Proruští separatisté se chystají soudit stovky ukrajinských zajatců

Proruští separatisté na východě Ukrajiny se chystají postavit před soud více než 500 zajatých vojáků ukrajinského pluku Azov a dalších ukrajinských jednotek kvůli válečným zločinům spáchaným v separatistické Doněcké lidové republice (DNR), napsala ruská státní agentura TASS s odvoláním na nejmenovaný zdroj z bezpečnostních složek DNR.

„Vyšetřovací orgány DNR spustily trestní stíhání více než 500 bojovníků z nacionalistického pluku Azov a dalších ozbrojených jednotek, které se vzdaly do zajetí, a to i v ocelárnách Azovstal v Mariupolu. Všechny tyto případy proti bojovníkům Azova budou po schválení obvinění dozorujícím úřadem předány soudům,“ řekl zdroj.

Obvinění podle TASS sahají od účasti v ozbrojeném uskupením nepovoleném zákonem, přes působení proti zájmům DNR a spolupachatelství při pokusu o násilné uchopení moci při porušení ústavy DNR až po postoupení výcviku s cílem spáchání zločinů.

Soud v Doněcku minulý měsíc odsoudil k smrti Brity Aidena Aslina a Shauna Pinnera a marockého občana Ibráhíma Sádúna. Podle rozsudku bojovali na Ukrajině jako žoldnéři, a nevztahují se na ně proto ženevské konvence zakazující popravy válečných zajatců. Obhájci této trojice uvedli, že se proti verdiktu odvolají. Soud ho vynesl po uspěchaném procesu bez přítomnosti poroty a bez přítomnosti nezávislých nebo zahraničních médií.

TASS připomněl, že boje o Mariupol, přístavní město u Azovského moře, začaly 25. února, tedy den po ruském vpádu na Ukrajinu. Mluvčí ruského ministerstva obrany 20. května ohlásil „úplné osvobození“ oceláren Azovstal, poslední bašty ukrajinských vojáků v Mariupolu.

Do ruského upadlo přes 6000 ukrajinských vojáků, uvedl mluvčí ministerstva obrany na konci června, když komentoval výměnu 144 válečných zajatců z obou stran. Mezi 144 propuštěnými Ukrajinci bylo i 95 obránců mariupolských oceláren Azovstal, z toho 43 vojáků pluku Azov, což vyvolalo naděje na osvobození i dalších zajatých příslušníků této jednotky.

  Polsko pomohlo evakuovat českého diplomata z Indie. V zemi se nakazil koronavirem

Původně prapor Azov vznikl v roce 2014 a u jeho zrodu stál jeden z šéfů ukrajinské krajně pravicové a neonacistické scény. Tato dobrovolnická milice poté bojovala na východě země proti separatistům podporovaným Ruskem. Časem se uskupení rozrostlo na pluk. Ukrajina tvrdí, že se reformovalo, oprostilo od svého radikálního nacionalistického původu, začlenilo do národní gardy a je nyní apolitické. Mnozí Ukrajinci členy pluku Azov uctívají jako hrdiny, Moskva je vykresluje jako neonacisty.

ČTK

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..