Ukrajinská diplomacie dnes v reakci na telefonický rozhovor německého kancléře Olafa Scholze s ruským prezidentem Vladimirem Putinem uvedla, že takovéto telefonáty nepřispívají ničím ke spravedlivému míru. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mluví o otevření Pandořiny skříňky, po němž mohou následovat další telefonáty, které oslabí Putinovu izolaci. Polského premiéra Donalda Tuska naopak potěšilo, že Scholz v rozhovoru jednoznačně odsoudil ruskou agresi. Informují o tom agentury AFP a Reuters.
„Putin již více než dvě desetiletí využívá dlouhé rozhovory jako prostředek k prosazování svých zájmů. Nyní rozhovory jen dávají Putinovi naději na oslabení mezinárodní izolace,“ uvedlo v prohlášení ukrajinské ministerstvo zahraničí, podle něhož ruský prezident pokusy o appeasement vnímá jako výraz slabosti. Potřeba nejsou telefonické rozhovory, ale silné akce, míní Kyjev.
Příznivěji na telefonát reagoval Tusk, tedy lídr jedné ze zemí, které Ukrajině ve válce s Ruskem poskytují největší podporu. Scholz mu po svém hovoru s Putinem volal. Polský premiér ocenil to, že kancléř ruské hlavě státu zdůraznil, že není možné jednat o Ukrajině bez Ukrajiny.
Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski před novináři ocenil, že německý kancléř hned po telefonátu s ruským vůdcem informoval polského premiéra. Ministr zdůraznil, že Polsko souhlasí s kancléřovým vyjádřením, že nelze rozhodovat o Ukrajině bez Ukrajiny – a i proto se příští týden ve Varšavě uskuteční jednání o Ukrajině s ministry zahraničí Francie, Německa, dalších „důležitých“ evropských zemí, Ukrajiny a příští šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové. Kdyby měl Sikorski sám příležitost hovořit s Putinem, poradil by mu totéž, co řekl ruskému velvyslanci v OSN: aby o válce přestal lhát světu a sobě samému a aby si uvědomil, že Rusko má tak velké území, že nepotřebuje dobývat země sousedů, a tak by měl stáhnout svou armádu zpět do Ruska.
Mluvčí německé vlády Steffen Hebestreit k telefonátu, který byl první po zhruba dvou letech, uvedl, že při něm Scholz vyzval Putina ke stažení vojáků z Ukrajiny a k mírovým jednáním s Kyjevem. Putin podle komuniké Kremlu trval na územních nárocích a dalších požadavcích vůči Ukrajině, která odmítá kapitulovat a třetím rokem se brání ruské agresi.
ČTK
