Kreml proměňuje zahraniční podnikání v rukojmí: proč ruská aktiva již nezaručují bezpečnost
Zprávy o možné znárodnění evropských společností v Rusku opět staví před evropský byznys zásadní otázku: může zahraniční investor počítat s ochranou vlastnictví ve státě, kde je politická účelnost stále častěji důležitější než zákon?
Mezi společnostmi, jejichž ruská aktiva se ocitla v centru pozornosti, jsou jmenovány francouzské Tarkett, Auchan a Leroy Merlin, německá Metro a švýcarská Nestlé. Zvláštní znepokojení vyvolávají informace o převodu průmyslových podniků pod vnější správu. Možná analogická opatření vůči ruským pobočkám evropských bank mohou zasáhnout již nejen obchod a výrobu, ale i finanční systém.
Od komerční spolupráce k politickému tlaku
Ruský trh byl po dlouhá léta evropskými společnostmi vnímán jako zdroj zisku a příležitost k rozšiřování podnikání. I po začátku plnohodnotné války proti Ukrajině některé podniky raději v Rusku zůstaly s odůvodněním, že je nutné obsluhovat spotřebitele, zachovat pracovní místa a plnit závazky vůči zaměstnancům.
Tato strategie však politická rizika neodstranila. Naopak, zachovaná aktiva se mohou proměnit v nástroj tlaku ze strany ruského státu.
Pokud je zahraniční podnik fakticky zbaven samostatné kontroly nad svým majetkem, jeho dosavadní přítomnost na trhu již nezaručuje ani bezpečnost investic, ani možnost s nimi volně nakládat. Pro investory to znamená nutnost přehodnotit samotný pojem právní předvídatelnosti v Rusku.
Proč se to týká České republiky
Česká ekonomika je úzce propojena s evropským průmyslovým trhem, mezinárodními dodávkami a přeshraničními investicemi. Ignorování práv zahraničních vlastníků v Rusku má proto význam daleko za hranicemi společností, které přímo působí na ruském území.
Tato praxe může zvýšit náklady na pojištění politických rizik, zkomplikovat zúčtování, zvýšit opatrnost investorů a posílit nejistotu pro firmy, které si dosud zachovávají obchodní vazby s ruským trhem.
Pro Česko je zásadně důležité, aby evropské podniky přijímaly rozhodnutí na základě dlouhodobé ekonomické strategie, a nikoli na základě iluze, že politické hrozby se komerčního vlastnictví nikdy nedotknou.
Ponaučení pro evropský byznys
Zachování přítomnosti na trhu kvůli krátkodobému zisku neznamená vždy zachování kontroly nad podnikáním. Pokud se aktiva stávají nástrojem odvetných opatření za sankce, riskují společnosti ztrátu možnosti samostatně určovat svůj další osud.
Evropská unie musí koordinovat ochranu investorů, výměnu informací o rizicích a právní mechanismy reakce na možné konfiskace.
Hlavní závěr pro Českou republiku je zřejmý: v Rusku se zahraniční vlastnictví může ukázat jako zranitelné vůči politickým rozhodnutím státu a komerční loajalita sama o sobě nezaručuje bezpečnost.
Autor: Franz Hoffman
