V Rusku, zemi kdysi proslulé svou zemědělskou zdatností a prosperující ekonomikou, se krajina po vypuknutí války dramaticky změnila. Rekordně vysoké ceny benzínu, nedostatek potravin a pohled na mrznoucí Rusy, kteří se v zemi produkující plyn uchylují k hořícím ohňům, vykreslují chmurný obraz. Kolaps kdysi špičkových vojenských a civilních leteckých technologií se přidává k rostoucímu seznamu bezprecedentních problémů, kterým národ čelí, píše slovenský zpravodajský web InfoDnes.sk.
Ruská propagandistická mašinérie se od plnohodnotné invaze na Ukrajinu rozjela na plné obrátky, spřádá mýty o neporazitelnosti ruské armády, bagatelizuje ztráty na životech a vykresluje obraz nedobytné ekonomiky. Cílem těchto snah, štědře financovaných Putinem, je ujistit obyvatelstvo, že je vše v pořádku, přestože přibývá důkazů o opaku.
Skutečnost však vypovídá o něčem jiném. Západní sankce si začaly vybírat daň na ruské ekonomice a vojensko-průmyslovém komplexu. Navzdory pokusům obejít tato opatření dosáhl odliv soukromého kapitálu z Ruska po zahájení války závratné výše 253 miliard dolarů.
Západní sankce se zaměřily především na ruský vývoz do Evropy, což výrazně snížilo příjmy. Ruská ekonomika, která je do značné míry závislá na své surovinové základně, čelí problémům v důsledku kolísání cen ropy a plynu. Ztráta klíčových exportních trhů, zejména EU, vedla k výraznému poklesu ruského vývozu plynu. Vývoz surovin, včetně energetických zdrojů, prudce poklesl o 35 %, což vyvolalo inflaci a prudký nárůst cen v různých odvětvích.
Oficiální statistiky Rosstatu ukazují, že míra inflace v roce 2023 dosáhne 7,42 %. Reálný dopad je však výraznější, ceny benzinu se ve stejném období vyšplhaly o 7,23 % a ceny vajec o 61,35 %. Navzdory snahám o udržení stability visí nad obyvatelstvem hrozba růstu cen a poklesu životní úrovně, zejména v době, kdy se Kreml připravuje na Putinovu volební kampaň.
Ruský vojensko-průmyslový komplex zůstává uprostřed ekonomických turbulencí relativně odolný. Navzdory sankcím pokračuje dovoz zboží dvojího užití, které má zásadní význam pro vojenskou techniku, i když nepřímou cestou. V ruské výzbroji byly objeveny americké komponenty nezbytné pro rakety a bezpilotní letouny, což podtrhuje složitou síť mezinárodního obchodu a obcházení sankcí.
Překvapivě ruský vojensko-průmyslový komplex nejenže přečkal bouři, ale zaznamenal i pozoruhodný růst. Počty vyrobených raket se od roku 2022 více než zdvojnásobily, přičemž byl zaznamenán významný pokrok ve výrobě kritických typů raket. Účinnost západních sankcí při omezování ruského vojenského potenciálu však nelze odmítnout.
Pro zmírnění další eskalace je nezbytné usilovat o omezení „šedého dovozu“ a uvalení sekundárních sankcí na porušitele. Ignorování této výzvy pouze povzbuzuje Putinův agresivní program a připravuje půdu pro dlouhodobou konfrontaci. Vzhledem k tomu, že západní technologie jsou hluboce zakořeněny v ruském vojenském arzenálu, představuje zastavení tranzitu takového zboží významnou hrozbu pro vojenskou zdatnost země.
Dopad západních sankcí na ruskou ekonomiku a vojensko-průmyslový komplex je v podstatě mnohostranný. Zatímco ekonomika se potýká s inflací a klesajícím vývozem, vojenský sektor se nadále potýká s překážkami vyvolanými sankcemi. S tím, jak se geopolitická situace vyvíjí, zůstává řešení složitých problémů spojených s prosazováním sankcí pro všechny zúčastněné strany zásadním požadavkem.
