Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes na začátku jednání na americké základě Ramstein v Německu vyzval spojence, aby jeho zemi dodali slíbené systémy protivzdušné obrany. Ukrajina, která se už více než dva a půl roku brání rozsáhlé ruské invazi, podle něj potřebuje i další stíhačky F-16. Americký ministr obrany Lloyd Austin vyzdvihl ukrajinskou obranu i dosavadní pomoc spojenců, včetně české muniční iniciativy. Americký prezident Joe Biden podle něj ještě dnes schválí další balíček pomoci Ukrajině v hodnotě 250 milionů dolarů (5,6 miliardy Kč).
Na základně Ramstein se koná schůzka takzvané kontaktní skupiny pro Ukrajinu o další vojenské pomoci pro tuto zemi. Členem skupiny je i Česko. Zelenskyj je na ní poprvé osobně, doprovodil jej i ministr obrany Rustem Umerov. Už krátce po příletu na základnu ukrajinský prezident na síti X vyzval západní spojence, aby Ukrajině poskytli zbraně dlouhého doletu, které podle něj mohou pomoci dosáhnout spravedlivého míru.
„Potřebujeme rozhodnost a prostředky našich partnerů, abychom zastavili ruský vzdušný teror. Je klíčové, aby zbraně z avizovaných podpůrných balíčků konečně dorazily k našim bojovým oddílům,“ napsal Zelenskyj. „Potřebujeme také, aby naši partneři učinili silná rozhodnutí (o zbraních) dlouhého doletu, a přiblížili tak spravedlivý mír, o který všichni usilujeme,“ uvedl.
Před začátkem jednání pak Zelenskyj v projevu zdůraznil, že Ukrajina potřebuje zbraně dlouhého doletu nejen pro použití na ukrajinském území, ale i na území Ruska, aby tak „mělo Rusko motivaci usilovat o mír“.
Někteří spojenci odmítají, aby Ukrajinci jimi dodané zbraně používali i k útokům přímo na ruské území, obávají se totiž eskalace konfliktu. Zelenskyj k tomu dnes řekl, že by spojenci neměli brát ohled na „červené linie“ ruského prezidenta Vladimira Putina, protože nic neznamenají.
Ukrajinský prezident také informoval o situaci na bojišti, která je nyní pro ukrajinskou obranu složitá především v Doněcké oblasti, zejména u města Pokrovsk. Řekl rovněž, že při výpadu do západoruské Kurské oblasti se ukrajinské armádě podařilo dostat pod kontrolu 1300 kilometrů čtverečních ruského území. Srpnovým vpádem do Kurské oblasti se Ukrajinci snažili zmírnit tlak na doněcké frontě a omezit ostřelování Sumské oblasti z Ruska.
Takzvanou ramsteinskou skupinu tvoří asi pět desítek zemí a v jejím čele stojí USA. Pravidelné schůzky skupina využívá ke koordinaci vojenské pomoci a také k ohlášení nových zbrojních dodávek.
Americký ministr obrany Austin před jednáním chválil udatnost Ukrajinců a ocenil i spojence za pomoc napadené zemi, včetně Česka. Česká muniční iniciativa shání pro Ukrajinu dělostřeleckou munici v zemích i mimo Evropskou unii. Česko na iniciativě spolupracuje zejména s Nizozemskem a Dánskem. Do konce srpna přispělo 15 zemí. Před časem dorazila na Ukrajinu první zásilka zhruba 50.000 kusů munice.
Svou účastí na dnešním zasedání chce Zelenskyj podle německého časopisu Der Spiegel poukázat na vážnost situace, ve které se Ukrajina při obraně před ruskou invazí nachází. Magazín rovněž poznamenal, že osobní přítomnost ukrajinského prezidenta na schůzce je značně neobvyklá, protože jednání ministrů a jejich zástupců je na pracovní úrovni. Příjezd prezidenta ale z události učiní politickou akci.
Zelenskyj dlouhodobě apeluje na spojence, aby zemi pomohli s protivzdušnou obranou a zároveň jí povolili dodanými zbraněmi útočit v hloubi ruského území. Naposledy tak učinil ve středu po nočním ruském vzdušném úderu na západoukrajinský Lvov, který si vyžádal sedm mrtvých včetně tří dětí.
Zelenskyj uvedl, že se na okraj schůzky setká s americkým ministrem obrany Austinem a německým ministrem Borisem Pistoriusem. Později ho čeká ve Frankfurtu nad Mohanem také schůzce s německým kancléřem Olafem Scholzem. Německo i přes váhavé postoje na počátku invaze patří po USA k největším zbrojním podporovatelům Ukrajiny.
Ukrajinský prezident na X rovněž napsal, že z Německa poletí na hospodářské fórum The European House – Ambrosetti v Cernobbiu na severu Itálie a bude jednat také s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou.
Německo dodá Ukrajině dalších 12 samohybných houfnic, oznámil ministr
Německo dodá Ukrajině dalších 12 samohybných houfnic PzH 2000 za 150 milionů eur (3,8 miliardy Kč), polovinu letos, polovinu příští rok. Na okraj jednání kontaktní skupiny pro Ukrajinu na americké vojenské základně Ramstein v Německu to uvedl německý ministr obrany Boris Pistorius. Zdůraznil, že Německo dodá slíbené protivzdušné systémy a bude Ukrajinu podporovat v obraně proti ruské agresi tak dlouho, jak to bude potřeba.
Schůzky zhruba padesátky zemí, které vojensky podporují Ukrajinu, se tentokrát zúčastnil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Na začátku jednání vyzval spojence, aby jeho zemi dodali slíbené systémy protivzdušné obrany. Řekl také, že Ukrajina potřebuje zbraně dlouhého doletu nejen pro použití na ukrajinském území, ale i na území Ruska. Pistorius k tomu na tiskové konferenci řekl, že Německo svůj postoj v této otázce nezměnilo.
Kancléř Olaf Scholz odmítá Ukrajině dodat výkonnější německé střely s plochou dráhou letu Taurus. Přesto je Německo co do objemu zdaleka nejdůležitější dodavatel zbraní na Ukrajinu ze zemí EU a celkově druhý nejvýznamnější po Spojených státech.
Podle Pistoriuse zůstane německou prioritou pomoc Ukrajině s protivzdušnou obranou. Rusko se podle něj nyní snaží před nadcházející zimou zničit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Podle webu spolkové vlády už Německo předalo ukrajinské armádě čtyři systémy Iris-T SLM a tři komplety Iris-T SLS, v přípravě na dodání pak uvádí osm kusů Iris-T SLM a devět Iris-T SLS. Německo rovněž předalo Ukrajině tři protivzdušné komplety Patriot, 52 protiletadlových samohybných systémů Gepard a dva protivzdušné systémy Skynex.
Členem kontaktní skupiny pro Ukrajinu, která se dnes sešla v Ramsteinu, je i Česko, které na jednání zastupuje náměstek ministryně obrany Daniel Blažkovec.
Zelenskyj a Scholz jednali o dalších krocích k míru
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a německý kancléř Olaf Scholz dnes jednali ve Frankfurtu nad Mohanem o dalších krocích potřebných k dosažení míru na Ukrajině, která se už více než dva a půl roku brání ruské agresi. Vyplývá to z vyjádření Zelenského na síti X a z tiskové zprávy spolkové vlády. Politici také hovořili o přípravách dalšího mírového summitu v návaznosti na červnovou konferenci ve Švýcarsku.
„Debatovali jsme o tom, jak uvést v život mírový plán, a také o přípravách na druhý mírový summit,“ napsal Zelenskyj na síti X. Německu také poděkoval za podporu v obraně proti Rusku, obzvlášť za vojenskou pomoc. „Jsem vděčný za (německou) vůdčí roli v posilování našeho systému protivzdušné obrany, který zachraňuje ukrajinské životy,“ dodal prezident.
„Německo je a bude nejsilnějším podporovatelem Ukrajiny v Evropě. Budeme Ukrajinu podporovat tak dlouho, jak to bude potřeba,“ napsal na X ke společné fotografii Scholz. Více prostředků na podporu Ukrajiny v boji proti ruské agresi dávají na světě už jen Spojené státy.
V tiskové zprávě kancléřův úřad připomněl, že se jedná už o třetí letošní návštěvu Zelenského v Německu. Ukrajinský prezident se dnes osobně zúčastnil na americké základně Ramstein na západě Německa setkání takzvané kontaktní skupiny, jejíž pět desítek členů koordinuje vojenskou pomoc Ukrajině. Členem ramsteinské skupiny je i Česko.
Podle Scholzova úřadu bylo hlavním tématem rozhovoru „společné úsilí o spravedlivý a trvalý mír pro Ukrajinu“. Zelenskyj už v roce 2022 představil desetibodový mírový plán. V polovině letošního června se pak ve Švýcarsku konal první mírový summit, kterého se zúčastnily desítky zahraničních představitelů, chybělo na něm však Rusko. V závěrečném prohlášení země vyzvaly, aby základem jakékoli dohody o ukončení války byla „územní celistvost“ Ukrajiny. Žádaly také návrat ukrajinských dětí deportovaných Ruskem a zapojení „všech stran“ do případného mírového procesu. Na konci srpna ukrajinský prezident podpořil konání druhého summitu o dosažení míru na Ukrajině. Vyjádřil přitom naději, že by ho mohl hostit některý ze států globálního Jihu, a dodal, že by podpořil návrh uspořádat druhý summit v Indii.
Zelenskyj se po jednání se Scholzem vydal do Itálie, kde by se měl zúčastnit hospodářského fóra v Cernobbiu na severu země. Měl by také jednat s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou. Scholz vyrazil do francouzského lázeňského města Évian, kde se dnes setká s prezidentem Emmanuelem Macronem; společně se oba politici zúčastní francouzsko-německého hospodářského fóra.
