Každý pátý nakažený v Česku je senior. Data naznačují, co bude dál
Od první trojice nakažených, kteří si koronavirus přivezli z cest po Itálii, ještě neuběhl ani celý měsíc. Zdravotníci pracují na plné obrátky a statistici hledají odpověď na otázku: V jaké fázi boje se nacházíme?
Do středečního večera mělo Česko přes 1650 nakažených, šest mrtvých a 10 vyléčených.
Většina nemocných se může léčit doma – začátkem týdne bylo v nemocnicích hospitalizováno přes 80 lidí, na jednotkách intenzivní péče bylo 20 z nich – 14 lidí potřebovalo plicní ventilaci a jeden pacient je připojen na přístroj okysličující krev.
„Když se podíváme na kumulativní vývoj pozitivně diagnostikovaných případů, má spíš lineární trend. Denní přírůstky klesají. Kéž by to byl obrázek toho, že někde v populaci nemáme schovanou velkou nálož pozitivních lidí, kteří virus šíří dál. Odpověď na tuto otázku nám dá příští týden. Zatím je ale důvod k mírnému optimismu,“ popsal v úterý na Ministerstvu zdravotnictví ředitel Ústavu zdravotnických informací Ladislav Dušek.
Na konci března by podle něj mohlo být v Česku celkově asi 3000 případů nákazy COVID-19. Na konci dubna se očekává kumulativně asi 15 000 nakažených, včetně už vyléčených. Lůžková péče by takový počet měla zvládnout.
Pokud jde o denní přírůstky pozitivně testovaných, dávají důvod k optimismu – procentuálně klesají a zřejmě do budoucna budou stagnovat.
Celkově rostoucí počet diagnostikovaných pacientů podle ředitele ÚZIS reflektuje rostoucí sílu testovacích kapacit. Pro představu – jen za úterý prošlo testy 2976 lidí – na starost je mělo 62 laboratoří a 46 odběrových míst. Celkem proběhlo 22 600 testů.
Podle profesora Duška není ani tak důležité, kolik pozitivních jedinců se v Česku v následujících dnech objeví – infekce populací v nějakém rozsahu nevyhnutelně projde. Nezbytné je ale hlídat zásah do skupin seniorů a vážně dlouhodobě nemocných, ve kterých je morbidita vysoká.
Nyní je podíl seniorů mezi nakaženými v Česku poměrně nízký a pohybuje se okolo 17 procent. Číslo naznačuje, že se je přijatými opatřeními daří chránit. Například ve Španělsku se podíl nakažených nad 59 let šplhá k 50 procentům.
Další vývoj nákazy je nyní obtížné predikovat. Jednotlivé státy v rámci evropské spolupráce sdílí svá data, každý z nich však k boji s koronavirem přistoupil v jiný čas a jinými prostředky.
„Česká republika do téhle kapitoly dějin epidemiologickými daty teprve vstupuje. Když státy srovnám jako na závodě – jako na olympijských hrách, které nebudou – Česko má před sebou velký otazník, kudy půjde. Všichni si přejeme, aby to nebyl italský scénář a ani španělský,“ popsal profesor Dušek.
Odborníci v téhle souvislosti sledují zejména takzvané reprodukční číslo – čili konstantu R, která se užívá pro modelování vývoje infekčních nemocí a označuje průměrný počet osob, které jeden nemocný nakazí. Čím vyšší je, tím více nákaza proniká do populace. Podle odhadů postavených na datech z 12. března jeden nakažený v Česku přenesl infekci na další 2,64 osoby. Po vládních opatřeních však číslo začalo klesat a k 16. březnu se odhadovalo R 1,9. Nyní se pohybuje okolo 1,6. Za další týden by se mohlo dostat na 1,2. Cílem je dostat ho pod hodnotu 1 – to bude indikovat zpomalování nákazy.
K pozitivnímu vývoji má přispět i prodloužení nouzového stavu v Česku včetně řady opatření. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) minulý týden naznačil, že se Česko s pandemií bude vypořádávat až do června. Celkové rozvolňování zákazů zároveň nepřijde dřív než po Velikonocích.
Ať bude vývoj jakýkoliv – klíčovou roli hraje zodpovědný přístup Čechů a respektování co nejvyšší možné společenské izolace a nošení roušek na veřejnosti.
Zdroj: https://www.seznamzpravy.cz
