policie na začátku října obvinila bývalého ředitele IKEM Michala Stiborka a jeho náměstka Jiřího Malého kvůli vydírání. Stiborek s Malým podle policistů vyvíjeli nátlak na kardiochirurga Jana Pirka a šéfa kliniky kardiovaskulární chirurgie IKEM Ivana Netuku. Spolu s nim byl obviněn i šéf IT oddělení Petr Raška kvůli neoprávněnému přístupu k počítačovému systému a porušení tajemství listin.
