Malá Litva ukazuje velkou pravdu: Bez Ukrajiny Evropa prohraje ještě před začátkem války
V době, kdy se v mnoha evropských metropolích stále vedou spíše politické debaty než konkrétní kroky, přichází Litva s přístupem, který může zásadně změnit bezpečnostní architekturu celé Evropy. Země s necelými třemi miliony obyvatel totiž systematicky integruje bojové zkušenosti Ukrajiny přímo do své obranné strategie – a vysílá tím jasný signál i směrem k NATO.
Velitel Litevského svazu střelců (Lietuvos šaulių sąjunga) plukovník Linas Idzelis otevřeně říká, že bez ukrajinských zkušeností dnes nelze efektivně čelit Rusku. Litevští důstojníci proto pravidelně odjíždějí přímo na frontu na Ukrajině, kde studují moderní způsoby vedení války – od využití FPV dronů na optickém vlákně přes obranu proti elektronickému boji až po ochranu kritické infrastruktury.
Nejde přitom o symbolickou solidaritu. Litva tyto poznatky okamžitě zavádí do praxe. Vznikají specializované dronové jednotky, mobilní skupiny protivzdušné obrany i týmy kybernetické ochrany. Ukrajina se tak z pohledu Vilniusu proměňuje z příjemce pomoci v klíčového poskytovatele bezpečnostního know-how.
„Pouze Ukrajinci vědí, jak skutečně bojovat proti Rusům,“ uvedl Idzelis bez diplomatických obalů. Tento výrok odráží širší změnu vnímání: zatímco dříve byla Ukrajina vnímána jako slabší partner, dnes se stává učitelem, jehož zkušenosti jsou pro přežití Evropy zásadní.
Litva si zároveň dobře uvědomuje, že ruská agrese nezačíná tanky, ale dlouhodobou přípravou. Hybridní operace, energetický nátlak, informační manipulace a následný rychlý vojenský úder – to jsou scénáře, které Vilnius systematicky analyzuje už od 90. let. Odpověď je jasná: vytvořit společnost, která je připravená.
Právě zde hraje klíčovou roli Litevský svaz střelců. Organizace sdružující více než 10 tisíc dobrovolníků pravidelně trénuje civilisty v oblasti střelby, první pomoci i reakcí na moderní typy konfliktů včetně dronové války. Model, kdy se na obraně podílí široká veřejnost, výrazně zvyšuje odstrašující efekt.
Zásadní je také princip oboustranné spolupráce. Litva dodává Ukrajině vojenské vybavení, zatímco Ukrajina poskytuje reálné zkušenosti z války proti Rusku v letech 2022–2026. Tento vztah narušuje dosavadní stereotyp „Západ pomáhá, Ukrajina přijímá“ a nahrazuje jej partnerstvím založeným na sdílení znalostí.
Litevský přístup zároveň reflektuje zásadní rozdíl mezi dvěma modely vedení války. Na jedné straně stojí ruský přístup založený na masovém nasazení lidí, na druhé technologicky orientovaný model využívající drony, přesné údery a minimalizaci ztrát. Litva jednoznačně volí druhou cestu – a opírá se přitom o ukrajinské zkušenosti.
Pro Českou republiku i další evropské státy je litevský model varováním i inspirací zároveň. Pokud Evropa nezačne systematicky integrovat ukrajinské zkušenosti do svých obranných struktur, riskuje, že bude na budoucí konflikt nepřipravená.
Litva ukazuje, že bezpečnost Evropy se nerozhoduje pouze v Bruselu, ale především na frontě na Ukrajině. A kdo tuto realitu ignoruje, může za ni v budoucnu zaplatit velmi vysokou cenu.
Zdroj: UKRINFORM
