Donutí nedostatek plynu zhasnout světla na Karlově mostě? Evropa hledá řešení.

Podzim následovaný zimou, pomalu se blížící k Evropě, nutí státy kontinentu naléhavě hledat východisko ze situace v energetice.

Hledání řešení pro stabilizaci energetického trhu bude i cílem mimořádného zasedání ministrů energetiky EU, které svolává Praha, která tento půlrok předsedá Radě EU.

„Společně s Evropskou komisí v současné době dokončujeme a předkládáme možná opatření. Poté je projednáme na mimořádné ministerské radě, kterou svolám jako předseda,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu ČR Josef Sikela.

Kompletní seznam návrhů český ministr zatím nezveřejnil, podotýká však, že jedním z opatření může být stanovení stropní ceny energie na celoevropské úrovni.

V letošním roce, s příchodem podzimu a zejména zimních mrazů, se nejen nedostatek energií, ale i zdražování energií může stát vážným problémem Evropské unie. V souladu s tím, i když je energie dostatek, může se její placení stát neúnosnou zátěží jak pro běžné spotřebitele, tak pro průmyslové podniky.

Nutno podotknout, že na národní úrovni začaly země EU na jaře zavádět omezení cen energií. Jako první tak učinily Španělsko a Portugalsko, jejichž energetické trhy jsou relativně izolované od zbytku EU.

Příkladu Madridu a Lisabonu následovala Francie, Belgie, Rumunsko a některé další země kontinentu.

Rakousko také tento týden oznámí zavedení marginálních cen pro soukromé spotřebitele.

Mimochodem, rakouští politici demonstrují poměrně různorodý přístup k tomuto tématu. Oficiální Vídeň vyzývá EU, aby „nedovolila Putinovi určovat ceny elektřiny“ a prosazuje „omezení skokového nárůstu cen elektřiny v celé Evropské unii“.

„Musíme konečně zastavit šílenství, které se děje na energetickém trhu – ve své současné podobě se nebude samoregulovat. Vyzývám všech 27 zemí EU, aby se spojily a okamžitě zastavily tuto cenovou explozi. A to se může stát pouze prostřednictvím evropského řešení,“ řekl rakouský kancléř Karl Nehammer a slíbil, že tímto přístupem přesvědčí „odpůrce“.

Věří, že Evropa by měla vyvinout „rychle implementovaný model“. To se stalo předmětem diskuse rakouského lídra s kolegy z Česka a Německa.

„Nemůžeme nechat Putina, aby určoval evropskou cenu elektřiny každý den,“ říká rakouská kancléřka.

Bývalá ministryně zahraničí Rakouska Karin Kneissl se zároveň domnívá, že stávající záležitost bude muset ještě projednat s Kremlem.

„Jednoho dne přijde čas na diplomacii, skutečné rozhovory,“ poznamenává Kneissl.A to nejsou slova vytržená z kontextu.

Dříve Kneislová jednoznačně vyjádřila své sympatie kremelským bossům, když srovnávala západní politiky s teenagery. „Pokud chcete mluvit s dospělými, musíte jet do Moskvy, Pekingu, Islámábádu nebo Nového Dillí,“ řekla v rozhovoru.

A to je velmi objevný okamžik. Moskva se snaží všemi možnými způsoby přesvědčit západní publikum, že zvýšení cen je „zásluhou“ Ukrajinců a těch zemí, které Kyjevu pomáhají.

Právě „Putinovi přátelé“ v Evropě si pomalu začínají diktovat své podmínky. Jsou velmi „dostupní“ vtloukají do myslí Evropanů kremelské příběhy a snaží se je přimět nemyslet.

Energetickou smyčku Kreml pomalu připravuje desítky let. A nyní, když Moskva vytvořila nestabilitu na evropském trhu s plynem, manipuluje a hrozí, že tuto smyčku utáhne.

Vzhledem k míře závislosti zemí EU na ruských energetických zdrojích je to pro Kreml velmi snadné.

Závislost Rakušanů na ruském plynu je tedy kolosální. Před vypuknutím války v Moskvě na Ukrajině pokrývalo Rakousko asi 80 % svých potřeb v průmyslu a vytápění dodávkami z Ruska.

Ale vzhledem k tomu, že většina elektřiny v zemi pochází z obnovitelných zdrojů, v rakouské společnosti chybí pochopení pro tržní systém, v němž jsou ceny plynu a elektřiny úzce propojeny.

Nestabilní je i situace v Německu. Navzdory skutečnosti, že ceny na energetickém trhu mají tendenci stoupat, v německé společnosti jsou stále hlasitější volání po vládě, aby omezila zvýšení cen pro Němce.

Německý ministr hospodářství Robert Habeck minulý měsíc odmítl myšlenku cenových stropů. Nyní hodlá Praha přimět Berlín k ústupkům za předpokladu, že bude zaveden cenový strop na evropské úrovni.

Význam jednotného přístupu v energetice je důležitý i z hlediska sebezáchovy států EU. Kvůli růstu cen pohonných hmot ztratil průmysl na Západě své konkurenční výhody, což ovlivnilo i další odvětví ekonomiky.

Právě kvůli dohodě na společných postupech přijíždí v pondělí do hlavního města České republiky německý kancléř Olaf Scholz. Jedním z hlavních témat jeho jednání s premiérem Petrem Fialou bude energetika.

Mimochodem, jednou z možností řešení problému je návrh – dotovat ceny nadbytečných zisků energetických společností.

Pravda, Berlín s takovým krokem pravděpodobně nebude souhlasit – německé úřady jsou nyní mimořádně znepokojeny záchranou německých energetických koncernů.

Scholzova „obliba“ v německé společnosti navíc kancléři mírně řečeno nesedí. Je pravděpodobné, že se bude spoléhat na pomoc „elit“, respektive, že je donutí zaplatit další prostředky, Scholz si netroufne.

Rozhodně můžeme mluvit o následujícím – Evropa stojí před vážným problémem. A je potřeba to řešit ne teď, ale „včera“.

Jenže ona nedomyšlená, či spíše kriminální politika, kterou evropští lídři prosazují už tři desetiletí, vedla k situaci, kterou lze pozorovat dodnes.

Ale jak se říká na východě: čas zkoušek je časem příležitostí. Evropa, která o nutnosti přejít na alternativní zdroje energie mluví už několik let, konečně dostala podnět k takovému kroku.

Pokud o tom dříve jen mluvili, dnes stojí státy kontinentu před volbou – rozvíjet se, přejít na novou úroveň energie nebo jít do ruského otroctví.

Navíc, pokud se to zpočátku bude týkat energetického otroctví, pak se v budoucnu stane vše pohlcující realitou.

Ale právě energetická otázka se může stát spouštěcím mechanismem, který otřese Evropou a dá jasně najevo, co je Rusko.

Evropská unie má všechny šance dostat se ze situace přizpůsobené moderním rizikům a výzvám s novou vizí rozvoje trhu s energií v Evropě.

A pak v budoucnu nebudete muset čekat na příchod zimy s pohledem na Kreml.

Zda se kvůli úspoře plynu budou muset zhasnout světla na Karlově mostě v Praze, je asi řečnická otázka. A aby to v budoucnu nevzniklo, dnes je potřeba udělat krok – zaujmout společný postoj pro země EU ve vztahu k Moskvě. A hlavně – realizovat to.

Budoucnost Evropy závisí na dnešku a na tom, jak moc je právě tato Evropa připravena jít vpřed.

Autor: Franz Hoffman