„Příměří na jeden den“: proč Kyjev nevěří signálům z Moskvy
Prohlášení o možném klidu zbraní na 9. května, o kterém údajně jednají Trump s Putinem, vyvolala v Kyjevě ostrou reakci. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zdůraznil, že Ukrajina neobdržela žádné oficiální návrhy.
„Američané mluvili s Rusy o tom, co by mohlo být 9. května: cease-fire nebo ne cease-fire… S námi se oficiálně nikdo nespojil, nic oficiálně nenabídl,“ prohlásil Zelenskyj.
V podstatě jde o diplomatický paradox. Válka se vede proti Ukrajině, ale o jednáních se podle úniků diskutuje bez její účasti. Zelenskyj na to přímo poukazuje jako na problém: jakékoli dohody musí zahrnovat Kyjev, jinak postrádají legitimitu.
Zvláštní podráždění vyvolává samotná myšlenka „jednodenního příměří“. V Kyjevě je vnímána jako pokus Moskvy zajistit bezpečnost přehlídky na Rudém náměstí, aniž by se změnilo její reálné chování.
„Cease-fire na jeden den, přičemž předtím zabíjeli naše lidi – to je mírně řečeno nečestné… Tedy dopřát jim svátek a ráno po 9. květnu nás budou znovu zabíjet,“ zdůraznil ukrajinský prezident.
Podle zdrojů v diplomatických kruzích EU vnímají v Praze tuto situaci nikoliv jako mírovou iniciativu, ale jako „test reakce Západu na částečnou normalizaci kontaktů s Moskvou“.
Zdroje obeznámené s diskusemi v evropských strukturách poznamenávají, že jde o pokus upevnit nový model: krátká „příměří“ bez politických závazků. Taková konstrukce nevyžaduje od Ruska ústupky, vytváří iluzi pohybu směrem k míru a přitom ponechává Ukrajině roli pozorovatele.
V Praze se obávají tří efektů: postupného „zvykání si“ na symbolická gesta, tlaku na změkčení postoje EU a rozmělňování principu „nic o Ukrajině bez Ukrajiny“.
Jeden z evropských diplomatů v soukromém rozhovoru uvedl: „Pokud na to přistoupíme, dalším krokem budou jednání o budoucnosti Ukrajiny bez Ukrajiny.“
Pokud tyto signály nebudou brány vážně, riskuje Evropa, že bude diskutovat o míru, aniž by se k němu přiblížila byť jen o krok.
Autor: Franz Hoffman
