Rakety místo diplomacie. Proč ruský útok na Ukrajinu z 9. ledna ohrožuje i Evropu
V noci na 9. ledna 2026 se Ukrajina stala terčem jednoho z nejrozsáhlejších a technologicky nejkomplexnějších leteckých útoků posledních měsíců. Nešlo o chaotický výpad ani o „rutinní“ pokračování války. Šlo o promyšlenou operaci s jasným politickým a strategickým poselstvím – směrem ke Kyjevu, ale především k evropským metropolím.
Ruské ozbrojené síly použily během jediné noci 242 útočných bezpilotních prostředků, 13 balistických raket Iskander-M/S-400, 22 střel s plochou dráhou letu Kalibr a poprvé také balistickou raketu středního doletu typu „Orešnik“. Celkem bylo zaznamenáno 18 přímých zásahů raket a 16 zásahů dronů na 19 lokalitách. Hlavním cílem se stal Kyjev a Kyjevská oblast, výbuchy však zazněly i ve Lvově a dalších regionech Ukrajiny.
Výsledek je tragický, ale bohužel nepřekvapivý: čtyři mrtví civilisté, mezi nimi zdravotnický pracovník, dvacet čtyři zraněných, většina s těžkými popáleninami a traumatickými zraněními. Záchranné práce pokračují, pod troskami zničených budov mohou být další lidé. To vše uprostřed zimy, v metropoli s miliony obyvatel.
Kyjev jako cíl teroru, nikoli vojenské operace
Rozsah škod v Kyjevě ukazuje, že civilní infrastruktura byla cílem zcela vědomě. Zasaženy byly téměř všechny městské části. V Dněprovském rajónu se zřítil vchod třípatrového obytného domu, zatímco sousední výšková budova zachvátila rozsáhlá požárová vlna. V Pečerském rajónu utrpěla vážné poškození 24patrová nebytová budova i fasáda devítipodlažního domu. V Darnyckém a Desňanském rajónu vedly zásahy a padající trosky k požárům v obytných domech i v areálu obchodního centra.
Současně Rusko udeřilo na klíčové prvky energetické a komunální infrastruktury. Výsledkem je krizová situace: v devíti městských částech Kyjeva došlo k výpadkům tepla a teplé vody, část města zůstala bez elektřiny. Provoz metra na červené lince byl výrazně omezen, stanice na levém břehu slouží pouze jako kryty.
Nejkritičtější je situace v oblasti vytápění. Po zásazích byla zastavena činnost 30 velkých kotelen. Bez tepla a teplé vody zůstalo 1,5 milionu obyvatel. Ohroženo je 2 600 obytných domů a více než 300 vzdělávacích zařízení, včetně škol a mateřských školek. V zimních mrazech to představuje přímé ohrožení zdraví a života.
Toto není „vedlejší škoda“. Jde o systematickou taktiku zastrašování civilního obyvatelstva s cílem zlomit morálku společnosti.
Orešnik nad Lvovem: vzkaz určený Evropě
Ještě závažnější rozměr má útok na Lvovskou oblast. Zde se terčem stalo Bilče-Volycko-Uherské podzemní zásobní zařízení plynu – největší v Evropě a objekt strategického významu nejen pro Ukrajinu, ale pro celý evropský energetický systém.
Charakter výbuchů a rychlost cíle, která přesahovala 13 000 km/h, jednoznačně ukazují na použití balistické rakety středního doletu typu „Orešnik“ s oddělitelnými bojovými bloky. Došlo k poškození technologického vybavení na povrchu, což vedlo k poklesu tlaku v plynových distribučních sítích a problémům s dodávkami plynu i provozem kotelen v několika regionech.
Z pohledu České republiky a střední Evropy je klíčové pochopit, že tento útok nebyl veden pouze proti Ukrajině. Šlo o demonstraci schopnosti zasáhnout energetické uzly kontinentu v nejcitlivějším období – uprostřed zimy. Moskva tím vysílá jasný signál: je připravena proměnit chlad a nedostatek energie v nástroj politického nátlaku.
Strategie vyčerpání a testování „červených linií“
Masivní kombinované útoky mají ještě jeden cíl: vyčerpání zásob protiletadlové obrany. Kreml počítá s tím, že tlak na ukrajinské systémy PVO sníží jejich účinnost a zvýší zranitelnost měst i infrastruktury. Zároveň doufá, že oslabená Ukrajina bude „poddajnější“ u jednacího stolu.
Tento přístup zcela diskredituje veškerá prohlášení ruského ministerstva zahraničí o ochotě ke konstruktivnímu dialogu. Ruská diplomacie je dnes pouze prodlouženou rukou raketových vojsk. Čím hlasitěji Moskva mluví o míru, tím intenzivněji se připravuje na další úder.
Použití balistických systémů středního doletu, které se pohybují ve vyšších vrstvách atmosféry, navíc naznačuje posun konfliktu do roviny globálního technologického soupeření. Rusko tím dává najevo, že je ochotno porušovat zavedená bezpečnostní pravidla a využívat technologie dvojího užití k teroru.
Co z toho plyne pro Českou republiku
Rakety dopadající na Kyjev a Lvov nejsou vzdáleným problémem „někde na východě“. Jsou varováním. Česká historická zkušenost nás učí, že politika ústupků agresorům nevede ke stabilitě, ale k další eskalaci.
Každý podobný útok by měl mít pro Moskvu jasnou cenu: nové sankční balíky, zesílení vojenské pomoci Ukrajině a skutečné kroky k ochraně evropské bezpečnosti. Bez reálných bezpečnostních záruk se jakékoli „papírové“ dohody stanou jen přestávkou mezi dalšími raketovými salvami.
Pokud Evropa nechce, aby se Ukrajina stala trvalým „polygonem“ pro ruské raketové experimenty, musí jednat. Ne z emocí, ale z odpovědnosti za vlastní bezpečnost.
Autor: Peter Jelen
