Vláda dnes zahájila program dostupného bydlení a představila konkrétní parametry podpory výstavby cenově dostupného nájemního bydlení v ČR. V první fázi bude stát nabízet podporu ve výši osmi miliard korun ve formě zvýhodněných úvěrů na výstavbu bytů s nájmem nižším, než je tržní průměr. Novinářům to dnes řekli premiér Petr Fiala (ODS), ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Stát již dříve pro obce vyčlenil zhruba 200 pozemků, o něž mohou pod podmínkou stavby cenově dostupných nájemních bytů bezplatně žádat. Ministerstvo financí (MF) zároveň spustilo cenovou mapu evidující výši nájemného v bytech podle katastrálního území. Členové vlády zatím nechtěli předjímat, kdy se vrátí k projednávání zákona o podpoře bydlení, které kabinet v polovině května přerušil.
Projekt je podle Fialy postaven na spolupráci státu, krajů, obcí a soukromého kapitálu. V současnosti stát vypracoval čtyři modely, jak by se samosprávy stát a soukromý investoři mohli na vytvoření dostupného bydlení podílet. Obce by mohly stavět s podporou státu nebo ve spolupráci se soukromým investorem. Zároveň by ale soukromý investor mohl stavět cenově dostupné nájemní bydlení sám, pokud se s obcí domluví. Další možností je, že obce budou do vlastního fondu odkupovat již postavené domy.
V září nabídne Státní fond podpory investic (SFPI) program Dostupné bydlení, ve kterém budou k dispozici 4,5 miliardy korun na zvýhodněné úvěry. V příštím roce se k němu přidá Národní rozvojová banka se svými nástroji za 3,5 miliardy korun. V obou případech tvoří většinu prostředků peníze z Národního plánu obnovy (NPO), které budou dále doplněny o zdroje státního rozpočtu a soukromého sektoru. Bartoš již dříve uvedl, že po zapojení soukromých zdrojů a mezinárodních institucí by se investice do výstavby bytů celkově mohly navýšit až na 20 miliard korun.
Podporu ze SFPI bude možné využít na novostavby, stavební úpravy nebo přístavby. Část z peněz lze použít okamžitě maximálně na 40 procent celkových nákladů při splnění konkrétních požadavků. Následný dotovaný úvěr ve výši základní sazby EU pro ČR snížený až o tři procentní body může být až do 65 procent ceny projektu. Celkově by dotace a výhodný úvěr mohly pokrýt až 90 procent investice. Splatnost je do 30 let a předčasné splacení je bez poplatků. Žádat o ni může například územní samosprávný celek, státní příspěvková organizace nebo církev.
Dotované dostupné bydlení má sloužit čtyřem cílovým skupinám. Do příjmové spadají všechny domácnosti kromě 20 procent nejbohatších. Zájemci v cílové skupině nesmějí být vlastníky žádných nemovitostí určených k bydlení. Další skupinou jsou mladí lidé do 35 let, kteří zároveň nejsou mezi deseti procenty nejbohatších. Třetí skupinou jsou veřejně prospěšné profese, jako jsou zdravotníci, policisté, sociální pracovníci a další. Ti mohou vlastnit nemovitost k bydlení, ale ne ve stejném kraji, v jakém o výhodné bydlení žádají. Poslední skupinou jsou oběti domácího násilí. Stát ale podle Stanjury nechce nastavovat nějaká závazná pravidla, a obce si tak podle něj budou moci sami určit, pro koho bude bydlení určené.
Členové vlády zatím nechtěli předjímat, kdy se vrátí k projednávání zákona o podpoře bydlení, které kabinet v polovině května přerušil. V současnosti se jedná uvnitř koalice o jednotlivých parametrech zákona, řekli dnes novinářům ministři financí a pro místní rozvoj Zbyněk Stanjura (ODS) a Ivan Bartoš (Piráti). Premiér Petr Fiala (ODS) očekává schválení zákona vládou do konce června.
Zákon, který by měl vytvořit systémovou podporu pro osoby ohrožené bytovou nouzí, podle Bartoše v uplynulých dnech probírali odborníci ze všech koaličních stran a hledají shodu na jeho podobě. Stanjura doplnil, že po nalezení shody očekává rychlé schválení zákona vládou i oběma komorami Parlamentu.
Bartoš podotkl, že projednávání vládních návrhů zákonů není ve Sněmovně snadné kvůli opozičním obstrukcím. Podle něj ale nejsou věcné důvody, kvůli kterým by očekával blokování projednávání zákona o podpoře bydlení. S oběma opozičními hnutími ANO a SPD o věci jedná, aby se obstrukcím vyhnul, uvedl.
Vládní politici se před projednáváním zákona neshodovali na jeho podobě. MInistr dopravy Martin Kupka (ODS) kritizoval zejména skutečnost, že by měl zákon vytvořit zhruba 200 nových úřednických míst. Fiala dnes zopakoval, že výhrady k návrhu měly i samosprávy a že je potřeba i o těchto výhradách jednat. Bartoš na druhou stranu upozorňoval, že norma je součástí českého Národního plánu obnovy a pokud se ji nepodaří včas schválit, může Česko přijít až o deset miliard korun z tohoto plánu.
Návrh zákona o podpoře bydlení je součástí takzvané reformy Bydlení pro život prosazované ministerstvem pro místní rozvoj, jejímž cílem je kromě jiného také zajistit potřebné investice na výstavbu a rekonstrukce dostupných nájemních bytů. Norma by měla vytvořit systémovou podporu pro osoby ohrožené bytovou nouzí. Počítá se vznikem kontaktních a poradenských míst, která by lidem v nouzi pomohla najít a udržet si bydlení. Zároveň by měl zákon zajistit soukromým pronajímatelům garance a kompenzace, pokud své bydlení pro ohrožené skupiny lidí vyčlení.
