Rusko podle šéfa americké diplomacie Antonyho Blinkena kromě ofenzivy na Ukrajině stupňuje i kyberútoky a sabotáže na Západě. Dnes při neformálním zasedání ministrů zahraničních věcí NATO v Praze zaznamenali hybridní útoky téměř všichni spojenci, konstatoval. Práce spojenců v pomoci Ukrajině je nyní ještě důležitější než dříve, řekl Blinken novinářům po skončení schůzky.
Blinken po pražském zasedání řekl, že není přehnané mluvit o nynějšku jako o kritické chvíli v oblasti mezinárodní bezpečnosti. „V posledních týdnech jsme viděli zvýšenou ofenzivu ze strany Ruska na Ukrajině, vidíme kyberútoky vůči členům NATO, sabotáže, šíření dezinformací,“ konstatoval. Při dnešním jednání doslova každý spojenec zaznamenal nárůst hybridních útoků z Ruska, doplnil.
Jednání v Česku označil za velmi produktivní a kvalitní přípravu před červencovým summitem ve Washingtonu. „Na summitu podnikneme konkrétní kroky, aby se Ukrajina přiblížila k NATO a aby existoval most vůči členství. NATO pomůže vybudovat budoucí síly Ukrajiny, které odstraší další agrese a zajistí její obranu,“ dodal Blinken.
Sázky kolem dění na Ukrajině podle Blinkena aktuálně nemohou být vyšší. „Pokud Rusko půjde dál, tak na Ukrajině neskončí. Je potřeba se mu postavit, nadále podporovat Ukrajinu a ukazovat naše odhodlání se bránit, posílit bezpečnost Evropy, USA a všech svobodných zemí na světě,“ doplnil.
Stoltenberg chce, aby se spojenci spravedlivě podíleli na pomoci Ukrajině
Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg chce po spojencích, aby přijali víceletý finanční závazek společně poskytovat Ukrajině nejméně 40 miliard eur (asi 989 miliard korun) ročně jako dosud a spravedlivě se podílet na zátěži. Uvedl to dnes po neformálním setkání aliančních ministrů v Praze. Stoltenberg očekává, že na červencovém summitu NATO ve Washingtonu aliance přijme nová rozhodnutí týkající se pomoci Ukrajině. Česko podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) záměr jasného finančního rámce pro Ukrajinu podporuje.
Fond by podle Stoltenberga měl řešit současné potřeby Ukrajiny i potřeby země do budoucnosti tak, „aby se pomohla bránit dnes i odradila agresory v budoucnu“. Uvedl, že například darované zbraně se stanou součástí budoucí ukrajinské armády. „Reagujeme na okamžité potřeby, například poskytnutím letounů F-16, ale bude to i základ budoucích vojsk,“ uvedl. Zatím spojenci o rámci a pravidlech společného závazku jednají, metod je víc, uvedl. Připomněl dosavadní model podílu zemí na výdajích na obranu podle jejich hrubého domácího produktu.
„Potřebujeme odpovědnost, předvídatelnost pomoci, budeme hledat způsoby pomoci, aby rozhodnutí byla přijata jednohlasně,“ konstatoval. Připomenul, že některé sliby vůči Ukrajině se spojencům nepodařilo naplnit.
Lipavský uvedl, že na probrání návrhu mají spojenecké země měsíc. „Doufáme, že budeme mít transparentnost a spravedlivý přístup k tomu, jak přistupovat k podpoře Ukrajiny,“ konstatoval s tím, že diskuse o penězích jsou vždy ty nejbolestnější. Je podle něj třeba najít mezi 32 spojenci pozici, aby s ní každý souhlasil.
Aliance podle Stoltenberga bude pracovat také na dalším vytyčení cesty Ukrajiny do NATO, protože členství bude její největší bezpečnostní zárukou. Na tiskové konferenci po jednání zopakoval, že sebeobrana Ukrajiny neznamená eskalaci konfliktu, ale je základním právem napadené země.
Účastníci neformálního jednání žádné konečné rozhodnutí neučinili, jak se s tím počítalo. Podle Stoltenberga přineslo jednání v Praze v otázce podpory Ukrajiny nicméně pokrok. Všichni se podle něj shodnou na dalším kroku cesty Ukrajiny do NATO. „Vítám, že spojenci poskytují nejrůznější typy podpory Ukrajině, na summitu (ve Washinghtonu) se budeme snažit, aby tato podpora byla pevnější a dlouhodobější,“ uzavřel.
Stoltenberg uvítal, že země NATO uvolňují omezení ohledně využití darů Ukrajinou
Stoltenberg uvítal, že země NATO uvolňují omezení ohledně využívání zbraní darovaných Ukrajině. Vzhledem k otevření nové fronty u Charkova, která kopíruje hranici s Ruskem, by nedávalo smysl, kdyby Ukrajina při své sebeobraně byla omezená při využívání dodané výzbroje i na ruském území, řekl Stoltenberg.
Americký prezident Joe Biden ve čtvrtek podle informací agentury AP a webu Politico částečně zrušil zákaz využití amerických zbraní na ruském území, aby Ukrajina mohla hájit Charkov. Podle mluvčího německé vlády Steffena Hebestreita může Ukrajina ke své obraně používat zbraně dodané Německem i proti cílům na ruském území. Totéž dnes v Praze zmínili ministři Švédska, Estonska či Polska, naopak například podle italských zákonů využití darů na ruském území možné není.
Šéf americké diplomacie Antony Blinken komentoval rozhodnutí tak, že podpora USA ve prospěch Ukrajiny se v posledních dvou letech vyvíjí podle aktuálních potřeb. „A podle toho, co se děje na bitevním poli. Aby Ukrajina měla to, co potřebuje, když to potřebuje. Abychom to dělali efektivně a cíleně,“ uvedl. Ukrajinci v posledních týdnech o úpravu pravidel žádali kvůli dění u Charkova, dodal. „Do budoucna budeme dělat to, co doposud – přizpůsobovat se aktuální situaci,“ řekl.
Stoltenberg řekl, že válka se vyvíjí a uvolňování omezení ze strany spojenců vítá. „Ukrajina má právo na sebeobranu, což zahrnuje i útoky na legitimní vojenské cíle na území Ruska,“ uvedl. Rusko eskaluje válku otevřením nového bojiště u Charkova, které kopíruje hranice, takže útočí z ruského vnitrozemí. „Jedinou možnou reakcí je, aby mohla Ukrajina útočit také na ruské území,“ konstatoval. Vždy však půjde o národní rozhodnutí, doplnil Stoltenberg.
Ruský prezident Vladimir Putin podle Stoltenberga vyhrožuje od počátku konfliktu Západu. „Kdybychom výhrůžkám na začátku ustoupili, nemohli bychom Ukrajinu podporovat vůbec. Putin se samozřejmě snaží nám bránit v tom, abychom Ukrajině poskytovali výzbroj, pokročilé systémy protivzdušné obrany, bojové letouny, ale my podporu zvyšujeme,“ řekl.
K bezpečnosti Ukrajiny musí mít NATO dlouhodobější přístup, řekl Lipavský
K bezpečnosti Ukrajiny musí mít Severoatlantická aliance dlouhodobější přístup, řekl po dnešním jednání ministrů zahraničí NATO český ministr Jan Lipavský (Piráti). Ukrajina musí být podle něj schopná bojovat proti ruské invazi, a to i na ruském území. Jedinou dlouhodobou zárukou proti ruským imperiálním ambicím je členství Ukrajiny v NATO, dodal.
Ministři dnes diskutovali aspekty pro budoucnost a bezpečnost NATO a to, jak může aliance přispět k momentální obraně a bezpečnosti Ruskem napadené země do doby, než dostane důvěryhodné bezpečnostní záruky, uvedl Lipavský.
Více než tříhodinová schůzka se podle Lipavského po většinu doby věnovala otázkám Ukrajiny, tedy jak zastavit Rusko, ale také například jak řešit hybridní hrozby. Mluvilo se také o potřebě posílit ukrajinskou protivzdušnou obranu či o české muniční iniciativě. Lipavský zopakoval, že vybrané peníze aktuálně stačí na půl milionu kusů munice do konce roku. První dodávky by měly dorazit během několika týdnů.
Členské země NATO musí podle Lipavského nejen splnit své závazky, ale také diskutovat, jak zvýšit vlastní produkci vojenského materiálu. „Musíme mít jasnou strategii, porozumění a společný přístup,“ řekl.
Stoltenberg: NATO by mělo hrát větší roli v koordinaci dodávek systémů Ukrajině
Severoatlantická aliance by měla hrát větší roli v koordinaci dodávek bezpečnostních systémů a výcviku na Ukrajině. Před dnešním neformálním zasedáním ministrů zahraničí zemí NATO v Praze to řekl generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Šéfové diplomacií se podle něj kromě podpory Ukrajiny napadené Ruskem budou zabývat obranou i partnerstvím zejména se zeměmi Indo-Pacifiku. Americký šéf diplomacie Antony Blinken ocenil, jak Stoltenberg provádí alianci aktuálními nelehkými lety.
Ukrajina má právo na sebeobranu, a tedy i útočit na legitimní cíle na ruském území, zopakoval Stoltenberg. Je to naléhavější s otevřením nové fronty, kdy Rusko útočí ze severu na Charkovskou oblast a frontová linie se prakticky shoduje s hranicí mezi zeměmi. „Útočí na Ukrajinu střelami a dělostřeleckou palbou zevnitř Ruska a Ukrajina musí být schopna reagovat a bránit se, to je část práva na sebeobranu,“ řekl šéf NATO.
Americký prezident Joe Biden ve čtvrtek podle informací agentury AP a webu Politico částečně zrušil zákaz využití amerických zbraní na ruském území, aby Ukrajina mohla hájit Charkov. Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) ve čtvrtek řekl, že Česko obecně nemá problém s tím, aby se Ukrajina bránila proti agresorovi i útoky na ruské teritorium v případě, že je to nutné.
„Několik spojenců už nemá žádná omezení z hlediska zbraní, které jsou dodávány na Ukrajinu. Jedná se o otázku mezinárodního práva,“ poznamenal Stoltenberg. Všichni podle něj předpokládají, že tak Ukrajina bude činit zodpovědně.
Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov v souvislosti s tím, že některé západní země umožňují Ukrajině použít dodané zbraně proti cílům uvnitř Ruska, obvinil tyto země ze zvyšování napětí. „Rusko samo eskalovalo konflikt tím, že provedlo invazi do cizí země a minulý týden otevřelo novou frontu,“ podotkl Stoltenberg. Ukrajina podle něj musí být schopna útočit na systémy, které odpalují střely zevnitř Ruska na její území.
Očekává, že na červencovém summitu NATO ve Washingtonu aliance přijme nová rozhodnutí týkající se pomoci Ukrajině. „Myslím, že půjde o větší roli NATO z hlediska koordinace poskytování munice, zbraní a výcviku,“ uvedl. Připomněl, že navrhl také vznik takzvaného ukrajinského fondu ve výši 100 miliard eur (2,47 bilionu korun) na pět let. „Zajistil by dlouhodobou předvídatelnost, abychom se vyhnuli tomu, co se stalo v posledních měsících – prodlevám,“ dodal.
Blinken před začátkem zasedání v Černínském paláci ocenil, jak Stoltenberg NATO vede v nelehké době. „Aliance je silnější, větší a lépe vybavená, což je důležité kvůli tomu, abychom byli schopní čelit hrozbám,“ uvedl. Summit ve Washingtonu podle něj bude mít robustní agendu, která se dolaďuje i dnes v Praze. „Dnes učiníme důležitá rozhodnutí na cestě k summitu, který by měl pomoci NATO připravit na dalších 75 let,“ řekl s ohledem na to, že NATO si letos připomíná 75 let od svého vzniku.
Estonsko, Švédsko i Polsko neomezují, jak může Ukrajina využít vojenský materiál
Estonsko, Švédsko ani Polsko neomezují, jak může Ukrajina využívat darovaný vojenský materiál. V případě italských darů to naopak neumožňují tamní předpisy, řekli novinářům ministři zahraničních věcí těchto zemí před začátkem dnešního zasedání v Praze. Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna by uvítal, aby omezení zrušily další země. Ministři rovněž chválili českou muniční iniciativu.
Ukrajina má právo na sebeobranu, a tedy i útočit na legitimní cíle na ruském území, zopakoval dnes generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Americký prezident Joe Biden ve čtvrtek podle informací agentury AP a webu Politico částečně zrušil zákaz využití amerických zbraní na ruském území, aby Ukrajina mohla hájit Charkov.
Šéf švédské diplomacie Tobias Billström v Praze novinářům řekl, že veškeré švédské dary putují na Ukrajinu bez jakýchkoliv omezení. „Za předpokladu, že se budou využívat v souladu s mezinárodním a humanitárním právem,“ uvedl. Ukrajina čelí nezákonnému napadení Ruskem a v takové chvíli se má právo bránit.
Estonsko zastávalo od počátku pozici, že Ukrajina má právo využít zbraně ke své obraně i na ruském území, pokud je třeba na něm zasáhnout strategickou či vojenskou infrastrukturu, řekl Tsahkna. „Jsem rád, že další země tento názor přejímají. Doufám, že USA, Německo a další země omezení pro Ukrajinu zruší,“ dodal.
Italský darovaný materiál lze naopak s ohledem na italskou ústavu využívat jen k obraně Ukrajiny na jejím vlastním území, řekl ministr Antonio Tajani. „Není to možné, protože nebojujeme (Itálie) proti Rusku, ale pomáháme dary bránit Ukrajinu,“ vysvětlil. Itálie je připravena zaslat další dodávky, jejich využití mimo Ukrajinu je ale nemožné, dodal.
Tsahkna není spokojen s tím, jak rychlá západní pomoc je, Ukrajina podle něj potřebuje co nejdříve posílit především protivzdušnou obranu. „Příslušné systémy máme a musíme je Ukrajině dát,“ uvedl. Švédský ministr se pak vyslovil pro navýšení produkce munice na evropském a ukrajinském území.
Podle litevského ministra zahraničí Gabrieliuse Landsbergise jsou Ukrajinci naprosto schopni identifikovat cíle a vědí, co je potřeba a odkud jde hrozba. Doufá, že aliance dokáže jasně deklarovat, že to myslí vážně s pomocí Ukrajině, odstrašením Ruska i přizváním nových členů do NATO.
Nizozemská ministryně Hanke Bruinsová Slotová uvedla, že je nutné udělat vše pro to, aby Ukrajina zvítězila v tragické a nezodpovědné válce. Také podle ní Ukrajinci mohou v rámci sebeobrany zasahovat cíle na ruském území, a to i v souladu s Chartou OSN. Šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski uvedl, že jeho země nikdy žádná omezení nezavedla. Ukrajině podle něj poslalo Polsko už 44 balíků vojenské pomoci v hodnotě zhruba čtyř miliard eur (zhruba 99 miliard korun).
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková uvedla, že sebeobrana znamená také prevenci před raketami zasahujícími školy, nemocnice či supermarkety. Rusko podle ní porušuje mezinárodní právo a aliance dělá vše pro pomoc Ukrajině při obraně země i občanů.
