EU dnes schválí sankce proti ruským osobám a firmám, uvedla McEnteeová

Ministři zahraničí zemí Evropské unie by dnes měli schválit další sankce proti ruským osobám a subjektům. Na sankční seznam má podle irské ministryně zahraničí Helen McEnteeové přibýt 113 položek. Země EU a unijní instituce mezitím pokračují v dalších debatách o nadcházejícím již 22. balíčku sektorových sankcí. Jeho zveřejnění se očekává ještě před summitem EU, který začíná 26. listopadu.

Velvyslanci členských zemí při EU se již minulý týden dohodli na zařazení celkem 145 osob a subjektů na sankční seznamy, uvedla agentura Reuters. Opatření by se měla týkat mimo jiné 50 ruských bank, společností podporujících takzvanou stínovou flotilu přepravující ruskou ropu, energetických firem a osob zapojených do dezinformačních aktivit.

„Rusko nezměnilo svůj postoj a pokračuje v útocích proti civilistům a civilní infrastruktuře (na Ukrajině),“ řekla dnes novinářům McEnteeová, jejíž země nyní EU předsedá. „Dnes schválíme dalších 113 položek na sankčním seznamu. Cílem je vyvinout další tlak na Rusko a zasáhnout zejména finanční mechanismy, které mu umožňují vést válku,“ dodala.

Z celkových 145 nových zápisů se 113 týká osob a subjektů spojených s ruskou agresí proti Ukrajině, včetně ruských bank a společností podporujících takzvanou stínovou flotilu. Dalších 31 zápisů by se mělo vztahovat na osoby a subjekty zapojené do hybridních aktivit a dezinformačních kampaní a jeden na subjekt spojený s kybernetickými útoky.

Kallasová označila ruské požadavky za záminku k pokračování války

Rusové podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové znovu předkládají požadavky, které vznesli už před začátkem invaze v roce 2022, a přidávají k nim další. Jde o jasnou záminku k pokračování války, uvedla Kallasová před začátkem dnešního jednání unijních ministrů zahraničí v Bruselu. Šéfka unijní diplomacie zdůraznila, že před dalším jednáním o Ukrajině je třeba dosáhnout příměří a vidět ústupky ze strany Ruska. Evropa se zároveň musí připravit na odpověď na maximalistické požadavky Moskvy.

„Příměří je nezbytný předpoklad pro zahájení jakýchkoli dalších jednání. V tuto chvíli ho však nevidíme. Naopak Rusko situace dále eskaluje,“ uvedla Kallasová. Rusové podle ní nadále útočí na infrastrukturu: železnice, mosty i energetická zařízení s cílem způsobit civilnímu obyvatelstvu co největší utrpění a přimět tak Ukrajince, aby se vzdali ještě před nadcházející krutou zimou.

Evropa má podle Kallasové vytvořenou bezpečnostní architekturu, k jejímž principům se Rusko zavázalo v řadě mezinárodních dohod, včetně Závěrečného aktu z Helsinek z roku 1975 a Budapešťského memoranda z roku 1994. „Problémem je, že Rusko tyto závazky nedodržuje. Proto potřebujeme vidět jasné ústupky z ruské strany, které zaručí, že se jimi bude řídit,“ dodala šéfka unijní diplomacie.

Podobně se vyjádřil i litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys. Evropské země by se podle něj neměly nechat vtáhnout do diskusí s Ruskem o budoucí podobě evropské bezpečnostní architektury, dokud nebude na Ukrajině uzavřeno příměří. „Nepotřebujeme žádnou další bezpečnostní architekturu, jednu už máme. Pravidla fungují, problém je ale v tom, že je Rusko porušuje,“ řekl Budrys novinářům. Další debata by podle něj Moskvě poskytla příležitost získat nové výhody.

Šéfka unijní diplomacie rovněž zmínila, že evropští ministři zahraničí připravili seznam maximálních požadavků, kterými chtějí odpovědět na stejně maximalistické požadavky Ruska. Moskva se podle ní snaží přenést odpovědnost za další postup v jednáních na Evropu a tvrdí, že jí Evropané nic nenabídli. „Najednou se očekává, že něco nabídneme my, přestože válku rozpoutalo Rusko. Ono je agresorem a Ukrajina obětí. Jestliže chceme dosáhnout spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině i v Evropě, potřebujeme, aby ústupky přišly z ruské strany,“ prohlásila Kallasová.

Rusové při rozhovorech o ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou, které proběhly minulý týden v Abú Zabí, představili dokument, v němž mimo jiné žádali, aby Severoatlantická aliance stáhla své jednotky a základny k hranicích z roku 1997. Informoval o tom deník The New York Times (NYT). Rovněž žádali zákaz dalšího rozšiřování NATO a ukončení jeho vojenských aktivit ve východní Evropě. Moskva tak podle NYT v ničem neustoupila od svých požadavků, které vznesla bezprostředně před zahájením ruské vojenské invaze na Ukrajinu.

NATO se v roce 1997 rozšířilo o Česko, Polsko a Maďarsko. Další země střední, východní a jihovýchodní Evropy následovaly v několika dalších vlnách rozšíření.

ČTK

Podobné příspěvky

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Web používá Akismet ke snížení množství spamu. Zjistěte, jak jsou zpracovávány údaje z komentářů.