Poslední těžební velkostroj na Mostecku se může stát turistickou atrakcí. Rozhodne o tom nové vedení Ústeckého kraje. Pracovní skupina připravila záchranu rypadla a zpracovala studii proveditelnosti. Náklady na přesun a výkup stroje může samospráva uhradit z Operačního fondu spravedlivé transformace. Informovala o tom mluvčí kraje Magdalena Fraňková.
Korečkové rypadlo RK 5000 je dlouhé 155 metrů a váží 5500 tun. Čas na záchranu stroje je omezen. Těžba v lomu ČSA skončila a mezi zaměstnanci jsou pouze dva lidé ve vyšším věku, kteří se strojem umí odkráčet na hranci lomu. Vlastníkem je skupina Sev.en Česká energie, jejíž mluvčí Eva Maříková již dříve ČTK řekla, že skupina je připravena s krajem spolupracovat.
Pokud by se celý stroj rozebral, cena šrotu by byla 30 milionů korun, tuto částku by kraj zaplatil majiteli. Celkové náklady na přesun stroje a vytvoření zázemí pro turisty kolem něj se odhadují na 120 až 160 milionů korun. „Je to skutečný unikát, na revitalizovaném území po těžbě hnědého uhlí by mohl být lákadlem pro turisty společně s barokním zámkem Jezeří a národní přírodní památkou, kterou se má stát část lomu ČSA,“ uvedl dosavadní náměstek hejtmana Jiří Řehák (Spojenci pro kraj). Kolos byl vyroben v roce 1983, v roce 2016 byl vyřazen z provozu.
Pracovní skupina připravila tři možné scénáře. První spočívá v prosté záchraně velkostroje, jeho přesunu na místo mimo dosah vody, kterou bude lom zatopen, zajištění ochrany a zpřístupnění exponátu veřejnosti. Druhou možností je nadto úprava ploch v okolí rypadla, které by se využívaly pro kulturní a společenské akce. Třetí scénář počítá s dalším zapojením soukromého sektoru a rozvojem dalších aktivit.
Chráněné území kolem lomu ČSA by mělo pokrýt přibližně 12 kilometrů čtverečních. Zbytková jáma se přemění v jezero. Těžaři plánují, že na část vodní hladiny instalují plovoucí solární panely, počítají i s výrobnou zeleného vodíku. Fotovoltaické panely budou také na střechách domů, které kolem jezera vzniknou. Celé území, nad nímž se tyčí zámek Jezeří, má rozlohu 5000 hektarů.
Ministerstvo kultury už dřív rozhodlo, že se nebude zabývat možnou památkovou ochranou obřího rypadla. Podnět k tomu dostalo počátkem roku 2022 od akademiků z Českého vysokého učení technického (ČVUT).