Zelenskyj: Putinovi nebude žádné území dost, chce Ukrajinu zničit
Ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi nebude žádné území dost, chce Ukrajinu zničit, řekl dnes po jednání na summitu Evropské unie v Bruselu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Od Evropy cítí ukrajinská hlava státu plnou podporu, kontinent je podle něj velmi sjednocen. Uvedl také, že narušování vzdušného prostoru některých evropských zemí je testem, jak bude Evropa reagovat.
Zelenskyj se dnes rovněž vyjádřil k informacím americké stanice CNN, která ve čtvrtek uvedla, že Ukrajině opět došly střely pro americký systém protivzdušné obrany Patriot, což ji činí zranitelnější vůči ruským útokům balistickými raketami. Ukrajinský prezident řekl, že jeho země střely získává ze Spojených států prostřednictvím programu PURL financovaného evropskými zeměmi. V současnosti je ale podle něj střel velký nedostatek a není tajemstvím, že Ukrajina není aktuálně prioritní destinací. Velká část střel se podle něj už delší dobu dodává na Blízký východ.
Ukrajinský prezident dále uvedl, že evropští spojenci mají dostatek střel pro systém Patriot, aby Ukrajina zvládla zimní období. „Naši evropští kolegové dnes dostali úplné informace o tom, kolik jich potřebujeme. Nikdo nepředpokládá, že bychom na sestřelení jediné ruské balistické střely používali dvě protiraketové střely, jak je tomu běžně u některých jiných cílů. Mluvíme o minimálním množství toho, co skutečně potřebujeme a čeho je nedostatek,“ řekl. Zatím neví, kolik jich kdo Ukrajině poskytne. „O některých zemích ale určité informace mám,“ dodal.
List Financial Times (FT) ve čtvrtek s odvoláním na tři činitele obeznámené s přípravou dnešní části summitu věnované Ukrajině napsal, že lídři EU chtějí Zelenského požádat, aby zmírnil svou veřejnou kritiku amerického prezidenta Donalda Trumpa. Obávají se totiž, že Zelenského stále ostřejší výroky mohou dále zhoršit už tak napjaté vztahy mezi Washingtonem a Kyjevem. Podle dnešních informací serveru Politico se ale nic takového nestalo. Zelenskyj po jednání prohlásil, že cítí plnou podporu Evropy, zejména v posledním měsíci.
„Evropa je velmi jednotná a uvědomuje si všechna rizika, kterým čelíme. To se projevuje i ve vztazích se Spojenými státy,“ uvedl. Za překvapení označil dohodu mezi Trumpem a Putinem na dodávkách více než 300.000 tun ruské nafty na americký a světový trh, přičemž v dalších měsících mají následovat další dodávky. Trumpovo rozhodnutí vyvolalo kritiku na Ukrajině i v mnohých dalších evropských zemích. „Měli bychom o takových věcech vědět předem. My jsme se o nich dozvídali až poté, co už k nim došlo,“ prohlásil dnes Zelenskyj.
Uvedl rovněž, že pokud Spojené státy nemohou zajistit zastavení ruských útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, měly by Kyjevu alespoň poskytnout protibalistické střely k její ochraně. Nemuselo by jít o velké množství, Ukrajina by je potřebovala pouze dočasně, než by pominula potřeba chránit energetická zařízení.
Řekl, že ukrajinský vyjednávací tým zůstává s americkou stranou v kontaktu a v nejbližších dnech by měl být dohodnut termín další schůzky. Zdůraznil, že bojuje za ukrajinské zájmy. „Je velmi důležité, že mi zůstala důstojnost,“ dodal Zelenskyj.
Válka bude podle Zelenského příští rok Ukrajinu stát 155 miliard eur
Přibližně 155 miliard eur (asi 3,77 bilionu Kč) bude příští rok potřebovat Ukrajina na válku. Šéfům států a vlád zemí Evropské unie to dnes na summitu v Bruselu řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina, která se nyní už pátým rokem brání ozbrojené agresi sousedního Ruska, své partnery podle něj žádá o dalších nejméně 70 miliard eur na obranu.
Zelenskyj své vystoupení na summitu zveřejnil na síti X. Prezidenty a premiéry zemí evropského bloku v něm požádal, aby podporu našli.
Evropská unie přislíbila Ukrajině půjčku ve výši 90 miliard eur, která má zemi pomoci pokrýt naléhavé finanční potřeby v letech 2026 a 2027, kdy čelí pokračující ruské invazi. Evropská komise peníze postupně uvolňuje. Z celkové částky má být 60 miliard eur určeno na podporu obranných kapacit a nákup vojenského vybavení, zbývajících 30 miliard eur pak na rozpočtovou podporu, která má Ukrajině pomoci zajistit fungování státu. Čerpání prostředků je podmíněno mimo jiné dodržováním zásad právního státu a bojem proti korupci.
Poskytnutí půjčky na roky 2026 a 2027 schválili prezidenti a premiéři členských států EU na summitu v prosinci loňského roku poté, co se nedokázali dohodnout na využití zmrazených ruských aktiv k financování Ukrajiny. Financována je prostřednictvím půjček EU na kapitálových trzích. Původně se měla za půjčku zaručit celá EU, ale Česko, Slovensko a Maďarsko oznámily, že se na zárukách podílet nebudou.
Většinu ruských útoků na frontové linii nyní podle Zelenského Ukrajina odráží s využitím dronů. „Právě teď bychom mohli vyrábět dvakrát nebo třikrát více dronů, v závislosti na typu. Ale jednoduše na to nemáme dost peněz,“ prohlásil.
Výdaje na obranu na Ukrajině od zahájení ruské invaze v roce 2022 téměř každoročně rostou. V roce 2022 obranné výdaje země podle webu www.macrotrends.net dosahovaly 41,5 miliardy dolarů (zhruba 900 miliard korun), o rok později to již bylo 65,3 miliardy dolarů, v roce 2024 mírně poklesly na 64,7 miliardy dolarů a v loňském roce to bylo 84,1 miliardy dolarů.
Samotné náklady na válku Kyjev zveřejnil letos poprvé a podle odhadů dosáhnou pro letošní rok také asi 155 miliard dolarů, jak uvedl minulý měsíc premiér Serhij Koreckyj. Tato částka zahrnuje domácí státní výdaje i vojenskou pomoc západních spojenců poskytovanou mimo rozpočet. Patří do ní například střely pro protivzdušnou obranu, munice a letadla dodaná ve formě materiálu, nikoliv tedy jen peníze.
Ukrajina naléhá na zabavení ruských aktiv v belgickém depozitním systému Euroclear ve výši 210 miliard eur, avšak Belgie tvrdí, že sama nemůže tato aktiva zabavit a disponovat jimi, ani nevidí připravenost jiných zemí podělit se o odpovědnost za rizika, která by mohla vzniknout v případě konfiskace zmrazených ruských aktiv, připomněla agentura Unian.
Výpadek Starlinku ohrožuje obranu proti ruským dronům, řekl Zelenskyj
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že fungování satelitní komunikace od společnosti SpaceX na Ukrajině se sice zlepšilo, ale zatím nebylo plně obnoveno. Výpadek podle něj ohrožuje životy civilistů, protože Ukrajina využívá družicový systém Starshield při zachycování ruských dronů.
Ukrajina si v posledních dnech stěžovala na omezení satelitního internetového spojení. Agentura Reuters dnes s odvoláním na své zdroje napsala, že přímý pokyn ke zpomalení Starshieldu, což je vojenská verze sítě Starlink společnosti SpaceX miliardáře Elona Muska, vydal Bílý dům.
„Někdy se může zdát, že ukrajinské ozbrojené síly využívají Starlink k provádění útoků na velké vzdálenosti. Není tomu tak. Starlink nepoužíváme k útokům ani k odvetným úderům na území Ruské federace,“ řekl novinářům v Bruselu ukrajinský prezident. Omezení těchto satelitních služeb bylo podle něj pro Kyjev velmi nepříjemným a nebezpečným překvapením. „Používáme ho při zachycování ruských útočných dronů typu Šáhed, které míří na naše civilní obyvatelstvo a zabíjejí naše rodiny,“ dodal.
Podle Zelenského nebyla služba odpojena, ale byla snížena rychlost jejího připojení. Kyjevu se kvůli tomu nepodařilo sestřelit část nepřátelských dronů. Ruské drony Šáhed se pohybují rychlostí přes 200 kilometrů za hodinu, zatímco naše připojení bylo zpomaleno na rychlosti kolem 70 kilometrů za hodinu, uvedl ukrajinský prezident.
Zmínil rovněž, že systém je nutný pro vojáky, kteří se nacházejí v oblastech na frontové linii pod nepřátelskou kontrolou. „Vojákům, kteří tam zůstávají týdny i měsíce, dopravujeme jídlo a vodu pomocí dronů využívajících Starlink. I zde je zapotřebí vysoká rychlost připojení,“ vysvětlil Zelenskyj. Ze strany americké administrativy prý přišel signál směrem ke SpaceX, aby službu obnovila. „Nevím, zda je to pravda. Pokud ano, jsme za to vděční. Takže byla už plně obnovena rychlost, kterou jsme měli předtím? Ne. Zvyšuje se nyní rychlost připojení? Ano,“ uzavřel ukrajinský prezident.
Evropská unie v době, kdy kvůli složitým vztahům s vládou prezidenta Donalda Trumpa debatuje o snížení závislosti na Spojených státech, připravuje vlastní alternativu systému Starlink, a to družicovou soustavu nazvanou IRIS2. Podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové tento chystaný systém nezávislost na amerických telekomunikačních řešeních Evropě poskytne.
Evropa má již nyní vlastní možnosti satelitní komunikace, které ale podle analytiků neposkytují tak robustní řešení, jaké má Starlink. Velkou pozornost evropských vlád přitahuje například telekomunikační společnost Eutelsat, jejíž družicový signál pokrývá celou Evropu a dále Blízký východ, Afriku, Asii i Severní a Jižní Ameriku a jejíž terminály již Ukrajina používá. Eutelsat kombinuje satelity na nízké oběžné dráze, jako provozuje Starlink, ale i na takzvané geostacionární dráze značně vzdálené od zemského povrchu. Velká vzdálenost od povrchu však znamená zpoždění v přenosu, což může být pro vojenské mise kritické.
