Ruský pas, nebo deportace. Co se děje na okupovaných územích poté, co v září uplynulo ultimátum Kremlu?
Podle březnového dekretu vydaného Kremlem měli lidé žijící v Rusku a na okupovaných ukrajinských územích do 10. září upravit „svůj právní status“, nebo budou čelit hrozbě deportace. Rusko tak opět zvýšilo tlak na Ukrajince, aby přijali ruské občanství, které ale mnozí z nich dál odmítají. Po uplynutí ultimáta tlak Moskvy opět narostl. Okupační úřady zintenzivnily kontroly obyvatel a pátrají po těch, kdo ruský pas dosud nepřijali.
Rusko se dlouhodobě snaží okupovaná ukrajinská území rusifikovat a nejrůznějšími nátlakovými metodami nutí Ukrajince přijmout ruské občanství, zatímco láká vlastní občany, aby se do těchto oblastí přistěhovali. Posledním důkazem násilného porušťování Ukrajinců se stal dekret, který v březnu vydal šéf Kremlu Vladimir Putin.
„Občané Ukrajiny, kteří jsou v Ruské federaci a nemají legální důvody pro pobyt v Ruské federaci, musí opustit Ruskou federaci z vlastní vůle, nebo upravit svůj legální status v Ruské federaci do 10. září 2025,“ citoval nařízení Kremlu deník Kyiv Independent.
Lidé bez náležitého „legálního statusu“ tak dostali na výběr. Buď zažádají o ruské občanství, nebo si vyřídí doklady pro cizince, pokud ale nesplní ani jednu z těchto podmínek, mají území Ruské federace opustit. Putinův výnos se přitom týká obyvatel Krymu a okupovaných částí Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti, které Moskva jednostranně prohlásila za ruské území v roce 2022.
Tisíce Ukrajinců na okupovaných územích (podle dat prezentovaných Moskvou dokonce 3,5 milionu lidí) už ruské pasy přijaly, mnozí se ale takovému kroku urputně brání, a to i v době po uplynutí Putinova ultimáta. V druhé polovině září na to pro Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda (RFE/RL) upozornila Aljona Luňovová z ukrajinského Centra pro lidská práva Zmina, podle které mnozí Ukrajinci stanovou lhůtu úmyslně nedodrželi.
„Existují lidé, kteří mají příbuzné v ukrajinských ozbrojených silách, a pro ně je zápis do ruských registrů a obecně navazování kontaktů s ruskými úřady nebezpečné,“ uvedla pracovnice centra Zmina, podle které na okupovaných územích pravděpodobně zůstává „poměrně dost lidí, kteří ruský pas neobdrželi“.
„Někteří lidé na okupovaných územích se před ruskými úřady jednoduše schovávají,“ dodala také pro Rádio Svoboda.
Pátrání po nežádoucích
Jedním z hlavních důvodů, proč se tito lidé navzdory silnému tlaku okupačních úřadů přijetí ruského pasu stále brání, je podle ukrajinské lidskoprávní aktivistky hrozba, že je Rusové pošlou bojovat proti vlastní zemi. Takovýchto případů, kdy jsou Ukrajinci z okupovaných oblastí nucení přidat se k ruské armádě, se podle francouzského deníku Le Monde objevují stovky či dokonce tisíce.
Ruské úřady jim sice slibují, že se „speciální vojenské operace“ účastnit nebudou, podle francouzského deníku je pak ale posílají na ukrajinskou frontu, aby bojovali proti vlastní zemi. Někteří z nich na bojišti padli nebo byli zajati ukrajinskými silami a velká část z nich pak končí v táborech, které Kyjev vyhradil pro ruské válečné zajatce.
Jak pro Le Monde popisuje ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec, který tato zařízení pravidelně navštěvuje, těchto násilně odvedených vojáků je tu „obrovské množství“, jejich přesný počet je ale držen v tajnosti. „Dvacet pět procent všech ruských válečných zajatců jsou lidé z okupovaných území,“ tvrdí Lubinec.
Odvodu do armády a boji proti vlastní zemi se Ukrajinci snaží vyhnout, proto je právě hrozba mobilizace většinou hlavním důvodem, proč obyvatelé okupovaných území ruské pasy odmítají.
Jak nicméně podotýká pracovnice ukrajinského centra Zmina, řešením pro tyto lidi není ani druhá možnost vyplývající z Putinova ultimáta, tedy registrovat se jako cizinci. V takovém případě totiž ruské úřady mohou dané osobě povolení k pobytu kdykoliv zrušit a nechat ji vystěhovat.
Ukrajinci na okupovaných územích tak podle jejích slov „nestojí fronty“ ani na ruské pasy, ani na vyřízení cizineckých dokladů. Po uplynutí Putinova ultimáta se však lidi bez náležitého statusu dostávají stále častěji do hledáčku úřadů, které se je snaží vypátrat.
S tímto cílem okupační úřady zintenzivňují kontroly obyvatel okupovaných územích a takzvaná filtrační opatření nyní probíhají nejen na kontrolních stanovištích, kde vojáci přezkoumávají doklady obyvatel a hlídají, kdo může opouštět města nebo do nich vstupovat. Kontroly obyvatel nyní probíhají na nejrůznějších místech, například i na pracovištích, píše ukrajinský server RBK-Ukrajina s odvoláním na ukrajinské Centrum národního odporu, podle kterého okupační úřady dostaly pokyn tyto osoby aktivně hledat.
„Osobám bez ruského pasu hrozí deportace, konfiskace majetku nebo zablokování plateb. Cíl je zřejmý – vyhnat ‚Nerusy‘ a ponechat jen ty loajální,“ uvedlo na sociální síti Telegram ukrajinské centrum, které na dočasně okupovaných územích organizuje civilní odpor. Tamní Ukrajince zároveň vyzvalo, aby všechny tyto případy pronásledování dokumentovali a nahlásili je prostřednictvím anonymního chatbota.
Jak nicméně před časem upozornilo Rádio Svoboda, ukrajinské obyvatelstvo okupovaných oblastí nahlašuje případy pronásledování čím dál méně. Týká se to například okupovaného poloostrova Krym, kde ruské úřady nadále zintenzivňují represivní praktiky, podle serveru Krym.Realii je ale stále obtížnější o tom získat nějaké informace.
Útlak lidí bez pasu
O častějších kontrolách obyvatel okupovaných území pro Rádio Svoboda hovoří také Miroslava Charčenková, vedoucí právního oddělení organizace Save Ukraine, která Ukrajincům pomáhá při útěku z okupovaných oblastí.
„Kontroly se provádějí na každém kroku. Pokud jste dříve museli předkládat doklady při překračování hranic, kontrolních stanovišť a tak dále, nyní vás mohou kdykoli bezdůvodně zastavit a požádat o doklady. Vše záleží na oblasti, existují území s přísnějšími podmínkami, kde mohou okamžitě zavolat policii, přijede FSB, provede prohlídky a další výslechy,“ popisuje Charčenková, která podle svých slov očekává, že se situace bude dál zhoršovat.
Lidé bez ruského pasu přitom čelí enormnímu tlaku, pronásledování a dalším těžkostem už dlouhou dobu. Okupační úřady jim odepírají zdravotní péči či přístup k humanitární pomoci, znemožňují jim posílat děti do školy, pobírat důchody nebo si otevřít bankovní účet, popisuje ruská služba BBC následky násilné ruské pasportizace.
„Lékař mě ošetřoval v tajnosti, protože když jsem poprvé šla na recepci, bylo mi řečeno, že musím mít (ruské) doklady,“ vzpomíná Olga z města Melitopol, která ruský pas odmítla přijmout.
Ukrajinka, která nakonec odešla do Evropy, pro BBC dodává, že na okupovaných územích ordinují i „velmi proukrajinští lékaři“, kteří péčí o lidi bez ruského pasu velmi riskují. Pokud ale člověk nemá kontakty, je to podle jejích slov „velmi obtížné“ se k takovým lékařům dostat.
Podle březnového dekretu tedy nyní lidem, kteří se odmítli podřít pravidlům Kremlu, hrozí deportace, tomu však Ukrajinci odmítající ruské pasy čelí už delší dobu. Jak na jaře popsal například nezávislý ruský portál Važnyje istorii, lidé bez ruského občanství jsou v některých případech okupačními úřady nejdříve zadrženi a následně převezeni k hranicím mezi Ruskem a Gruzií, kde je nechají jen s rozhodnutím o deportaci.
Važnyje istorii v roce 2024 a na začátku roku 2025 zdokumentoval celkem sedmnáct případů, kdy byli Ukrajinci z okupovaných území deportování ke gruzínským hranicím, podle serveru ale skutečný počet mohl být daleko vyšší. Nyní je otázkou, jestli po uplynutí Putinova ultimáta počty vyhoštěných strmě porostou. Podle pracovnice ukrajinského centra Zmina se zatím zdá, že ne, dodává ale, že okupanti mohou represe kdykoliv zintenzivnit.
I když není zcela jasné, jak budou případné deportace nepohodlných vypadat, dosavadní praxe podle ní značí, že tito lidé budou drženi ve speciálních zadržovacích centrech, kam jsou ostatně posíláni i dnes. Odtud jsou následně převezeni buď k hranicím s Gruzií, nebo se stanou součástí výměny zajatců mezi ruskou a ukrajinskou stranou, popisuje Luňovová, podle které se tak Moskva snaží navýšit zásobu zadržovaných civilistů potřebných pro výměnu.
Zdroj: irozhlas.cz
