Ruská ekonomika na úspěšné roky nenaváže. Na armádě ale šetřit nebude
Pro ruskou ekonomiku nebude rok 2026 jednoduchý. Sankce ze strany západních států jsou stále přísnější, válka na Ukrajině dál vysává ruský státní rozpočet a komplikací je i možný pokles cen ropy na globálních trzích. Výraznější oživení hospodářství není v letošním roce na pořadu dne, píše portál The Moscow Times.
Na čtyřprocentní růst ekonomiky z let 2023 a 2024 Rusko letos nedosáhne. Odhady naznačují, že země bude vůbec ráda, pokud se její ekonomika nepropadne do recese, píše portál The Moscow Times.
Ruští analytici z tamní Akademie věd odhadují, že ruské hospodářství si v roce 2026 meziročně polepší o 0,7 procenta. Mezinárodní měnový fond ale pracuje s horším odhadem, a to konkrétně s růstem o 0,6 procenta. Čísla by tak mohla být podobná jako v roce 2025.
Pokles výkonnosti ruské ekonomiky proti letům 2023 a 2024 souvisí s mnoha faktory. Mezi ty zásadní se řadí válečné výdaje, které zemi vyčerpávají. Komplikace způsobuje také ruský státní rozpočet, ve kterém chybějí peníze, a to hlavně kvůli klesajícím cenám zemního plynu a ropy. Kreml musí prostředky hledat jinde a postupně zvyšuje daně pro ruské firmy a spotřebitele. Podniky kvůli tomu omezují investice a domácnosti svou spotřebu.
Rusko musí zvedat daně firmám i domácnostem
Podle The Moscow Times vybralo Rusko na příjmech z prodeje ropy a plynu v roce 2025 o 2 biliony rublů (510 miliard korun) méně, než se původně čekalo, a to zejména kvůli klesajícím cenám ropy i trvajícím sankcím ze strany Západu. Světová banka navíc ve svých analýzách počítá s tím, že cena produktu by mohla klesat i dál, a to i kvůli obrovským přebytkům na globálním trhu.
Kreml se proto chybějící prostředky rozhodl hledat doma. Od ledna se v zvýšila sazba DPH z 20 na 22 procent. Povinnost odvádět daň z přidané hodnoty se navíc rozšířila o řadu firem, a to kvůli snížení limitu ročního obratu pro odvod DPH ze 60 na 10 milionů rublů.
Kreml se zároveň rozhodl více zaměřit na potírání šedé ekonomiky. Rusko chce více prosazovat bezhotovostní platby a počítá se i s tím, že Rusové již nebudou mít možnost vyvážet do zahraničí rubly ve formě hotovosti. „Nekontrolovaný vývoz hotovosti i do zemí Euroasijské ekonomické unie bude od roku 2026 zakázán,“ řekl před pár týdny ruský vicepremiér Alexandr Novak.
Na armádu se v Rusku bude utrácet dál
Ačkoliv Rusku chybí prostředky v rozpočtu, Putin a jeho blízcí spolupracovníci nechtějí na armádě šetřit. Ruský ministr obrany v prosinci uvedl, že ruské vojenské výdaje v roce 2025 odpovídaly asi 7,3 procentům HDP. To by znamenalo výdaje kolem 15,9 bilionu rublů (asi 4 biliony korun). Rok 2026 by měl být podle odhadů podobný.
Putin věří, že růstu ruského hospodářství alespoň z části pomůže uvolněnější měnová politika. Ruská centrální banka totiž na konci prosince rozhodla o snížení hlavní úrokové sazby o 50 bazických bodů na 16 procent. To je třeba oproti roku 2024 již o 5 procentních bodů méně.
Výraznější uvolnění měnové politiky v Rusku ale zatím není na pořadu dne. Rusko totiž tíží již od vypuknutí války vysoká inflace. Podle oficiálních údajů v listopadu loňského roku meziroční ruská inflace dosahovala na 6,6 procenta. Ačkoliv by inflace v Rusku měla v dalších měsících klesat, ke dvouprocentní hranici to ještě velmi pravděpodobně nebude, uzavírá The Moscow Times.
Zdroj: idnes.cz
