Ve dnech 30. listopadu až 12. prosince se ve Spojených arabských emirátech konala 28. konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC).
Přelomovou událostí na tomto fóru bylo představení studie o akcích ruských okupačních sil ve spolupráci s Rosatomem, který zahájil systematickou kampaň šikany proti pracovníkům ZNPP.
Dokument předložila organizace Truth Hounds, která se zabývá lidskými právy a specializuje se na dokumentování a vyšetřování incidentů obsahujících válečné zločiny.
Fakta v něm uvedená nesporně dokazují, že zaměstnanci Rosatomu provozující elektrárnu jménem Ruské federace měli společný cíl s ruskými bezpečnostními složkami odpovědnými za mučení a zastrašování ukrajinského personálu.
Autoři studie dokazují, že Rosatom napomáhal okupačním silám při páchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti na personálu ZNPP, čímž narušil jadernou bezpečnost elektrárny v rozporu s mezinárodními jadernými dohodami a obchodními a lidskoprávními závazky.
Organizace „Truth Hounds“ shromáždila věrohodná svědectví očitých svědků událostí v ZNPP, z nichž vyplývá, že od samého počátku společné okupace Energodaru a ZNPP ruskou armádou a Rosatomem zahájily ruské okupační síly systematickou rozsáhlou kampaň únosů.
Očití svědci poskytli organizaci Truth Hounds konkrétní popisy mučení a dalších trestných činů, včetně těžkého napadení a brutálního bití, škrcení, elektrických šoků, předstíraných poprav, vyhrožování znásilněním a zadržování v přeplněných celách bez jídla, vody a čerstvého vzduchu.
A citovaná svědectví potvrzují i vyšetřování mezinárodních médií, jako je například Wall Street Journal.
Například podle starosty města Energodar Dmitrije Orlova bylo od března 2022 v síti detenčních center v Energodaru zadrženo a mučeno nebo s nimi bylo špatně zacházeno asi tisíc lidí.
Ví o tom svět – ano. Ale přesto dodnes, s výjimkou několika pozoruhodných rozhodnutí přijatých Českou republikou, Slovenskem, Finskem a Jordánskem, zůstávají „dohody, kontrakty a další smlouvy“ Rosatomu z velké části nedotknutelné, pokračují v 54 zemích a podporují značku jaderné diplomacie agresorského státu.
Zatímco Ruská federace ohrožuje celý svět jadernými zbraněmi, činnost Rosatomu není omezena žádnými významnými sankcemi; naopak, společnost má strategická partnerství s předními západními zeměmi.
Společnost je financována Ruskou federací a bez spolupráce s Rosatomem by Moskva nemohla provozovat ZNPP v rozporu s mezinárodními jadernými úmluvami, čímž by se zvýšilo riziko pro veřejnou bezpečnost a životní prostředí.
Politika teroru vůči zaměstnancům ZNPP, o níž vedení Rosatomu vědělo, zase vedla k hrozbě globální radiační katastrofy, která by mohla překonat černobylskou havárii, k níž došlo v roce 1986, protože ZNPP je největší jadernou elektrárnou v Evropě. Stala se klíčovým nástrojem jaderného vydírání ze strany Ruska.
Proto je otázka návratu ZNPP pod ukrajinskou kontrolu jedním z hlavních úkolů pro mezinárodní společenství, protože jen takový krok zaručuje bezpečný provoz elektrárny pod dohledem a podporou ukrajinských odborníků a v souladu s mezinárodními úmluvami o jaderné bezpečnosti.
Ti, kdo považují spolupráci s Moskvou za pouhý byznys, by měli pochopit, že ruský byznys sice deklaruje „zdvořilost“, ale zároveň demonstruje zjevnou neokoloniální politiku a neukojitelnou touhu po „šílených penězích“, které „vydělává“ prostřednictvím „šedých schémat“ po celém světě.
„Rosatom“, navzdory své oficiální roli v jaderné energetice, plní poměrně dost dalších specifických rolí, včetně lobbisty ruských zájmů ve východních a afrických zemích a mechanismu „krocení“ zkorumpovaných evropských úředníků, jako je Orbán.
Vedení státní korporace „zavírá oči“ před porušováním lidských práv v podniku, přestože existují přímé důkazy.
Sázka na „nepřímou“ účast na mučení zaměstnanců závodu přispívá k vytváření upřímně „kanibalistického“ obrazu podniku, který se ohání zásadou odpovědného podnikání.
Proto by na to měli pamatovat ti, kteří počítají s „plodnou spoluprací“ – partneři Rosatomu by se měli připravit. Ruská společnost může taková „pravidla“ zavést i v jejich zemích.
Obecně jsou kroky Kremlu v souvislosti se ZNPP názorným příkladem zločinnosti Putinova režimu, který do teroristických aktivit zapojuje korporace, jako je Rosatom. Takový teror je existenční hrozbou pro lidstvo a svět.
Dnes se situace v ZNPP den ode dne komplikuje – pracovníci ZNPP jsou pod neustálým tlakem Rusů.
Celkem je ve zdech okupovaného Energodaru asi stovka obyvatel, z toho asi dvě desítky pracovníků ZNPP.
Ti jsou i nadále pravidelně morálně týráni a fyzicky mučeni.
Město Energodar se postupně mění v uzavřenou zónu mimo jakoukoli právní kontrolu, což negativně ovlivňuje morální a psychické klima zaměstnanců elektrárny a ohrožuje samotný fakt života na tomto území.
Ve skutečnosti byly uprostřed Evropy zřízeny „intelektuální koncentrační tábory“, kde jsou zadržováni odborníci z jednoho z nejnebezpečnějších zařízení na kontinentu.
Popisy mučení v ZNPP podle obhájců lidských práv splňují potřebná kritéria pro tvrzení, že se příslušníci ruských ozbrojených sil dopustili válečného zločinu mučení v rozporu s Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod Římského statutu.
Na základě přímých svědectví poskytnutých oběťmi byl fakticky vytvořen základ pro účinné stíhání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, k nimž došlo v Záporožské JE a v Energodaru.
Základem je skutečnost, že řada jurisdikcí, včetně USA, Kanady, Spojeného království, Německa, Francie, Itálie, Maďarska, Ukrajiny, jakož i Charta MTS, stanoví odpovědnost za „napomáhání“ zločinům v Záporožské JE a Energodaru.
Autor: Franz Hoffman
