Na konání závodů MotoGP v Brně by mělo město poskytnout v příštích pěti letech celkem 175 milionů korun. Stejnou částkou má přispět i Jihomoravský kraj. Vyplývá to z memoranda, které dnes schválili brněnští zastupitelé, krajští minulý týden. Proti závazku dát ročně na pořádání mistrovství světa silničních motocyklů 35 milionů korun dnes hlasovaly opoziční zastupitelky za Zelené. Veřejné peníze mají podle nich podpořit spíše sportování dětí nebo mládeže. Primátorka Markéta Vaňková (ODS) uvedla, že hlavní finanční přínosy z akce plynou pro stát, závody nicméně znamenají třeba více příležitostí pro podnikatele.
„Co se týče ekonomické návratnosti, je akce finančním přínosem zejména pro stát. Proto by také měl být jeho příspěvek vyšší. Město jako takové přímý příjem z daní nemá, ale plynou pro něj jiné výhody. Je to například více příležitostí pro brněnské podnikatele, kteří mají větší tržby a možnost nabízet své služby lidem z celého světa,“ uvedla Vaňková. Poskytování dotace lze schvalovat jednotlivě pro každý rok, jak to předpokládá Jihomoravský kraj. Brno nicméně schvaluje dotace i na více let, třeba v oblasti kultury. „Konkrétní podobu poskytování dotace jsme zatím neřešili,“ dodala primátorka.
Proti memorandu hlasovaly opoziční zastupitelky Jasna Flamiková a Jana Drápalová. „Veřejné peníze by měly jít především do podpory sportu dětí a mládeže a do aktivit, které se dotknou všech obyvatel. Memorandum navíc zavazuje dávat ročně 35 milionů korun po dobu pěti let, a to v době, kdy se Brno zadluží kvůli stavbě multifunkční haly a chybí peníze na jiné projekty,“ uvedla Drápalová. Z memoranda plyne, že výše podpory pro jednotlivé kalendářní roky bude vycházet z finančních možností kraje a města. Samosprávy však deklarují vůli podporu poskytnout ve výši stanovené memorandem.
Velká cena silničních motocyklů v Brně patřila dlouhá léta k největším sportovním podnikům v Česku. Počet návštěvníků v nejsilnějších letech překračoval 200.000. Akce přesto pravidelně končila ztrátou v desítkách milionů korun, kterou způsobil vysoký tzv. zalistovací poplatek za zisk licence na organizaci závodů. Od roku 2016 závod pořádal spolek, jehož členy byly Brno, Jihomoravský kraj a regionální centrála cestovního ruchu. Velká cena se jela naposledy v roce 2020. Poté z kalendáře šampionátu brněnský závod vypadl kvůli nedostatku financí na zaplacení zalistovacího poplatku, který v posledním roce činil zhruba šest milionů eur (asi 162 milionů Kč). Promotérská společnost také požadovala opravu dráhy odhadem za 100 milionů korun.
Teď pořadatelství zajistí Autoklub České republiky ve spolupráci s Automotodromem Brno. Vedle města a kraje finančně podpoří závody i stát prostřednictvím Národní sportovní agentury (NSA), mělo by jít o desítky milionů korun. Podle prezidenta Autoklubu Jana Šťovíčka ale zajistí velkou část soukromé subjekty. Zalistovací poplatek z velké části podle něj zaplatí i příjmy ze vstupného.
Zapojení Autoklubu část opozičních zastupitelů kritizovala, přičemž citovali server Investigace.cz. Podle něj Autoklub musel letos v dubnu vrátit přes 1,9 milionu korun z dotace, kterou mu poskytla NSA. „Zjištění nepřispívají důvěře v to, že bude Autoklub dobře nakládat s veřejnými penězi. Spíše to přináší pochybnosti, že část peněz vyletí komínem,“ uvedl opoziční zastupitel Matěj Hollan (Žít Brno). Vaňková k tomu uvedla, že pokud je subjekt příjemcem peněz od NSA, považuje to za dostatečný důkaz věrohodnosti.
Mediální zástupce Autoklubu Bohumil Pácl ČTK sdělil, že Autoklub je „organizací s transparentním hospodařením, které řádně a pravidelně kontrolují auditoři“. Korekci udělené dotace označil za běžnou a normální. „Nejde tedy o nic neobvyklého, navíc v našem případě představovala pouhý zlomek z celkové výše dotačního titulu. Obecně se domníváme, že nezpochybnitelné úspěchy posledních let Autoklubu ČR na poli organizace špičkových mezinárodních závodů vyvolávají závist a pomluvy, které jsou pak zneužívány ve veřejné diskuzi,“ uvedl Pácl.
Součástí memoranda je také vyjádření zájmu vyvinout maximální úsilí pro ukončení soudních sporů vedených v souvislosti s insolvenčním řízením Spolku pro GP, který založily kraj a město. Hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) minulý týden uvedl, že očekává uzavření sporů soudním smírem.
Jednou se určitě formule 1 v Brně pojede, je přesvědčený prezident AČR Šťovíček
Prezident Autoklubu České republiky Jan Šťovíček je přesvědčený, že Masarykův okruh v Brně bude jednou hostit závod mistrovství světa formule 1. Nepředpokládá, že by to mohlo být v nejbližších letech, ale věří, že se tak stane. Nejvyšší představitel českého motorsportu to řekl v rozhovoru s novináři na tiskové konferenci ke Středoevropské rallye, závodu světového šampionátu v automobilových soutěžích.
„Jednou se určitě formule 1 v Brně pojede. Nebude to samozřejmě jednoduché, ale je to okruh, který má parametry, aby se tam formule 1 jela. Byl tak nakonec projektován a stavěn,“ řekl Šťovíček. Brno je podle něj pro F1 ideální lokalita. „Osvědčená (motocyklovou) MotoGP. Jsou tam hotely, infrastruktura. Je tam vše, co je potřeba,“ podotkl. Za výhodu označil i mezinárodní letiště v nedaleké Vídni.
Pro řadu fanoušků i odborníků je F1 v Brně sci-fi. Podobné to ale bylo i se superbikovým MS v Mostě, světovou rallye v Česku nebo s návratem Brna do kalendáře MS silničních motocyklů. „V těchto případech také nikdo nevěřil, že se to podaří a stalo se. Já jsem vždy optimista,“ uvedl Šťovíček.
Uvědomuje si, že uspořádání závodů F1 je extrémně finančně náročné. „Tady ale nejde o něco, co by zaplatily veřejné rozpočty jako například v Maďarsku, kde promotérský poplatek platí maďarská vláda. To u nás nemůžeme očekávat. Není to tak, že přijdeme s F1 a budeme chtít stovky milionů ze státního rozpočtu,“ řekl Šťovíček.
Hlavní výhodou F1 je podle něj ziskovost. „Při současném boomu formule 1, který přináší vyprodané okruhy a při cenách vstupenek, všichni pořadatelé F1 vydělávají. Pokud by se našla investorská společnost, která by byla ochotná investovat do nezbytných úprav okruhu, tak věřím, že lze na Velkých cenách dlouhodobě vydělávat,“ prohlásil.
Za problém nepovažuje ani fakt, že poplatek promotérovi za konání závodu by byl minimálně 50 milionů dolarů, což je 1,13 miliardy korun. „Investoři by na tom ve finále vydělali,“ věří Šťovíček. V ideálním případě by se podle něj Česko mohlo v pořádání závodů F1 střídat s Maďarskem, případně i s Rakouskem.