Organizace na pomoc lidem v tísni usilují o změny srážek ze mzdy a počítání dávek u dlužníků. Podle nich nynější nastavení udržuje zadlužené v šedé ekonomice a nemotivuje k oddlužování. Navrhují upravit nezabavitelné minimum, srážky odlišit podle dlužníkovy situace a příjem kvůli podpoře od státu posuzovat až po stržení. Na dotaz ČTK to řekli zástupci Iniciativy za rovnost, spravedlnost a lidská práva. Ta zastřešuje 33 společností či nadací, mezi něž patří třeba Charita ČR, Naděje, Diakonie ČCE či Člověk v tísni. Vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl, že se možnými změnami zabývá expertní skupina.
Podle mapy zadlužení mělo letos ve třetím čtvrtletí 625.600 lidí asi 3,55 milionu exekucí. Vymáhaná suma na dlužníka činila v průměru 896.918 korun. V oddlužení bylo 93.400 osob. Nezabavitelná částka odpovídá dvěma třetinám životního minima a normativních nákladů na bydlení. Letos je to pro jednotlivce 12.705 korun na měsíc a na vyživovaného člena domácnosti čtvrtina této částky, tedy 3176 korun. Podle toho se pak z výdělku vypočítávají srážky na splácení. Řada lidí raději pracuje na černo s neoficiální mzdou.
„Snažíme se prosadit, aby se pro lidi v oddlužení příjem posuzoval až po insolvenční srážce. Člověk bere třeba 30.000 korun čistého, ale to jsou peníze na papíře. Má exekuční srážky či srážky v oddlužení, po nich mu zbude o tisíce korun méně. Pořád se tváříme, že má 30.000. Na dávku nárok nemá. Lidé nevstupují do oddlužení, protože vědí, že by nezaplatili potřeby,“ řekla Pavla Aschermannová z organizace Rubikon. Podle ní změna posuzování příjmu může být silnou motivací k oddlužování. „Můžeme tady vyzkoušet, jak by mohla vypadat reforma srážek ze mzdy, která by měla časem proběhnout a o které se už vedou diskuse,“ dodala Aschermannová.
Debatuje se třeba o úpravě nezabavitelného minima. Částka by se mohla odvíjet od výše výdělku. Organizace doporučují i odlišení podle velikosti bydliště a bydlení v nájmu či ve vlastním. „Částka je teď stejná pro všechny. Pro někoho může být vcelku velkorysá. Pro samotného člověka ve větším městě v nájmu ale nestačí. Lidé z měst se stěhují do regionů. Tam se pak zvyšuje nezaměstnanost, je tam větší závislost na dávkách,“ popsala Aschermannová.
Výhrady ke změnám srážek a nezabavitelných částek však mívají exekutoři a zástupci věřitelů. Už dřív uváděli, že úpravy se dějí hlavně ve prospěch dlužníků. Zástupci organizací naopak poukazují na to, že se řada lidí do dluhové spirály dostala kvůli nekorektnímu nastavení pravidel. Podle iniciativy se příprava reformy neposouvá.
Jurečka v létě přislíbil vznik pracovní skupiny pro problematiku exekucí a insolvencí. Tento týden uvedl, že tým už pracuje. Podotkl, že změny nastavení připravuje ministerstvo spravedlnosti. „Musíme najít nějaké rozumné nastavení nezabavitelného minima. To ale nevyřeší zákon o revizi dávek,“ uvedl ministr. Podle něj se pracovní úřady víc zaměří na poradenství a práci s dlužníky.
