Je třeba zajistit, aby dveře Severoatlantické aliance zůstaly otevřeny pro nové členy, včetně Ukrajiny a především pro ni, řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) na začátku setkání ministrů zahraničí NATO v Praze. Jednání před Lipavským zahájil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
Hlavním cílem setkání je podle Lipavského příprava na červencový summit ve Washingtonu. „Očekávám, že summit bude demonstrovat sílu našeho spojenectví a transatlantické vazby,“ řekl ministr. Summit by měl podle něj pomoci formulovat strategie na zadržení ruské agrese a pomoc Ukrajině.
Stoltenberg poděkoval Česku i vládě za to, že neformální zasedání v Praze hostí. Zopakoval, že tématy schůzky budou Ukrajina, obrana a partnerství se zeměmi v oblasti Indo-Pacifiku.
Stoltenberg: NATO by mělo hrát větší roli v koordinaci dodávek systémů Ukrajině
Severoatlantická aliance by měla hrát větší roli v koordinaci dodávek bezpečnostních systémů a výcviku na Ukrajině. Před dnešním neformálním zasedáním ministrů zahraničí zemí NATO v Praze to řekl generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Šéfové diplomacií se podle něj kromě podpory Ukrajiny napadené Ruskem budou zabývat obranou i partnerstvím zejména se zeměmi Indo-Pacifiku. Americký šéf diplomacie Antony Blinken ocenil, jak Stoltenberg provádí alianci aktuálními nelehkými lety.
Ukrajina má právo na sebeobranu, a tedy i útočit na legitimní cíle na ruském území, zopakoval Stoltenberg. Je to naléhavější s otevřením nové fronty, kdy Rusko útočí ze severu na Charkovskou oblast a frontová linie se prakticky shoduje s hranicí mezi zeměmi. „Útočí na Ukrajinu střelami a dělostřeleckou palbou zevnitř Ruska a Ukrajina musí být schopna reagovat a bránit se, to je část práva na sebeobranu,“ řekl šéf NATO.
Americký prezident Joe Biden ve čtvrtek podle informací agentury AP a webu Politico částečně zrušil zákaz využití amerických zbraní na ruském území, aby Ukrajina mohla hájit Charkov. Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) ve čtvrtek řekl, že Česko obecně nemá problém s tím, aby se Ukrajina bránila proti agresorovi i útoky na ruské teritorium v případě, že je to nutné.
„Několik spojenců už nemá žádná omezení z hlediska zbraní, které jsou dodávány na Ukrajinu. Jedná se o otázku mezinárodního práva,“ poznamenal Stoltenberg. Všichni podle něj předpokládají, že tak Ukrajina bude činit zodpovědně.
Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov v souvislosti s tím, že některé západní země umožňují Ukrajině použít dodané zbraně proti cílům uvnitř Ruska, obvinil tyto země ze zvyšování napětí. „Rusko samo eskalovalo konflikt tím, že provedlo invazi do cizí země a minulý týden otevřelo novou frontu,“ podotkl Stoltenberg. Ukrajina podle něj musí být schopna útočit na systémy, které odpalují střely zevnitř Ruska na její území.
Očekává, že na červencovém summitu NATO ve Washingtonu aliance přijme nová rozhodnutí týkající se pomoci Ukrajině. „Myslím, že půjde o větší roli NATO z hlediska koordinace poskytování munice, zbraní a výcviku,“ uvedl. Připomněl, že navrhl také vznik takzvaného ukrajinského fondu ve výši 100 miliard eur (2,47 bilionu korun) na pět let. „Zajistil by dlouhodobou předvídatelnost, abychom se vyhnuli tomu, co se stalo v posledních měsících – prodlevám,“ dodal.
Blinken před začátkem zasedání v Černínském paláci ocenil, jak Stoltenberg NATO vede v nelehké době. „Aliance je silnější, větší a lépe vybavená, což je důležité kvůli tomu, abychom byli schopní čelit hrozbám,“ uvedl. Summit ve Washingtonu podle něj bude mít robustní agendu, která se dolaďuje i dnes v Praze. „Dnes učiníme důležitá rozhodnutí na cestě k summitu, který by měl pomoci NATO připravit na dalších 75 let,“ řekl s ohledem na to, že NATO si letos připomíná 75 let od svého vzniku.
Estonsko, Švédsko i Polsko neomezují, jak může Ukrajina využít vojenský materiál
Estonsko, Švédsko ani Polsko neomezují, jak může Ukrajina využívat darovaný vojenský materiál. V případě italských darů to naopak neumožňují tamní předpisy, řekli novinářům ministři zahraničních věcí těchto zemí před začátkem dnešního zasedání v Praze. Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna by uvítal, aby omezení zrušily další země. Ministři rovněž chválili českou muniční iniciativu.
Ukrajina má právo na sebeobranu, a tedy i útočit na legitimní cíle na ruském území, zopakoval dnes generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Americký prezident Joe Biden ve čtvrtek podle informací agentury AP a webu Politico částečně zrušil zákaz využití amerických zbraní na ruském území, aby Ukrajina mohla hájit Charkov.
Šéf švédské diplomacie Tobias Billström v Praze novinářům řekl, že veškeré švédské dary putují na Ukrajinu bez jakýchkoliv omezení. „Za předpokladu, že se budou využívat v souladu s mezinárodním a humanitárním právem,“ uvedl. Ukrajina čelí nezákonnému napadení Ruskem a v takové chvíli se má právo bránit.
Estonsko zastávalo od počátku pozici, že Ukrajina má právo využít zbraně ke své obraně i na ruském území, pokud je třeba na něm zasáhnout strategickou či vojenskou infrastrukturu, řekl Tsahkna. „Jsem rád, že další země tento názor přejímají. Doufám, že USA, Německo a další země omezení pro Ukrajinu zruší,“ dodal.
Italský darovaný materiál lze naopak s ohledem na italskou ústavu využívat jen k obraně Ukrajiny na jejím vlastním území, řekl ministr Antonio Tajani. „Není to možné, protože nebojujeme (Itálie) proti Rusku, ale pomáháme dary bránit Ukrajinu,“ vysvětlil. Itálie je připravena zaslat další dodávky, jejich využití mimo Ukrajinu je ale nemožné, dodal.
Tsahkna není spokojen s tím, jak rychlá západní pomoc je, Ukrajina podle něj potřebuje co nejdříve posílit především protivzdušnou obranu. „Příslušné systémy máme a musíme je Ukrajině dát,“ uvedl. Švédský ministr se pak vyslovil pro navýšení produkce munice na evropském a ukrajinském území.
Podle litevského ministra zahraničí Gabrieliuse Landsbergise jsou Ukrajinci naprosto schopni identifikovat cíle a vědí, co je potřeba a odkud jde hrozba. Doufá, že aliance dokáže jasně deklarovat, že to myslí vážně s pomocí Ukrajině, odstrašením Ruska i přizváním nových členů do NATO.
Nizozemská ministryně Hanke Bruinsová Slotová uvedla, že je nutné udělat vše pro to, aby Ukrajina zvítězila v tragické a nezodpovědné válce. Také podle ní Ukrajinci mohou v rámci sebeobrany zasahovat cíle na ruském území, a to i v souladu s Chartou OSN. Šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski uvedl, že jeho země nikdy žádná omezení nezavedla. Ukrajině podle něj poslalo Polsko už 44 balíků vojenské pomoci v hodnotě zhruba čtyř miliard eur (zhruba 99 miliard korun).
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková uvedla, že sebeobrana znamená také prevenci před raketami zasahujícími školy, nemocnice či supermarkety. Rusko podle ní porušuje mezinárodní právo a aliance dělá vše pro pomoc Ukrajině při obraně země i občanů.
