Zajímavá, ostrá a otevřená bude tento týden debata o migraci, kterou na summitu v Bruselu povedou prezidenti a šéfové vlád členských zemí Evropské unie. Českým novinářkám to dnes v Lucemburku řekl český ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák na okraj schůzky se svými kolegy, která se přípravě summitu věnovala. Hlavními tématy říjnové Evropské rady, která se sejde ve čtvrtek, budou podle něj kromě migrace především pokračující ruská agrese na Ukrajině, situace na Blízkém východě, ale také otázky konkurenceschopnosti Evropské unie.
„Jedním z velkých témat je stále Ukrajina, tedy jak jí můžeme podpořit v jejím boji. Myslím, že tam je deklarovaná všeobecná shoda, ochota a podpora, ale debatuje se spíše o tom, jak moc a jak rychle jsme schopni pomáhat, protože situace na Ukrajině se nevyvíjí dobře,“ uvedl ministr.
Zajímavou, ale i ostrou debatu očekává na téma migrace, kde se podle něj situace poslední dobou vyvíjí a přibývá členských států, které chtějí, aby se migrace řešila razantnějším způsobem. Česká republika je například jednou ze zemí, která prosazuje vylepšení a urychlení návratové politiky, tedy rychlé navracení neúspěšných žadatelů o azyl do zemí původu.
Problémy týkající se migrace řeší i Německo, které nedávno znovu zavedlo kontroly na pozemních hranicích se všemi okolními státy. Nizozemsko a Maďarsko zase chtějí trvalou výjimku z unijních pravidel pro migraci a udělování azylu a i polský premiér Donald Tusk oznámil, že kvůli situaci na polsko-běloruské hranici se jeho země chystá pozastavit právo na azyl.
Dalším tématem, kterým se dnes ministři pro evropské záležitosti zabývali, byl boj proti antisemitismu. Schválili přitom společnou deklaraci, která upozorňuje „na znepokojivě velké množství antisemitských projevů v celé EU a zdůrazňuje, že Evropská unie se jednoznačně staví proti všem formám antisemitismu, rasismu, nenávisti a diskriminace“.
„V Evropě přibývá antisemitských útoků a projevů. Například z Francie odchází stále větší množství Židů s tím, že se v Evropě necítí dobře, a to je alarmující,“ řekl Dvořák, který ocenil, že se Evropská unie tímto tématem zabývá.
Deklarace souvisí s aktivitou Evropské komise, která v pondělí zveřejnila svou první zprávu o pokroku ve strategii EU pro boj proti antisemitismu a na podporu židovského života. V uvedené strategii byla již před třemi lety stanovena řada opatření v rámci tří pilířů: předcházení všem formám antisemitismu, ochrana a podpora židovského života a podpora výzkumu, vzdělávání a připomínání památky obětí holocaustu. V nyní zveřejněné zprávě se mimo jiné uvádí, že v souladu se strategií většina členských států přijala od roku 2021 několik opatření, konkrétně 23 zemí vypracovalo národní strategie boje proti antisemitismu a 20 členských států jmenovalo zvláštního vyslance nebo národního koordinátora pro boj proti antisemitismu.
„Od útoků Hamásu ze 7. října 2023 ale počet antisemitských incidentů po celé Evropě prudce narostl. Odhodlání bojovat proti antisemitismu v EU je proto důležitější než kdy jindy,“ uvedla unijní exekutiva. Podle místopředsedy Evropské komise Margaritise Schinase musí EU „udělat vše, co je v jejích silách, aby zajistila, že všichni Židé v Evropě budou moci žít své životy bez strachu“.
Jednání v Lucemburku se zúčastnila i místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, která ministrům představila svou volební analýzu, která vznikla i na základě jejích cest před červnovými evropskými volbami. Jourová tehdy navštívila téměř polovinu členských států EU a při debatách s místními představiteli a organizacemi upozorňovala zejména na ruský vliv a manipulace, které by mohly hlasování narušit.
Nyní zveřejněná analýza přináší praktické příklady ze čtyř oblastí – dezinformace, zahraniční vliv, využívání umělé inteligence a rizika kybernetické bezpečnosti. Ani v jedné z těchto oblastí nedošlo před volbami ani během nich k nějakému obrovskému útoku či incidentu, nicméně ve všech byly patrné snahy ovlivňovat volby a manipulovat voliče, vyplynulo z analýzy, kterou má ČTK k dispozici.
„Byli jsme dobře připraveni, neznamená to ale, že kremelská propaganda spala,“ uvedla na dnešní tiskové konferenci Jourová. Evropské středisko pro sledování digitálních médií (EDMO) odhalilo mezi květnem 2023 až březnem 2024 na sociálních sítích čtyři až osm procent dezinformací souvisejících s EU. Letos v květnu, tedy krátce před volbami, to bylo už 15 procent. Nejvíce dezinformací se přitom objevovalo dva týdny před hlasováním. Mezi nepravdivými informacemi byly zejména zprávy o volebních podvodech či o jiných manipulacích s volebními lístky. Dalšími tématy dezinformací byly hlavně Ukrajina, Blízký východ, změna klimatu a rovněž migrace.
Část unijních lídrů včetně premiéra ČR bude ještě před summitem jednat o migraci
Prezidenti a premiéři několika zemí Evropské unie včetně České republiky se chtějí ve čtvrtek ráno ještě před zahájením summitu EU sejít na samostatné schůzce týkající se migrace. Cílem je podle informací ČTK „sladit pozice“ pro následné jednání celé sedmadvacítky. Schůzku podle všeho pořádají Itálie, Dánsko a Nizozemsko a budou se jí účastnit rovněž Řecko, Kypr, Rakousko, Polsko a Česko. Italská tisková agentura ANSA informovala rovněž o přítomnosti německého kancléře Olafa Scholze.
Ohledně migrace se na summitu očekává asi nejbouřlivější diskuze, situace v řadě evropských zemí se totiž v posledních měsících změnila. Německo zavedlo kontroly na pozemních hranicích se všemi okolními státy, Nizozemsko a Maďarsko chtějí trvalou výjimku z unijních pravidel pro migraci a udělování azylu a i polský premiér Donald Tusk oznámil, že kvůli situaci na polsko-běloruské hranici se Polsko chystá pozastavit právo na azyl.
Česká republika, kterou bude v Bruselu zastupovat premiér Petr Fiala, je jednou ze 17 evropských zemí, které žádají revizi takzvané návratové směrnice. Úpravy by měly zajistit, že odmítnutí žadatelé o azyl budou mnohem efektivněji a rychleji posíláni zpět do svých domovských zemí. Dosavadní návratová směrnice pochází z roku 2008 a pokus o její revizi v roce 2018 selhal.
Postoje jednotlivých zemí k řešení problémů souvisejících s migrací se ale liší. Španělský premiér Pedro Sánchez se nedávno nechal slyšet, že by chtěl uspíšit začátek účinnosti nového migračního paktu v Evropské unii na léto příštího roku. Španělsko letos zaznamenává silný nárůst počtu přicházejících migrantů a vláda kvůli tomu čelí ostré kritice ze strany pravicové opozice.
Podobný názor zastává i Německo, které by rovněž chtělo, aby nedávno schválený migrační pakt začal být účinný dříve a ne až v roce 2026. Naopak Polsko migrační pakt ostře kritizuje, stejně tak se proti němu staví i Maďarsko. Česká republika nemá podle informací ČTK s urychlením účinnosti paktu zásadnější problém.
Migrační pakt má vést k lepšímu zvládání migrace, k efektivnějším kontrolám a k rychlejšímu vracením neúspěšných žadatelů o azyl. Zavádí mimo jiné princip, že unijním zemím přetíženým migračním tlakem solidárně pomohou ostatní státy buď tím, že část migrantů převezmou, nebo poskytnutím finanční či materiální podpory.
