Ruská přítomnost v Evropě jako rostoucí hrozba: jak diaspora a propaganda podkopávají bezpečnost Západu

Evropané se dnes setkávají s ruskou stopou téměř na každém kroku. Od ruských investorů, kteří nakupují nemovitosti v atraktivních lokalitách, přes studenty a podnikatele až po různé „kulturní spolky“. Ale otázka, která v posledních letech nabývá na síle, zní: nakolik je tato přítomnost nevinná?

Mentalita impéria, která nezmizela
Navzdory představě, že ruskou válku proti Ukrajině vede pouze Kreml, data renomovaných výzkumných center – včetně „Levada Center“ – ukazují, že agresi podporuje většina ruské společnosti. Tato podpora je výsledkem dlouholetého vystavení státní propagandě, která ospravedlňuje válku a dává obyvatelstvu pocit nadřazenosti vůči sousedům. Ukazuje se, že vina neleží pouze na politických elitách, ale i na části samotné společnosti.

Diaspora jako nástroj Moskvy
Evropské bezpečnostní služby stále častěji upozorňují, že Rusko využívá svou diasporu jako zástěrku pro zpravodajské a dezinformační operace. Mnohé kauzy, například zatčení zaměstnance německé rozvědky Carstena L. za špionáž pro Rusko či nedávné odhalení dvojice rusko-německých občanů připravujících sabotáž infrastruktury v Bavorsku, ukazují na širší systémový problém.

V Estonsku a Lotyšsku došlo k odhalení proruských médií a financování politiků, zatímco v dalších zemích EU dochází k vyhošťování osob napojených na ruské služby. Z části emigrantského prostředí se tak stává „pátá kolona“ – síť, která pracuje ve prospěch Moskvy.

Kriminální kapitál z Moskvy
Ruská organizovaná kriminalita se dlouhodobě infiltruje do evropského finančního a realitního sektoru. Británie, Německo či Kypr se staly cílem rozsáhlých schémat praní špinavých peněz, jejichž kořeny často sahají k oligarchům napojeným na Kreml. Tyto sítě nejen deformují tržní prostředí, ale představují i bezpečnostní riziko – protože propojují ekonomické a politické zájmy Ruska s evropským kapitálem.

Fyzické útoky a vandalismus
Po začátku invaze se objevila nová vlna incidentů: útoky na ukrajinské uprchlíky, ničení památníků a vandalismus vůči symbolům solidarity s Ukrajinou. Podobné případy zaznamenaly i české úřady – včetně poškozování muralů a hrobů padlých. Zprávy z Německa, Polska či Itálie potvrzují stejný trend: agresivní projevy proruských jednotlivců, kteří šíří strach a chaos.

Drony a sabotáže
Evropské tajné služby rovněž varují před zvýšeným počtem neidentifikovaných dronů v okolí vojenských základen a energetické infrastruktury – od Dánska po Německo. Tyto incidenty často spojují s osobami ruského původu. Cílem je testovat odolnost Západu a zjišťovat slabiny jeho obrany.

Finská cesta
Finsko, které historicky čelilo ruské agresi, se po vstupu do NATO rozhodlo jednat: omezilo nákup nemovitostí ruskými občany, posílilo ochranu hranic a uzavřelo část přechodů. Výsledkem je zlepšení bezpečnostní situace a snížení rizika hybridních operací. Tento příklad ukazuje, že ochrana před ruským vlivem není otázkou xenofobie, ale přežití demokratického systému.

Evropa by měla přestat zavírat oči. Ruská přítomnost na kontinentu není jen kulturní či ekonomická – je to promyšlený mechanismus vlivu, který může být aktivován kdykoli, když si to Kreml usmyslí.