Čtvrteční volby v Británii otřásly místní politickou scénou, když voliči po 14 letech ukončili vládu pravicové Konzervativní strany a přisoudili masivní parlamentní většinu středolevým labouristům. Premiérské funkce se ihned ujal jejich lídr Keir Starmer, který slíbil „obnovu“ země a s ní i návrat důvěry v politiky. Konzervativci musí po své nejhorší porážce hledat nový směr.
Někteří britští komentátoři přirovnávají výsledky voleb k zemětřesení nebo cunami, neboť zamávaly se zastoupením několika stran v dolní komoře parlamentu. Labouristé si po mimořádně špatném výkonu z roku 2019 polepšili na téměř rekordní počet mandátů a v Dolní sněmovně obsadí nejméně 412 z celkových 650 křesel.
„Naše země jasně hlasovala pro změnu, pro národní obnovu a návrat politiky k veřejné službě,“ řekl Starmer poté, co jej britský král Karel III. vyzval k sestavení vlády. Někdejší prokurátor, který po nástupu do čela labouristů odklonil stranu od dřívějšího silně levicového kurzu, se tak ve věku 61 let stal 58. premiérem Spojeného království.
Vzhledem k výsledkům bude mít v příštích pěti letech velkou volnost při prosazování svých plánů v parlamentu. Za jeho triumfálním příchodem do sídla premiérů v Downing Street a mimořádným ziskem mandátů se však skrývají méně přívětivé okolnosti. Labouristy volila jen třetina hlasujících Britů a při poměrně nízké 60procentní účasti strana celkově získala méně hlasů než v minulých dvou volbách.
Zemi přebírá po sérii krizí, které zanechaly v britské veřejnosti silné znechucení z Konzervativní strany. Právě to je podle dnešních komentářů hlavní příčinou vítězství labouristů, spíše než nadšená podpora pro jejich volební program.
Starmer ve svém prvním projevu slíbil, že jeho vláda nebude nikoho přehlížet a bude „cihlu po cihle“ obnovovat „infrastrukturu příležitostí v Británii“. Jako hlavní cíle si jeho strana stanovila nastartovat ekonomický růst, dále urychlit přístup ke zdravotní péči pro miliony lidí čekající na lékařské zákroky nebo omezit počet přistěhovalců přicházejících za prací ve zdravotnictví či stavebnictví.
„Chvíli to potrvá,“ uznal Starmer při nástupu do Downing Street. Slíbil však, že práce na kýžených změnách začne okamžitě a že jeho vláda nepoleví, dokud zklamané Brity nepřesvědčí, politici mohou zajistit lepší budoucnost.
Do Downing Street začali dnes ještě před sečtením všech obvodů proudit vrcholní představitelé Labouristické strany k jednání se Starmerem o budoucí vládě. Nový premiér vládu jmenoval po několika hodinách. Británie má vůbec první ženskou ministryni financí Rachel Reevsovou, vicepremiérkou a ministryní pro sociální záležitosti se stala Angela Raynerová, diplomacii povede David Lammy, obranu John Healey a vnitro Yvette Cooperová a pro Británii nyní klíčové zdravotnictví Wes Streeting. Většinu významných postů obsadili lidé s desítkami let zkušeností ve vrcholné politice.
Vedle debat o ekonomickém růstu či imigraci bylo právě znechucení voličů ze stavu politiky označované za jeden z hlavních motivů předvolební kampaně. Ve volbách si pak mimořádně dobře vedly menší strany, když dlouhodobě dominantní labouristé a konzervativci dohromady získali necelých 60 procent všech hlasů.
Třetí nejsilnější parlamentní stranou se stávají Liberální demokraté, kteří si připsali svůj dosud nejlepší výsledek v podobě 71 mandátů. Mohou si při tom ještě o jedno křeslo polepšit v jednom ze dvou obvodů které dnes odpoledne ještě neznaly vítěze. Ještě větší podíl hlasů získala protiimigrační strana Reform UK vedená jedním ze strůjců brexitu Nigelem Faragem. V důsledku britského volebního systému, kde se křesla rozdělují po jednotlivých obvodech, ale získala pouze pět parlamentních křesel.
Farageův povolební projev před novináři dnes několikrát přerušili pokřikující lidé, kteří museli být vyvedeni ze sálu, zatímco Farage na ně relativně klidným hlasem pokřikoval zpět. Populistický šéf Reform UK slíbil, že stranu zbaví „zlobivých dětí“ a demokratizuje a že bude usilovat o změnu britského volebního systému, který zafungoval proti jeho uskupení.
Konzervativci mezitím prožili nejhorší volby v dějinách strany, když se propadli ze 365 mandátů na zhruba třetinu. Ztratili mimo jiné obvody několika svých expremiérů včetně Liz Trussové, Borise Johnsona a Theresy Mayové. Se ziskem necelých 24 procent hlasů výrazně zaostali za dosud nejnižším výsledkem strany z roku 1997.
Dosavadní konzervativní premiér Rishi Sunak v noci na dnešek uvedl, že „je toho hodně, z čeho se musíme poučit a nad čím se zamyslet“. V rezignačním projevu v Downing Street později dodal, že nechce pokračovat jako lídr Konzervativní strany a že odstoupí, jakmile bude připravená půda pro volbu nástupce.
Britská média jsou již nyní plná spekulací o nadcházejícím souboji o post v čele Konzervativní strany. Kromě možných kandidátů se mluví také o vlivu Reform UK, která zřejmě konzervativcům odčerpala značnou část podpory a deklaruje cíl stát se hlavní pravicovou silou v Británii.
Kdy bude Británie znát nového konzervativního lídra, není jasné. Nově zvolená sněmovna se sejde příští úterý. Nového premiéra Starmera mezitím brzy čeká cesta do Washingtonu, kde ve stejný den začíná summit NATO.
Starmerovi dnes blahopřála řada zahraničních státníků včetně amerického prezidenta Joea Bidena, který v telefonátu se Starmerem hovořil o „zvláštním partnerství“ mezi oběma zeměmi a důležitosti spolupráce pro podporu stability a demokracie ve světě, uvedl Bílý dům. Gratuloval také francouzský prezident Emmanuel Macron, šéf Evropské rady Charles Michel nebo ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který rovněž poděkoval odcházejícímu Sunakovi za dosavadní podporu své země napadené Ruskem.
Český premiér Petr Fiala (ODS) předpokládá, že britská zahraniční politika po volebním vítězství labouristů nedozná změn a chce dál rozvíjet vztahy mezi Českem a Británií.
