Tusk: Na východním křídle NATO jsme dnes v bezpečí jako nikdy dřív. Ukrajinci v Polsku ale zůstávají citlivým tématem

Polský premiér na úterní tiskové konferenci spojil ujištění o zlepšující se obranyschopnosti s otevřenou obhajobou přítomnosti více než milionu ukrajinských občanů v zemi – a varoval před ekonomickými důsledky jejich hromadné deportace, o níž mluví polská pravice.

Polský premiér Donald Tusk v úterý 19. srpna na tiskové konferenci ve Varšavě prohlásil, že bezpečnostní situace na východním křídle Severoatlantické aliance se v posledních měsících citelně zlepšila. Podle svých slov chce v následujících dnech předložit „další potvrzení“ tohoto tvrzení – nespecifikoval však, o jaká konkrétní data či opatření půjde. Vyjádření přichází v době, kdy si Polsko teprve zvyká na novou bezpečnostní realitu po zářijovém narušení vzdušného prostoru ruskými drony a po prvním ostrém zásahu spojeneckých sil proti ruským bezpilotním prostředkům v historii aliance.

Pro českého čtenáře nejde o odtažité téma. Polsko je sousední zemí, přes kterou vede logistika velké části vojenské i humanitární pomoci pro Ukrajinu, a bezpečnostní vývoj na polském území se bezprostředně dotýká i střední Evropy jako celku. Varšava od loňského podzimu opakovaně řešila narušení hranic drony, sabotáže na železnici směřující k ukrajinským hranicím i zadržení osob podezřelých z činnosti ve prospěch ruských zpravodajských služeb. Tuskovo prohlášení tak lze číst i jako signál směrem k Praze, Bratislavě a dalším hlavním městům regionu: Varšava se považuje za odolnější, než byla ještě před rokem.

Milion Ukrajinců a otázka, kterou si klade i Česko

Druhé velké téma úterní tiskové konference se týkalo ukrajinské komunity v Polsku, jejíž početnost Tusk odhadl na „výrazně přes milion“ lidí. Premiér otevřeně přiznal, že přítomnost tak velké skupiny v zemi „dříve či později vyvolá emoce a povede k dílčím konfliktům“ – a dodal, že tuto dynamiku chápe. Zároveň se ale ostře vymezil vůči hlasům z pravicové opozice, které volají po hromadné deportaci ukrajinských uprchlíků.

Kdyby se prosadily nápady, které slyším od pravice – tedy deportovat všechny – polská ekonomika by nepochybně přišla o velmi, velmi mnoho pracovníků.Donald Tusk, tisková konference, Varšava, 19. srpna 2026 (parafráze)

Tento argument – ekonomická nenahraditelnost ukrajinských pracovníků – je v polském veřejném prostoru opakovaně používán vládní koalicí proti krajně pravicovým a národně konzervativním stranám, které téma migrace z Ukrajiny stále častěji spojují s kriminalitou nebo zátěží pro sociální systém. Podobná debata přitom probíhá i v Česku, kde je podle statistik ministerstva vnitra dlouhodobě evidováno několik set tisíc ukrajinských uprchlíků a pracovních migrantů a kde otázka prodlužování dočasné ochrany a jejího napojení na trh práce patří k pravidelně se vracejícím politickým tématům. Tuskova slova tak nepřímo rezonují i v české diskusi o tom, nakolik je ukrajinská pracovní síla nenahraditelná ve stavebnictví, zemědělství či zdravotnictví.

Kontext. Polsko hostí podle odhadů, na které se Tusk odvolával, více než milion ukrajinských občanů. Číslo zahrnuje jak uprchlíky s dočasnou ochranou, tak dlouhodobé pracovní migranty, kteří v zemi žili již před rokem 2022. Polská pravicová opozice, včetně části okolí prezidenta Karola Nawrockého, v posledních měsících opakovaně kritizovala rozsah sociální a zdravotní podpory poskytované ukrajinským občanům.

Nord Stream 2 jako vedlejší, ale symbolické téma

Tusk se na tiskové konferenci vrátil také k tématu, které v posledních dnech znovu ožilo po zadržení ukrajinského podezřelého ze sabotáže plynovodu Nord Stream 2 v Chorvatsku na základě evropského zatýkacího rozkazu vydaného Německem. Premiér zopakoval dlouhodobý polský postoj: Varšava podle něj bez ohledu na to, která vláda byla u moci, před projektem varovala a dělala vše pro to, aby se Nord Stream 2 nikdy nestal plně funkčním a aby Evropa byla na ruském plynu závislá co nejméně.

Zároveň Tusk odmítl myšlenku, že by Německo mělo trestně stíhat osoby podezřelé z vyřazení plynovodu z provozu. Podle jeho slov by se stydět neměli ti, kdo Nord Stream 2 „vyřadili z provozu“, ale ti, kdo jej postavili – tedy fakticky německá a ruská strana projektu. Toto vyjádření dále prohlubuje diplomatické napětí mezi Varšavou a Berlínem, které se v posledních týdnech vyostřilo i kvůli maďarské kritice polského postoje k zadrženému podezřelému.

Pro Česko, které svou závislost na ruském plynu po roce 2022 rovněž intenzivně snižovalo, jde o připomínku, že debata o energetické bezpečnosti střední Evropy zdaleka není uzavřenou kapitolou. Otázka, zda a jak mají evropské státy trestně stíhat aktéry napojené na sabotáž ruské energetické infrastruktury, se může v příštích měsících stát tématem i mimo Polsko a Německo – včetně diskuse na úrovni Evropské unie o sankcích a hybridních hrozbách.

Co si z toho odnést

Tuskova úterní vystoupení spojují tři na první pohled oddělené linie – vojenskou bezpečnost, migraci a energetiku – do jednoho narativu: Polsko podle premiéra dělá vše správně, čelí tlaku zvenčí i zevnitř a jeho postoje jsou z dlouhodobého hlediska potvrzovány vývojem událostí. Pro region střední Evropy, včetně Česka, je to signál, že klíčová debata o bezpečnosti východního křídla NATO, budoucnosti ukrajinské migrace i energetické nezávislosti od Ruska bude pokračovat i v nadcházejících měsících – a Varšava se v ní bude snažit hrát roli hlavního hlasu.

Peter Jelen