Ministři zahraničí zemí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) na zasedání v Severní Makedonii za přítomnosti svého ruského kolegy Sergeje Lavrova odsoudili ruskou útočnou válku proti Ukrajině a vyzvali Moskvu, aby ji ihned ukončila. Lavrov naproti tomu vinu za konflikt opět svaloval na Západ a snažil se očernit vládu v Kyjevě, která na protest proti jeho účasti nevyslala do Skopje svého zástupce.
Tón většiny projevů udal svou úvodní řečí zástupce předsedající země OBSE, šéf severomakedonské diplomacie Bujar Osmani, podle kterého je ruský vpád na Ukrajinu urážkou principů, na nichž organizace stojí. Podle Osmaniho Moskva nevyprovokovanou invazí na území sousední země uštědřila „políček do tváře OBSE a všemu, co je pro ni cenné“ a podkopala „důvěru, dialog a akceschopnost“ uvnitř organizace.
Slova o bezprecedentním pošlapání hodnot organizace, bezpečnostního pořádku v Evropě a Charty OSN pak padla také v projevech finské ministryně zahraničí Eliny Valtonenové, jejího švédského kolegy Tobiase Billströma či německé ministryně Annaleny Baerbockové.
Lucemburský ministr Xavier Bettel hovořil o svých dřívějších kontaktech s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a vyzval ho, aby válku ukončil. „Ještě není pozdě na to pochopit, že to (zahájení invaze) byla chyba. Síla není ukázat, že jste silnější, ale ukončit utrpení milionů lidí,“ řekl.
Lavrov na plenární zasedání dorazil aniž promluvil s novináři, jeho přítomnost ve Skopje mezi členskými zeměmi OBSE vyvolala rozpory a napětí. Na zasedání kvůli tomu odmítli přijet ministři z Ukrajiny, Polska a pobaltských zemí. Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna bojkot zasedání doprovodil prohlášením, podle něhož „je Lavrovovo místo před zvláštním tribunálem, nikoli za stolem v OBSE“.
Ve svém projevu Lavrov hovořil o „vládě neonacistů v Kyjevě“, Evropskou unii označil za „agresivní projekt“ a OBSE varoval, že stojí na pokraji propasti. Vzápětí opustil sál a nevyslechl si další účastníky jednání, kteří na jeho slova reagovali.
„Ruské pokusy svést na ostatní vinu za svá vlastní rozhodnutí jsou zcela zjevné. Neslevíme z hlavních principů evropského bezpečnostního pořádku a nedovolíme Rusku, aby Ukrajině upíralo právo přijímat vlastní rozhodnutí ohledně zahraniční a bezpečnostní politiky,“ řekl dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen.
„OBSE se v důsledku agrese Ruska proti Ukrajině nachází ve velice složité situaci. Většina účastnických zemí dala najevo, že chtějí čelit podrývání bezpečnostní architektury Ruskem a mají zájem OBSE zachovat. Díky svým jedinečným zkušenostem plní OBSE důležitou funkci v řadě regionů významných pro bezpečnost Evropy,“ uvedl český ministr Jan Lipavský podle webu ministerstva zahraničí. Šéf české diplomacie ve svém projevu zdůraznil význam pomoci OBSE Ukrajině při zvládání důsledků ruské agrese. Vyjádřil také naději na dosažení dlouhodobého mírového urovnání ve vztazích mezi Arménií a Ázerbájdžánem.
Lipavský při Lavrovově projevu ve Skopji opustil sál, spolu s ním odešli i další.
Vyzněním svého vystoupení se výrazně vymykal maďarský ministr Péter Szijjártó, který Rusko ve svém projevu vůbec nezmínil a několikrát zdůraznil, že válka na Ukrajině „není naše válka“. „Řešením je mír. Na bitevním poli řešení nalézt nelze,“ řekl a kritizoval dodávky zbraní Kyjevu, které podle něj řešení konfliktu oddalují, protože „neslouží míru“.
Na předchozí ministerské zasedání OBSE, které bylo loni v Polsku, Lavrov nedorazil. Zástupci Ukrajiny kvůli účasti ruské delegace letos v únoru bojkotovali i zasedání Parlamentního shromáždění OBSE ve Vídni.
