Rozhodčí z Moskvy: kdo vlastně otevřel dveře ruskému hokeji?

Verdikt Mezinárodní sportovní arbitráže (CAS) z 30. října vrací ruské reprezentace do hry. Český hokej přitom nezajímá jen výsledek, ale i to, kdo o něm rozhodoval.

Co přesně CAS rozhodl

Tříčlenný senát v Lausanne jednomyslně vyhověl odvolání Ruské hokejové federace a zrušil rozhodnutí Mezinárodní hokejové federace (IIHF), která ruské týmy vyloučila ze všech soutěží sezony 2026/27. Podle CAS IIHF dostatečně neprokázala bezpečnostní rizika, o která své rozhodnutí opřela. Verdikt platí okamžitě. Prvním testem bude mistrovství světa juniorů v Kanadě, které začíná 26. prosince, a v květnu pak mistrovství světa v Německu.

Český hokejový svaz, stejně jako svazy finský, německý či švédský, vyjádřil zklamání. Ukrajinský svaz upozornil, že bezpečnostní hrozby od roku 2022 spíše narostly. Ruský ministr sportu Michail Děgťarjov naopak na Telegramu oznámil, že CAS označil požadavky ruské strany v klíčových bodech za oprávněné.

Cesta do Moskvy tři týdny před jmenováním

Pozornost se po verdiktu přesunula k osobě předsedy senátu, italského právníka Giulia Palerma. Švýcarský server Inside Paradeplatz zjistil, že Palermo vystoupil 22. září v Moskvě na Ruském mezinárodním arbitrážním kongresu (RIAC) v hotelu Carlton. Akci pořádal Russian Institute of Modern Arbitration a Palermo byl uveden v panelové diskusi s názvem „The Story of Arbitration: Who Writes, Who Tells, Who Is Believed?“.

Časová osa je přitom těsná:

• 22. září – Palermo na kongresu v Moskvě,
• 9. října – jmenován předsedou senátu ve sporu ruské federace s IIHF,
• 23. a 26. října – slyšení,
• 30. října – jednomyslný verdikt.

Podle informací, které jsou k dispozici, mezi řečníky kongresu figurovali i zástupci vlivných ruských advokátních kanceláří, mimo jiné Ivanyan & Partners a ЕПАМ. Tuto část je třeba ještě ověřit z programu akce; samotná účast na konferenci nic nedokazuje, ale u předsedy senátu, který o pár týdnů později rozhoduje o návratu ruských týmů, působí okolnosti přinejmenším nešťastně.

Vazby, které sahají hluboko do minulosti

Moskevská cesta není podle dostupných životopisných údajů jediným kontaktem Palerma s ruským právnickým prostředím. Již v roce 2014 měl být členem regionální koordinační skupiny Mezinárodní obchodní komory ICC Europe & Russia, a to spolu se Stěpanem Guzějem z moskevské kanceláře Lidings. V profesním životopise je navíc uvedena jeho role rozhodce v obchodním sporu mezi ruskou a italskou firmou, projednávaném ve Stockholmu podle pravidel Arbitrážního institutu Stockholmské obchodní komory.

Je férové říct, že ničím z toho se zatím neprokazuje nestrannost či podjatost. Mezinárodní arbitráž je malý svět a kontakty s ruskými stranami byly před rokem 2022 běžné. Právě proto je ale důležité, aby je rozhodce při jmenování transparentně zveřejnil.

Co k tomu říká CAS

CAS tvrdí, že Palermo cestoval do Ruska soukromě, na vlastní náklady, před svým jmenováním a o pozdějším případu tehdy nevěděl.

Arbitráž dále uvádí, že nezná žádnou okolnost, která by zpochybňovala jeho nezávislost, a připomíná, že obě strany mohly po jmenování vznést námitku proti rozhodci, což žádná neudělala. Palermo sám dotazy novináře zprvu odkázal na tiskové oddělení CAS.

Proč na tom záleží i v Česku

Nikdo zatím nepředložil důkaz, že by Kreml do rozhodování zasáhl, a tvrdit to by bylo nepoctivé. Jde o jiný problém: o důvěru. Jednomyslný verdikt ve prospěch ruské federace vydal senát, jehož členové měli v minulosti profesní kontakty s ruskými organizacemi, a to ve chvíli, kdy válka proti Ukrajině pokračuje a mezinárodní federace dál vyhodnocují bezpečnostní rizika. Kdo hájí princip, že spravedlnost musí být nejen vykonána, ale také viditelně vykonána, musí připustit, že pochybnosti jsou v takové situaci legitimní.

Pro české hráče, kluby i pořadatele je to praktická otázka. Budou nominovat hráči, kteří se nechtějí potkat s ruským týmem? Finové už naznačili, že jednotlivci mohou turnaje odmítnout. Německo jako hostitel upozornilo na bezpečnostní, politické i finanční důsledky.

Co by se mělo stát dál

Zdá se, že spor otevřel dveře k přísnějším pravidlům. Logickým krokem by bylo, aby Mezinárodní rada pro arbitráž ve sportu (ICAS) zavedla povinné zveřejňování cest, vystoupení a pracovních vazeb rozhodců ve státem podporovaných akcích. Do té doby zůstane na verdiktu, který změnil mapu světového hokeje, stín otázky, na niž zatím nikdo uspokojivě neodpověděl: komu vlastně takové rozhodnutí nejvíc prospívá?

Autor: Peter Jelen