Od rána kontrolují policisté a celníci na některých hraničních přechodech auta a autobusy přijíždějící do Česka – cestujícím měří teplotu a poučují je, jak se zachovat, kdyby se u nich objevily příznaky nemoci COVID-19 vyvolané novým typem koronaviru. Již v prvních minutách narazili na řidiče kamionu, kterému nebylo dobře a byl na cestě z Itálie. Ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO) chce podobné kontroly zavést také v mezistátních vlacích. V Česku zatím bylo na koronavirus pozitivně testováno 32 lidí, přes noc do pondělního rána nepřibyl žádný nový případ.
„Stále máme 32 pozitivních případů a většina z nich je v karanténě doma,“ řekl premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání Bezpečnostní rady státu s tím, že proběhlo 928 vyšetření. Zároveň upozornil na nově vydaný zákaz návštěv v nemocnicích či domovech pro seniory.
Bezpečnostní rada státu také doporučila „zvážit cestování do oblastí s nejvyšším výskytem koronaviru“, o kterých průběžně informuje ministerstvo zdravotnictví. Státní úředníci ale podle Babiše vůbec nebudou vyjíždět za hranice na služební cesty, pokud jim neudělí výjimku ministr.
Rychlost snížit na třicet a počítat s kontrolou
Bez ohledu na to, odkud přijíždějí, čekají na cestující ve vozidlech přijíždějících do Česka po hlavních silnicích a dálnicích z Rakouska a částečně i Německa namátkové zdravotní kontroly na hranicích.
Na deseti hraničních přechodech jsou od sedmi ráno policisté, celníci a hasiči. Vybírají si z aut, která musí zpomalit na 30 km/h, a lidem ve vozech měří teplotu nekontaktním teploměrem a rozdávají informační letáky o opatřeních proti koronaviru. Podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) zajišťuje kontroly asi sto lidí, z toho 40 policistů.
Když hlídky někomu naměří horečku přes 38 stupňů Celsia, kontaktují záchrannou službu a také hygieniky. Nemocní cestující potom budou moci odjet do nemocnice, případně jim bude nařízena domácí karanténa.
Na rakousko-českém přechodu v Dolním Dvořišti zaznamenali kontroloři první podezření již po několika minutách od zahájení kontrol. Zastavili kamion, který jel z Lombardie a jeho řidič si stěžoval na bolest hlavy, měl rýmu a kašel. Podle ministra Hamáčka měl muž zvýšenou teplotu. Pohraniční hlídka zavolala sanitku, která řidiče odvezla do nemocnice.
Ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO) uvedl, že začnou podobné kontroly i v některých mezistátních vlacích – 40 spojích z Rakouska a Německa. Tam zatím průvodčí rozdávají informační letáky, ale nově se bude kontrolovat i zdraví cestujících. „Techniku toho, jakým způsobem se to bude dělat, kde se to bude dělat, budeme domlouvat, máme více variant,“ poznamenal Havlíček.
Lékaři musí nařídit karanténu každému, kdo přijel z Itálie
Pondělí je pro mnoho praktických lékařů prvním pracovním dnem od chvíle, kdy začalo platit opatření, podle kterého musí každý, kdo se vrátí z jakéhokoli místa v Itálii, na dva týdny do domácí karantény. Tu sice musí dodržovat od příjezdu, formálně ji ale musí nařídit a také pro zaměstnavatele potvrdit právě praktičtí lékaři.
„Mimořádným opatřením ministra zdravotnictví je karanténa stanovena na 14 dnů. Čili pokud během 14 dnů nedojde ke změně zdravotního stavu, pacient bude zdráv, tak podle našich informací mu bude karanténa ukončena, ukončen doklad o vystavení pracovní neschopnosti a pacient bude moci nastoupit do procesu,“ shrnul předseda Sdružení praktických lékařů pro Jihomoravský kraj Ivo Procházka.
Když člověk během karantény onemocní, musí zavolat linku 112 a proběhne jeho vyšetření na koronavirus. „Na základě tohoto vyšetření bude rozhodnuto o dalším postupu,“ dodal Procházka.
Ačkoli vládní politici vyzvali zaměstnavatele, aby se s lidmi, kteří v karanténě skončí, dohodli na práci z domova, podle místopředsedy Českomoravské kofederace odborových svazů Víta Samka to není možné. Práce z domova, kdy je proplácena plná mzda, je možná při dobrovolné izolaci, kdy se člověk sám obává, že by mohl být nakažlivý, upozornil.
„Ale v situaci, kdy je karanténní opatření nařízené, není. Tam je to podle všech pravidel, existují sankce, kterými lze postihovat strany za to, že porušují karanténní opatření,“ podotkl. V karanténě mají zaměstnanci nárok jen na 60 procent mzdy či platu, živnostníci potom první dva týdny nedostanou nic, a potom jenom když si připlácejí pojištění.
Podle odhadů se může mimořádné opatření ministerstva zdravotnictví dotknout více než deseti tisíc turistů. Navíc se očekává návrat tisíců lidí, kteří odjeli na dovolenou do oblastí, pro které vyhlásila italská vláda v neděli plošnou karanténu. Bylo sice zakázáno do Lombardie a čtrnácti provincií v jiných regionech přijíždět a odjíždět odtud, úřady ale umožňují turistům návrat domů.
Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) i premiér Babiš doporučili Čechům, aby se vrátili co nejrychleji, a ze sdělení cestovních kanceláří i generálního konzulátu v Miláně vyplývá, že se v neděli vesměs začali chystat k návratu. I těchto turistů – byť někteří do Itálie sotva dojeli – se povinná karanténa po návratu týká. Opatření neplatí jen pro řidiče kamionů, zdravotnické služby a piloty dopravních letadel.
Koronavirus je v Česku od 1. března
Nový typ koronaviru se začal šířit loni na podzim z centrální Číny, letos se postupně dostal na všechny kontinenty s výjimkou Antarktidy. V Česku byly první případy potvrzeny 1. března. Nemoc COVID-19 má různě závažný průběh, většina českých pacientů měla jen minimální příznaky, nanejvýš se potýkali s horečkou. Ve světě ale byl popsán i častý komplikovaný průběh onemocnění, kdy se u pacientů rozvine zápal plic. Světová zdravotnická organizace uvádí, že komplikovaný průběh onemocnění mělo asi 20 procent nakažených.
Do neděle na něj v celém světě podle WHO zemřelo 3584 lidí z více než 105 tisíc, u kterých se nákaza potvrdila. Smrtnost se však významně liší v různých zemích. V Číně či Itálii zemřela necelá čtyři procenta nakažených, v Koreji necelé procento. Ve všech zemích kromě Číny potom zemřela zhruba dvě procenta lidí s potvrzenou nákazou.
