Maďarsko s Polskem by v dnešní době kvůli současnému stavu jejich systémů dělby moci s žádostí o členství v Evropské unii neuspěly. V úterý to zahraničním korespondentům řekl někdejší šéf poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU Friedrich Merz, který se uchází o post předsedy vládní Křesťanskodemokratická unie (CDU), a tím i o možnost stát se stranickým kandidátem na kancléře.
Evropská unie dlouhodobě kritizuje Maďarsko s Polskem za stav jejich politických systémů a za ohrožení nezávislosti justice a médií. Budapešť s Varšavou výtky odmítají.
V listopadu obě země zablokovaly přijetí rozpočtu Evropské unie na období 2021 až 2027, protože nesouhlasí s tím, aby bylo vyplácení peněz z evropských fondů podmíněno dodržováním principů právního státu.
Polské a maďarské veto se vztahuje i na balík koronavirové pomoci ve výši 750 miliard eur (19,8 bilionu korun). Pat se dosud vyřešit nepodařilo a několik zemí hrozí, že pokud názor Maďarsko a Polsko nepřehodnotí, vznikne mimořádný fond bez nich.
Vývoj v Maďarsku a Polsku s obavami sleduje i Merz. „Pokud by Polsko a Maďarsko dneska žádalo o vstup do Evropské unie, tak s podobou jejich dělby moci, jakou obě země mají, by nebyly do Evropské unie přijaty,“ řekl novinářům.
Dohoda o Nord Stream 2
Merz zároveň prohlásil, že považuje za velikou chybu, že projekt německo-ruského plynovodu Nord Stream 2 nevzal v úvahu výhrady Polska. Dokončovaný plynovod, který vede po dně Baltského moře, proto vnímá jako problematický. „Protože byl realizován proti vůli pobaltských států a proti vůli Polska,“ řekl.
Pokud by podle Merze společná dohoda existovala, měla by Evropa také jednotný postoj k americkým sankcím vůči projektu. Spojené státy plynovod Nord Stream 2 dlouhodobě kritizují, což zdůvodňují obavou z přílišné závislosti Evropy na ruském plynu.
Podle Moskvy jsou však Spojené státy motivovány vlastními ekonomickými zájmy a snaží se zajistit v Evropě odbyt dražšímu zkapalněnému zemnímu plynu z USA.
Americké sankce Merz odmítá. „Považuji je za absolutně nepřijatelné, je to vměšování do vnitřních záležitostí Evropské unie,“ řekl.
Merz v úterý zopakoval svůj návrh dvouletého moratoria na dokončení plynovodu. „Během něho bychom s Ruskem, ale také s Polskem a pobaltskými státy mohli dosáhnout kompromisu, za jakých podmínek tento projekt dokončit,“ uvedl. „Hospodářsky by bylo katastrofou projekt ukončit a investované miliardy odepsat,“ dodal.
Obnova transatlantických vztahů
Západní Evropa podle Merze energeticky a politicky nyní tento plynovod nepotřebuje, ale v dlouhodobém výhledu může být důležitou součástí infrastruktury Evropské unie.
Merz moratorium na dokončení plynovodu navrhl již v létě v souvislosti s případem otravy předáka ruské opozice Alexeje Navalného. Rusko podíl na otravě odmítá.
Merz se zahraničními novináři hovořil i o Spojených státech a Číně. Zvolení demokrata Joea Bidena novým americkým prezidentem vidí Merz jako šanci pro obrodu transatlantických vztahů, která za vlády dosluhující republikánské hlavy USA Donalda Trumpa značně utrpěly.
Pokud jde o Čínu, vyslovil se Merz pro jednotnou evropskou strategii. „Zní to jako obyčejné politické prohlášení, ale jsem o tom pevně přesvědčen,“ řekl. Pokud se tak nestane, hrozí podle něj, že brzy nebude moci Evropa jednat s Čínou jako rovný s rovným.
Zdroj: https://www.irozhlas.cz/
