Irský premiér Leo Varadkar doufá, že summit EU vyzve k okamžitému humanitárnímu příměří v Pásmu Gazy. Shoda na tom ale ještě nenastala, proti jsou Rakousko a Česko, řekl Varadkar v Bruselu novinářům. Češi se již dříve nechali slyšet, že chtějí, aby závěry z jednání více zohledňovaly, „kdo je agresor a kdo oběť a aby byla lépe identifikována příčina a následek“.
„Evropská rada je zděšena bezprecedentními ztrátami na životech civilistů a kritickou humanitární situací a vyzývá k okamžité humanitární pauze vedoucí k trvale udržitelnému příměří, bezpodmínečnému propuštění všech rukojmích a poskytnutí humanitární pomoci,“ stojí v zatím poslední verzi závěrů ze summitu, které má ČTK k dispozici. Zda v textu tato formulace zůstane, ukáže právě až dnešní jednání unijních vůdců.
Podle Varadkara mělo být příměří v Pásmu Gazy již dávno. Židovský stát „zjevně porušuje“ závazky v oblasti lidských práv, dodal irský premiér s tím, že Izrael měl po útocích Hamásu ze 7. října loňského roku celosvětovou podporu, nyní ji však „promarnil“. Některé země nicméně situaci v oblasti vidí jinak, podle Varadkara se ale mýlí. Konkrétně zmínil Rakousko a Česko. „Musíme je přesvědčit,“ řekl na adresu Prahy a Vídně Varadkar, který ve středu překvapivě oznámil svůj odchod z čela irské vlády.
Spojené státy přišly s novým návrhem rezoluce Rady bezpečnosti OSN, který vyzývá k „okamžitému příměří spojenému s propuštěním rukojmích“. Belgický premiér tento krok Washingtonu ocenil a označil za „dobrý příklad“. „Jako Evropané bychom však neměli jen následovat (USA), ale mít v této oblasti vůdčí roli,“ řekl Alexander De Croo. Situace v Gaze je podle něj dramatická. Denně se objevují zprávy o hrozícím hladomoru.
„Evropa potřebuje vést, nikoli následovat. Je načase, abychom v tom měli jasno. Musíme požadovat okamžité příměří, osvobození rukojmí a přivést aktéry k jednání o dvoustátním řešení,“ dodal belgický premiér.
O špatné humanitární situaci v oblasti hovoří závěry z jednání hned na několika místech. „Evropská rada je hluboce znepokojena katastrofální humanitární situací v Gaze a jejím nepřiměřeným dopadem na civilisty, zejména děti, jakož i bezprostředním rizikem hladomoru,“ píše se v článku 23 dokumentu, o jehož konečné verzi státníci ještě musí diskutovat.
Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v Pásmu Gazy včetně intenzivního bombardování cílů spojených s hnutím Hamás po jeho teroristickém útoku ze 7. října, kdy islamističtí ozbrojenci v izraelském pohraničí povraždili téměř 1200 lidí. Podle úřadů spravovaných Hamásem zahynulo od začátku války v Pásmu Gazy na 32.000 Palestinců. Tyto údaje zahrnují i padlé bojovníky hnutí, kterých je podle Izraele přes 13.000.
