Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová má k dispozici již téměř polovinu jmen kandidátů na budoucí členy či členky nové komise. Ačkoli ihned po svém zvolení oznámila, že bude od každého členského státu žádat dva kandidáty – muže a ženu – žádná ze zemí tak podle dostupných informací zatím neučinila a veřejně oznamují jména svých jediných kandidátů.
Česko tak učinilo ve středu, vládním kandidátem na příštího českého komisaře je ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Dohody ohledně jmen a portfolií se obvykle dějí v zákulisí, poznamenal server Politico. Než země jméno kandidáta zveřejní, bývá v Bruselu předjednané ve snaze zabránit poškození pověsti kandidáta, který by mohl být odmítnut.
Každý ze členských států EU má v komisi jednoho zástupce. Německo zastupuje právě opětovně zvolená předsedkyně EK Ursula von der Leyenová, Estonsko pak bývalá premiérka Kaja Kallasová, která získala podporu prezidentů a premiérů zemí EU pro pozici šéfky unijní diplomacie. V této funkci bude zároveň i místopředsedkyní komise.
Von der Leyenová ihned po svém zvolení znovu potvrdila, že bude po jednotlivých zemích žádat jména dvou kandidátů, muže a ženy, aby si mohla vybrat a aby následně měla v komisi rovnocenné zastoupení obou pohlaví. Jedinou výjimkou je podle jejich slov případ, kdy země nominuje kandidáta, který už nyní komisařem je. Slovensko už například opětovně nabídlo zkušeného Maroše Šefčoviče, Lotyšsko pak Valdise Dombrovskise. O pozici v komisi se bude nejspíš opětovně ucházet i Dubravka Šuicaová, i když oficiálně ji chorvatská vláda ještě nenominovala. Nizozemsko nominovalo opět Wopkeho Hoekstru, který se stal komisařem teprve loni v říjnu poté, co z funkce kvůli kampani ve vnitrostátních volbách odstoupil Frans Timmermans. Hoekstrova nominace byla pro mnohé překvapivá vzhledem k tomu, že jeho křesťanští demokraté nejsou součástí nové nizozemské vlády. Stejně tak se hovoří o tom, že své pozice by si chtěli udržet francouzský zástupce Thierry Breton a Margaritis Schinas z Řecka.
Další státy pak přišly s novými jmény. Finská vláda nominovala na příští komisařku již na začátku července dlouholetou europoslankyni Hennu Virkkunenovou, Švédsko vysílá do Bruselu současnou ministryni pro evropské záležitosti Jessiku Rosswallovou, Irsko pak nominovalo bývalého ministra financí Michaela McGratha a Slovinsko někdejšího šéfa slovinského Účetního dvora Tomaže Vesela.
Většina zemí se nechala slyšet, že chce „silné ekonomické portfolio“. V zisk klimatické či jiné příbuzné agendy naopak doufá Španělsko se svou kandidátkou a současnou místopředsedkyní vlády Teresou Riberaovou. Například Kypr zatím jméno kandidáta nezveřejnil. Podle prezidenta Nikose Christodulidis, jak informoval bruselský server Politico, by ale země chtěla portfolio komisaře pro Středomoří, jehož vznik šéfka EK nedávno oznámila.
Česká vláda ve středu nominovala Jozefa Síkelu a podle informací ČTK by měla zájem o portfolio související s energetikou či dopravou. Server Politico si ve svém ranním newsletteru u Síkely všiml zejména toho, že byl šéfem banky na Ukrajině (v roce 2006 se stal místopředsedou představenstva a náměstkem generálního ředitele, později předsedou představenstva a generálním ředitelem Erste Bank na Ukrajině), že mluví plynně anglicky, německy, rusky a miluje prý hudbu.
Server Euractiv již dříve v souvislosti s český ministrem průmyslu a obchodu komentoval jeho působení v době českého předsednictví na konci roku 2022. Tehdy Síkela oznámil, že „svolá tolik rad pro energetiku, kolik bude potřeba“, aby se podařilo najít řešení pro tehdejší obrovský růst cen energií. „Síkela nakonec uspěl a členské státy se dohodly na různých kompromisech, jako jsou společné nákupy či úspory plynu,“ poznamenal server. Na závěr pak český ministr předal svým kolegům z dalších zemí a komisařce Kadri Simsonové ponožky s logem českého předsednictví a mikiny právě s citátem „Svoláme tolik energetických rad, kolik bude potřeba“, dodal Euractiv.
