Nikdo nemůže popřít, že Rusko je v současnosti skutečně urgentní, přímou a nejvážnější hrozbou v Evropě. V debatě u příležitosti 25. výročí vstupu České republiky do Severoatlantické aliance a 75. výročí jejího založení to dnes v Houstonu v americkém státě Texas řekl náčelník českého generálního štábu Karel Řehka. Pro bezpečnost a obranu je podle něj zásadní jednota, summit NATO ve Washingtonu ji podle něj ukázal. Česko po ruské invazi na Ukrajinu pomohlo odstartovat proces dodávek vojenského materiálu napadené zemi, řekl v Houstonu Jan Jireš z ministerstva obrany.
Podpora Ukrajiny napadené Ruskem je podle Řehky zásadní pro obranu celé Evropy. Výsledek války bude formovat chování Ruska v Evropě. Co se týče potenciální ruské agrese vůči alianci, nejsou podle náčelníka generálního štábu takové náznaky či varování pro brzkou budoucnost, existují ale varování ohledně dlouhodobé přípravy na potenciální konflikt s NATO.
Ze summitu má Řehka dojem, že armády dostaly plnou politickou podporu od lídrů členských zemí v jejich plánech týkajících se rozvoje schopností a kapacit. Summit NATO se ve Washingtonu konal tento týden od úterý do čtvrtka, Česko zastupoval prezident Petr Pavel.
Podle Řehky je také přirozené, že v odlišných regionech vnímají lidé různé hrozby s různou důležitostí. „Nemůžeme se zaměřovat na Rusko pouze v Evropě, musíme se také dívat na další regiony. Je velmi znepokojivé, co aktuálně činí v Africe,“ dodal.
Lídři zemí NATO na třídenním summitu ve Washingtonu slíbili Kyjevu nezvratnou cestu do aliance a dlouhodobou vojenskou pomoc. S konkrétními přísliby nových dodávek zbraní přišlo několik zemí v čele se Spojenými státy. Aliance také poprvé obvinila Čínu, že poskytuje Rusku vojenský materiál. Peking tuto kritiku odmítl, zatímco Moskva uvedla, že aktivity NATO na Ukrajině si vyžádají ruskou odpověď.
Nejméně 23 zemí letos na armádu vyčlení dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) či více, uvedl už před summitem generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Patří mezi ně i Česko. Podle Řehky to ale nestačí. Pokud byla obrana dlouhodobě podfinancována, není podle něj možné se po dosažení výdajů ve výši dvou procent HDP tvářit, že je vše v pořádku.
V armádních schopnostech a kapacitách jsou podle šéfa generálního štábu dluhy z minulosti, zároveň se zvedají ceny materiálu. Uvedl, že i v Česku se snaží vysvětlit, že začít s investicemi do obrany v době, kdy přišla krize, je nejhloupější cestou. Na veškerý vojenský materiál je pak podle něj nutné čekat ve frontě za řadou dalších zemí a všechno je v dobách krizí dražší.
Jireš: ČR pomohla zahájit dodávky materiálu Ukrajině
Česká republika po invazi ruských vojsk na Ukrajinu pomohla odstartovat proces dodávek vojenského materiálu napadené zemi. V debatě pořádané think-tankem Atlantická rada (Atlantic Council) to dnes v Houstonu v americkém státě Texas řekl Jan Jireš, vrchní ředitel sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany. Ani ruské hrozby podle něj Česku nezabránily v podpoře Ukrajiny i v době, kdy pro některé jiné země to bylo tabu.
Takový přístup podle Jireše vedl k rychlému vyčerpání českých vojenských zásob v úvodní fázi konfliktu. Česko v té době darovalo téměř vše, co mohlo darovat. Nicméně v návaznosti na to se začalo zapojovat stále více aliančních spojenců, Jireš zmínil Nizozemsko, Dánsko nebo Británii. „Byla to naše, řekl bych, historická role v této válce, protože jsme skutečně pomohli odstartovat ten proces,“ řekl.
Podle ředitele je zásadní nadále vysvětlovat hodnotu evropské pomoci Ukrajině i americkému publiku. Evropa jako celek podle něj vynaložila na vojenskou a humanitární pomoc napadené zemi více než 100 miliard dolarů (přes 2,3 bilionu Kč). Je podle něj logické, že Evropa by měla podporovat Ukrajinu více než Spojené státy, neboť válka je v jejím sousedství a má vliv na její bezpečnost.
Jireš ocenil shodu na summitu NATO, že aliance převezme větší roli v podpoře Ukrajiny, aby byla více předvídatelná a udržitelná. Dosud byla podle Jireše západní pomoc z logických důvodů velmi fragmentovaná, každá země reagovala svým způsobem. Summit NATO se konal tento týden ve Washingtonu.
Předvídatelnost pomoci pro Kyjev je podle něj zásadní, Ukrajinci potřebují důsledně plánovat svůj postup při obraně země.
Komunikace i směrem k veřejnosti ohledně nutnosti podporovat napadenou zemi je podle Jireše důležitá. Uvedl také, že nelze nyní hovořit o jednotné střední Evropě v tomto ohledu. Některé země totiž podle Jireše nesdílejí český pohled na ruskou agresi na Ukrajině a nejsou připraveny podporovat ji stejným způsobem.
V Česku se dosud dařilo komunikovat směrem k veřejnosti, proč je podpora Ukrajiny ve strategickém zájmu, míní ředitel. Většina lidí podle něj to chápe přirozeně, nicméně veřejná podpora šla dolů, lidé začínají být unavení i vzhledem k tomu, že se příliš nedařilo české ekonomice. „Stále ale v Česku podpora Ukrajiny je výrazně nadpoloviční,“ řekl.