Vysokoškolské vzdělání má v ČR 29 pct lidí od 25 do 64 let, průměr OECD 43 pct

Vysokoškolské vzdělání má v Česku nadále méně lidí, než je průměr zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Takzvané terciární vzdělání má v ČR 29 procent lidí ve věku 25 až 64 let, průměr zemí OECD je 43 procent. Vyplývá to z poslední zprávy OECD. Zhruba dvě třetiny dospělých v ČR mají středoškolské vzdělání. Jejich podíl tak převyšuje průměr zemí OECD, který činí 39 procent. Na nízký podíl lidí s vysokoškolským vzděláním v ČR upozorňují odborníci dlouhodobě.Podíl lidí, kteří dosáhli maximálně odborného středoškolského vzdělání, se téměř ve všech zemích OECD snižuje. Podobně je tomu i v Česku. Loni dosahovalo nejvýše odborného středoškolského vzdělání 70 procent lidí ve věku 55 až 64 let, u lidí ve věku od 25 do 34 let to bylo 52 procent. Podíl mladých dospělých s vysokoškolským vzděláním se v zemích OECD zvyšuje. Dosažená úroveň vzdělání byla podle zprávy v roce 2025 na historicky nejvyšší úrovni, protože stále více lidí získává vyšší kvalifikaci.

Podíl mladých dospělých, kteří nemají ani středoškolské vzdělání, se v zemích OECD snižuje, loni dosahoval 12 procent. Naopak v Česku se podíl lidí ve věku od 25 do 34 let bez středoškolského vzdělání mezi lety 2015 a 2025 zvýšil ze šesti na sedm procent.

Mimo vzdělávání i zaměstnání bylo podle zprávy loni v ČR sedm procent lidí od 18 do 24 let, průměr zemí OECD činil 14 procent. Za posledních deset let se v Česku také snížila míra nezaměstnanosti čerstvých absolventů, ze tří procent v roce 2015 na dvě procenta v roce 2025. V zemích OECD dosahovala míra nezaměstnanosti čerstvých absolventů v roce 2025 průměrně pěti procent.

Téměř ve všech zemích OECD mají dospělí bez vysokoškolského vzdělání nižší výdělky, než je celostátní průměr, vyplývá ze zprávy. V Česku vydělávají pracovníci, kteří dosáhli všeobecného středoškolského vzdělání například na gymnáziu, o osm procent méně, než je celostátní průměr. Pracovníci s odborným středoškolským vzděláním vydělávají o 16 procent méně a lidé bez dokončeného středoškolského vzdělání o 33 procent méně, uvádí zpráva. Průměrná mzda v Česku činila loni podle Českého statistického úřadu 49.215 korun.

Ve většině zemí je u lidí, kteří mají vyšší vzdělání, pravděpodobnější, že pracují na pozicích, které umožňují práci z domova. V ČR pracuje z domova příležitostně nebo obvykle 31 procent lidí, kteří mají vysokoškolské vzdělání, mezi pracovníky se středoškolským vzděláním je to asi desetina.

OECD: V roce 2024/25 bylo 8,5 pct. učitelů veřejných ZŠ a SŠ nekvalifikovaných

Ve školním roce 2024/2025 bylo v Česku 8,5 procenta učitelů ve veřejných základních a středních školách nekvalifikovaných, tedy takových, kteří nemají odpovídající pedagogické vzdělání. Průměr zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) činí 9,1 procenta. Vyplývá to z poslední zprávy OECD.

Odborníci v Česku dlouhodobě upozorňují na nedostatek učitelů, zejména pak některých předmětů, například matematiky a přírodních věd. V ČR je podle dat ministerstva školství asi 10,4 procenta učitelů všech základních a středních škol, tedy i soukromých a církevních, nekvalifikovaných. Doplňující pedagogické vzdělání trvá asi dva roky, magisterské studium učitelství trvá pět let. Experti varují i před zvyšujícím se počtem učitelů v předdůchodovém věku.

Učitelé bývají starší než pracovníci v jiných profesích, vyplývá ze zprávy OECD. Zhruba třetina učitelů středních škol v ČR je starší 55 let. Mezi zaměstnanými osobami s alespoň magisterským vzděláním činí tento podíl 23 procent. Celkem ze zaměstnaných lidí v Česku je to asi pětina.

V některých zemích se podle zprávy OECD nedostatek kvalifikovaných učitelů projevuje vyšším počtem pedagogů bez plné kvalifikace, jako například v Česku, jinde zůstává značný počet učitelských pozic neobsazený.

Školy podle OECD běžně zaměstnávají lidi, kteří dříve vykonávali jinou práci. Podle mezinárodního průzkumu o vyučování a učení OECD TALIS 2024 tvoří tito učitelé v průměru zemí OECD 8,4 procenta učitelů na druhém stupni základních škol. V ČR představují 9,5 procenta všech učitelů.

V Česku je spokojeno s podmínkami své práce 84 procent učitelů na druhém stupni základních škol, vyplývá z TALIS 2024. Se svým platem je spokojeno 47 procent českých učitelů.

Loni dostávali učitelé včetně vedoucích pracovníků průměrný hrubý měsíční plat 53.346 korun. Meziročně jim stoupl o 5,7 procenta, dostávali tak asi 108,4 procenta loňské průměrné hrubé mzdy. Podle zákona by učitelé v Česku měli brát v průměru 130 procent průměrné hrubé mzdy. Pro letošek se částka vypočítává z průměrné mzdy roku 2024, která podle Českého statistického úřadu činila 45.899 korun.

Vláda ANO, SPD a Motoristů chce dosáhnout do roku 2029 průměrného platu učitele ve výši 75.000 korun. Nástupní plat učitele by měl na konci volebního období činit 50.000 korun, vyplývá z programového prohlášení vlády.

Vládní výdaje na vzdělávání v roce 2023 byly 3,6 pct HDP, průměr OECD byl 4 pct

Vládní výdaje na vzdělávání od základních po vysoké školy v Česku v roce 2023 činily 3,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP), průměr zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) dosáhl čtyř procent. Vyplývá to z poslední zprávy OECD. Odborníci na vzdělávání již dříve poukazovali na to, že je české školství dlouhodobě podfinancované.

Průměrné vládní výdaje na vzdělávání v zemích OECD klesly ze 4,4 procenta HDP v roce 2015 na 4,2 procenta HDP v roce 2023, vyplývá z údajů dostupných pro oba roky. Tyto údaje zahrnují výdaje i mimo vzdělávací instituce. Naopak v ČR se za stejné období zvýšily z 3,2 procenta na 3,7 procenta HDP.

Minulá vláda ODS, TOP 09 a STAN se v programovém prohlášení zavázala usilovat o to, aby veřejné výdaje na vzdělávání a školské služby odpovídaly v poměru k hrubému domácímu produktu alespoň úrovni průměru zemí OECD. Podobný závazek má ve svém programovém prohlášení i současná vláda ANO, SPD a Motoristů, která slíbila navýšit výdaje na vzdělávání až k průměru zemí OECD.

V roce 2023 pracovalo ministerstvo školství podle schváleného rozpočtu s výdaji zhruba 265 miliard korun. Letos má školství rozpočet přibližně 284 miliard korun, v roce 2027 by mělo pracovat se zhruba 292,1 miliardy korun, schválila vláda.

Průměrné výdaje na jednoho žáka či studenta od základních po vysoké školy byly v roce 2023 v Česku nižší, než byl průměr OECD. Zatímco průměr OECD činil 13.601 dolarů, v Česku to bylo 11.861 dolarů.

Od roku 2015 se podle zprávy v mnoha zemích OECD zvýšily výdaje na jedno dítě v předškolním vzdělávání. Podobně je to i v Česku, kde výdaje na jedno dítě ve věku od tří do pěti let vzrostly z 5643 dolarů v roce 2015 na 7638 dolarů v roce 2023.

Ve většině zemí mají učitelé ve veřejných vzdělávacích institucích nižší platy než ostatní vysokoškolsky vzdělaní lidé, uvádí zpráva. Rozdíl je výraznější u učitelů na nižších stupních vzdělávání. V Česku vydělávali podle zprávy OECD učitelé v předškolním vzdělávání v průměru o 45 procent méně než ostatní vysokoškolsky vzdělaní pracovníci. Učitelé na prvním stupni základních škol měli v průměru o 31 procent méně než ostatní vysokoškolsky vzdělaní lidé.

Většinu učitelů ve všech stupních vzdělávání kromě vysokoškolského tvoří ženy, vyplývá ze zprávy. V předškolním vzdělávání tvoří ženy v průměru zemí OECD 96 procent všech učitelů, v Česku je to 99 procent. Na prvních stupních základních škol činí podíl žen mezi učiteli v ČR 77 procent, průměr zemí OECD je 68 procent.

ČTK