Rusové budou od pátku do neděle hlasovat ve volbách, které zajistí současnému prezidentovi země Vladimiru Putinovi dalších šest let v Kremlu. Výsledek je téměř jistý a nedokáže ho zvrátit ani skutečnost, že ruská armáda se potýká se značnými ztrátami ve válce na Ukrajině, ani to, že Rusko se kvůli své invazi do sousední země propadlo do nevídané izolace od zbytku světa, podotkla agentura AP. Hlasování Rusko vypsalo i na okupovaných ukrajinských územích. Podobné snahy Moskvy už dříve Kyjev i Západ opakovaně odsoudily jako protiprávní.
Jako první budou mít vzhledem k časovému posunu možnost volit obyvatelé ruského Dálného východu. První volební místnosti se tam otevírají v pátek v osm ráno místního času (dnes ve 21:00 SEČ). Poslední volební místnosti se uzavřou v Kaliningradské oblasti neděli v osm večer místního času (19:00 SEČ). První informace o průběžných výsledcích lze čekat už během první hodiny po uzavření místností a předběžné výsledky má ústřední volební komise oznámit v pondělí.
Jedenasedmdesátiletý Putin je u moci už 24 let. Díky postupnému zpřísňování režimu i nedávno přijatým zákonům, které zavedly dlouhé tresty odnětí svobody za kritiku ruského působení na Ukrajině i další prohřešky, se mu podařilo téměř úplně umlčet kritické hlasy v zemi.
Opoziční představitelé, kteří neskončili ve vězení, se většinou uchýlili do exilu. Někteří další zemřeli za nevyjasněných okolností, což byl případ politika Borise Němcova zastřeleného v roce 2015 nebo Alexeje Navalného, který zemřel minulý měsíc ve vězení za polárním kruhem poté, co v roce 2020 překonal otravu bojovou nervově paralytickou látkou, ze které obvinil Kreml.
O prezidentské křeslo se kromě Putina formálně ucházejí další tři kandidáti, jejichž funkcí je ale podle analytiků pouze vytvořit zdání konkurence. Jde o komunistu a poslance Státní dumy Nikolaje Charitonova, místopředsedu Státní dumy Vladislava Davankova z mladé strany Noví lidé, která je kvůli své podpoře války na Ukrajině na sankčním seznamu Evropské unie, a Leonida Sluckého, předsedu nacionalistické Liberálně demokratické strany.
Další dva zájemci o kandidaturu, bývalý poslanec Boris Naděždin a novinářka Jekatěrina Duncovová, kteří vyzvali k ukončení války, nebyli k volbám připuštěni. Ani u nich se ale nepředpokládalo, že by mohli Putinovy vyhlídky na vítězství ohrozit.
Ruské opozici se v těchto volbách nepodařilo přijít s významnější strategií, řekl webu přidruženému ke stanici Rádio Svobodná Evropa politolog Ivan Preobraženskyj. Mezi hlavní iniciativy opozice patří výzva k voličům, aby na znak protestu dorazili k urnám v neděli v poledne. S myšlenkou původně přišel nedávno zesnulý Navalnyj. Sliboval si od toho vytvoření dlouhých front, které budou svého druhu protestním shromážděním. Vdova po Navalném Julija Navalná apeluje na Západ, aby volby neuznal.
Nezávislá ruská média včetně portálu Meduza upozornila, že Kreml vynaložil všechny síly na to, aby Putinovo vítězství bylo co nejdrtivější. Toho se ruské úřady snaží dosáhnout například nátlakem na státní zaměstnance nebo pracovníky velkých soukromých podniků, aby se zúčastnili voleb a k hlasování přesvědčili také lidi ze svého okolí.
Možnost hlasovat mají i Rusové v zahraničí. Přestože hlavní termín voleb je 17. března, v Česku mohou ruští občané volit pouze v pátek na konzulárním oddělení ruského velvyslanectví v Praze.
V některých ruských regionech lze hlasovat i elektronicky. Podle ruských opozičních představitelů ale tato možnost dává režimu větší prostor falšovat výsledky. Volební podvody lze také očekávat především na okupovaných ukrajinských územích, podotkl ruský investigativní server Važnyje istorii. Už ve středu uvedl, že okupační úřady oficiálně zaregistrovaly větší počet voličů, než kolik je v těchto regionech podle údajů ruského ministerstva vnitra držitelů ruských pasů.
